Inflace v Německu v listopadu stoupla na 5,2 procenta. To je nejvýše od roku 1992. Ve svém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Inflace v zemi je výrazně nad 2% cílem Evropské centrální banky [ECB].
V Německu zdražují energie, zboží i služby. Na vině jsou rostoucí ceny na komoditních trzích a narušení subdodavatelských řetězců. Na letošní vysoké inflaci se podílí i letos zvýšená daň z přidané hodnoty [DPH]. Ta byla loni snížena v rámci podpůrných kroků na podporu ekonomiky.
„Německá předběžná data za listopad znovu překvapila svou razancí. Harmonizovaná inflace dosáhla v meziročním rovnání 6,0 procent [dle metodiky EK, pozn. red.]. To je nejvíce v historii časové řady od počátku roku 1997. V národním pojetí rostly ceny v Německu meziročně o 5,2 procenta, tedy nejvíce od roku 1992,“ okomentoval výsledky hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.
Analytici očekávali růst inflace v Německu o pět procent, když v zemi již v říjnu inflace stoupla na 4,5 procenta. Iflace nad pět procent byla v Německu naposledy v roce 1992, kdy meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl za celý rok 5,06 procenta.
Inflace v Německu je na svých maximech
„Německo zažívá nejsilnější nárůst inflace za tři desetiletí. Pětka před desetinnou čárkou ale není důvodem k panice. Už dnešní listopadová hodnota totiž může či by mohla být vrcholem inflačního nárůstu,“ uvedl vedoucí oddělení výzkumu ekonomického institutu ZEW Mannheim Friedrich Heinemann.
Podle něj aktuální pokles cen ropy a další proticovidová opatření, která přinesou omezení kontaktů, utlumí ceny v následujících týdnech a měsících. Upozornil také na to, že od ledna v Německu dojde k dalšímu zpomalení růstu inflace, protože loni snížená daň z přidané hodnoty již nebude součástí meziročního srovnání.
„I když je pokles míry inflace od ledna jistý, zůstává nejasné, zda Německo může v příštích dvou letech opět očekávat míru inflace v rozmezí dvou procent. O tom rozhodne nadcházející kolektivní vyjednávání, a nakonec i Rada Evropské centrální banky,“ dodal.
Na vině je i Green Deal
Podle německého statistického úřadu k růstu cen přispívají i náklady na emisní povolenky, které zdražují ceny elektřiny. Jejich cenu nahoru přitom žene hlavně Německo, které je nakupuje v momentě, kdy nemá stabilní příjem elektřiny z obnovitelných zdrojů. To proto, aby mohlo využít uhelné elektrárny.
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
Zdražování v Německu je dnes velice živé téma i vzhledem k současné „nečinnosti“ Evropské centrální banky [ECB]. Tu kritizuje mnoho německých ekonomů za to, že na inflaci nereaguje zvýšením úrokových sazeb a omezením kvantitativního uvolňování. Upozorňují na to, že tak pomáhá jen předluženým evropským státům, ale ubírá na úsporách samotným Němcům.
Představitelé ECB ke kritice z Německa zůstávají prozatím neteční. Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová v aktuálním rozhovoru pro německou televizi ZDF uvedla, že inflace v Německu dosáhla v listopadu zřejmě svého vrcholu. Podle ní je tedy předčasné zvyšovat sazby. Stejně mluví i prezidentka ECB Christine Lagardeová. I podle ní by ECB na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky.
Dodejme, že meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Proti říjnu se ceny zvýšily o půl procenta, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.
–DNA–
