Ošetřovné i izolačka řeší zaměstnance, ostatní si pomůžou sami

1119
izolacka
Foto: Pixabay.com

Krizové ošetřovné a izolačka se opět vrátily do hry, ale platí jen pro zaměstnance. Naopak živnostníci mají na výběr. Buď se rozloučit s příjmem a být doma s dítětem, nebo se rozloučit s dítětem, jít do práce a dítě nechat bez dozoru.

Vláda schválila nárok na krizové [zvýšené, pozn. red.] ošetřovné pro zaměstnance jak při nařízené individuální karanténě dítěte do deseti let věku, tak i při uzavření celého školního zařízení či jen jedné třídy. A to po celou dobu nařízené uzávěry.

Vláda schválila podpůrné programy, na které ale nemá peníze

Stejné problémy ale řeší i živnostníci. I ti se dle svých slov musejí starat o malé děti, které se od nástupu do školy v září opakovaně dostávají do preventivní karantény nebo izolace. Problém je, že o dotační výzvě na ošetřovné pro OSVČ se Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] ve svých stávajících plánech na obnovu podpor pro podniky a živnostníky prozatím ale nijak nezmiňuje.

Na živnostníky se jaksi zapomnělo

Výsledek? Oproti již schválenému zvýšenému ošetřovnému rodičům v zaměstnaneckém poměru se na rozdíl od loňska a letošního roku zapomnělo na živnostníky s malými dětmi. Což se v praxi kvůli další vlně covidu-19 citelně dotýká nejednoho z nich.

„Mám syna v první třídě a celá třída byla již dvakrát v karanténě kvůli tomu, že je vyučoval učitel, u kterého se prokázala nákaza koronavirem,“ popisuje mladá obchodnice z Vysočiny, jež si nepřeje být jmenována.

„Loni na jaře mi pomohla i dotační podpora z Ministerstva průmyslu a obchodu na ošetřovné. To, když se u nás zavřely mateřské školy a syna mi neměl několik měsíců, kdo hlídat. A já tak i méně fakturovala,“ vzpomíná s tím, že nyní už se nic takového bohužel nekoná a její úspory se spolu s náladou dostávají na nulu.

Dodává, že již léta pracuje na živnostenské oprávnění a vybudovala si stabilní klientelu. Druhý rok přetrvávající pandemii se střídajícími se opatřeními zvládá dle svých slov jen díky svým úsporám z minulých let. A také trpělivosti zákazníků.

„Byť můžu každé pondělí stále očekávat, že zavolají ze školy, ať si přijedu pro syna kvůli podezření z nákazy nebo rizikového kontaktu,“ upřesňuje.

Krizové ošetřovné pro zaměstnance

Opětovné zavedení krizového ošetřovného pro zaměstnance vláda schválila před několika dny, přesně 19. listopadu. Krizové ošetřovné přitom musí schválit Parlament ČR a podepsat prezident. Pokud se tak stane, standardní ošetřovné, které běžně činí 60 procent denního vyměřovacího základu, se nově navýší na 80 procent denní sazby.

Ošetřovné úřady vyplatí jen oproti potvrzení o karanténě

Minimální výše ošetřovného má činit 400 korun na den. Fungovat bude obdobně jako tomu bylo do 30. června 2021. To znamená, že ho dostanou i takzvaní dohodáři. Pokud jim tedy jejich výše měsíčního výdělku ukládá povinnost odvodu na nemocenské pojištění.

Izolačka? Opět řeší jen zaměstnance…

Obdobně jako u ošetřovného vláda schválila příspěvek zvaný izolačka k náhradě mzdy nebo platu pro zaměstnance v nařízené karanténě nebo izolaci. Jeho cílem je podle zástupců vlády zvýšit ochotu lidí odebrat se do karantény po rizikovém kontaktu. Stejně jako i tyto kontakty uvést při hygienickém šetření.

„Jde o obdobnou právní úpravu, která byla přijata na jaře letošního roku, kdy bylo podpořeno více jak 300 tisíc zaměstnanců,“ uvádí k obnovené podpoře Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] s tím, že nově už nejsou z nároku na příspěvek vyňaty karantény nařízené po návratu ze zahraničí.

Kompenzaci mají zaměstnanci dostávat zpětně od začátku listopadu [i krizové ošetřovné, pozn. red.] ve výši 370 korun na den. To ke standardní náhradě, která činí 60 procent redukovaného příjmu, a to po dobu nejdéle 14 dnů. Přičemž by neměli pobírat větší částku než 90 procent svého průměrného výdělku.

Finanční náhradu v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Zvýšené výdaje na příspěvek si pak má odečíst ze sociálních odvodů. Opatření má fungovat do konce června příštího roku.

I zde je ale třeba připomenout, že i nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ] mají nárok na nemocenskou dávku vypočtenou podle standardního vzorce až po 14 dnech doložené pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech jsou tak ve většině případech odkázány na vlastní úspory.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here