Předloni a loni celkový objem úvěrů Čechů vzrostl o 287 miliard korun. Za letošních prvních devět měsíců ale celkové zadlužení Čechů stouplo již o 267 miliard korun. Vyplývá to z registrů dlužníků.
Celkový dluh obyvatel České republiky evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací [BRKI/NRKI] dosahoval na konci letošního třetího čtvrtletí 2,87 bilionu korun. Meziročně se tak zvýšil o 314 miliard korun. A to je nejvíc od začátku fungování zmíněných registrů založených před 20 lety.
Úvěry na spotřebu rychle rostou
Jakkoli za vysokým nárůstem stojí především úvěry na bydlení, rekordní růst objemu úvěrů registry dlužníků evidují i u spotřebních úvěrů. U nich letošní celkový dluh meziročně vzrostl o sedm miliard korun. Vůbec poprvé v historii tak přesáhl hranici půl bilionu korun [501 mld. Kč]. V předešlých čtyřech čtvrtletích přitom výše těchto úvěrů stagnovala nebo se snižovala.
„Objem dluhu na spotřebu se zvýšil i přesto, že počet klientů s tímto dluhem se meziročně snížil o 78 tisíc na 2,28 milionu,“ říká výkonný ředitel NRKI Jiří Rajl.
Registry dlužníků: Co dělat, když záznam v nich brání hypotéce
Upřesnil, že pokles počtu klientů s úvěry na spotřebu registr zaznamenává už od konce roku 2019. Tehdy jich evidovali o 187 tisíc více než na konci letošního třetího čtvrtletí.
„Celkový objem dluhu se ale od té doby držel stále okolo hranice 500 miliard korun, kterou nyní překročil. Vysvětlením je zvyšující se průměrná částka dluhu na klienta, která v tomto období vzrostla o desetinu na 220 tisíc korun,“ upřesnil.
U spotřebních úvěru dále platí, že objem nesplácených dluhů se zvyšuje od poloviny loňského roku. To ve výsledku znamená, že nesplácený dluh na spotřebu se teď meziročně zvýšil už páté čtvrtletí za sebou. Letos ve třetím čtvrtletí stoupl o 598 milionů na 22,7 miliardy korun.
„Růst nespláceného dluhu za situace, kdy klesá počet lidí, kteří řádně nesplácejí, je pomyslným varováním do budoucna. Ukazuje, že určitá část klientů se během uplynulého roku a půl dostala do výrazných potíží, které není schopná sama řešit,“ vysvětluje Rajl.
Doplatky za energie zaskočí tisíce domácností, tvrdí odborníci
Úvěry na spotřebu ke konci letošního třetího čtvrtletí nesplácelo 182 tisíc lidí. U dlužníků do 24 let je nesplácelo 13,5 procenta dlužníků. Naopak nejlepší platební morálku mají lidé ve věkové skupině 45-54 let. I zde ale úvěry už nesplácí 6,4 procenta z nich.
Statistiky u úvěrů na bydlení
Absolutně nejvyšší nárůst objemu úvěrů registry zaznamenaly ve třetím čtvrtletí roku 2021 u úvěrů na bydlení. Jejich objem se zvýšil o 307 miliard na 2,37 bilionu korun.
„Za růstem dluhu stojí rekordní poptávka po bydlení. Především ve druhém a třetím čtvrtletí se objem dluhu z úvěrů na bydlení zvyšoval dosud nevídaným tempem,“ říká výkonná ředitelka BRKI Lenka Novotná.
Dobrá zpráva podle ní je, že celkový počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry na bydlení, je v tuto chvíli rekordně nízký. Úvěr na bydlení na konci třetího čtvrtletí řádně nesplácelo „jen“ jedenáct tisíc lidí. Což je o 29 procent méně než před rokem.
„Otázka je, jak se bude situace vyvíjet v příštím roce. Je zde velká část klientů, kteří si před pěti či čtyřmi lety fixovali hypoteční úvěry za velmi nízké sazby a kterým po vypršení fixace vzrostou kvůli aktuálnímu růstu úrokových sazeb splátky o tisíce korun,“ dodává Novotná.
Podle ní to spolu s rostoucí inflací ohrožuje především ty klienty, kteří si brali úvěry bez jakékoli finanční rezervy. Přitom již nyní úvěry na bydlení nesplácí 1,6 procenta všech dlužníků starších 55 let. Mezi lidmi ve věku 35-44 let je to necelé procento dlužníků.
Celkové zadlužení a výhled do budoucna
Jak už bylo řečeno, v letošních prvních devíti měsících vzrostlo zadlužení obyvatel o 267 miliard korun. To je téměř stejně jako v letech 2019 a 2020 dohromady, kdy se celkové zadlužení Čechů zvýšilo o 287 miliard korun.
Celkový objem nespláceného dluhu se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 4,5 procenta na 28,9 miliardy korun. Důvod je hlavně výrazný pokles nespláceného dluhu na bydlení. Ten se snížil o 2 miliardy na 6,2 miliardy korun.
Na konci roku by podle zástupců BRKI a NRKI mohl meziroční nárůst celkového dluhu dosáhnout částky 350 miliard. Následně zřejmě dojde v důsledku kombinace vyšších úrokových sazeb u hypoték a nadále rostoucích cen nemovitostí ke zpomalení tempa růstu poptávky po úvěrech na bydlení a s tím i k pomalejšímu růstu zadlužení.
–DNA–
