Srbská vláda zastropovala na příští dva měsíce horní hranici cen základních potravin. Zmírnit dopady zdražování potravin, a hlavně energií se nyní snaží i Polsko, Česko a další země. To třeba snížením DPH.
Maximální limity pro ceny základních potravin mají v Srbku platit pro cukr, mléko, vepřové maso, slunečnicový olej a mouku.
„Ceny budou zachovány na úrovni z 15. listopadu,“ uvedla srbská vláda ve svém prohlášení.
Důvodem je podle ní rychlé zdražování. Meziroční inflace v Srbsku v říjnu dosáhla 6,6 procenta. Což je nad horním limitem cílového inflačního rozpětí tamější centrální banky, které činí tři procenta s odchylkou plus či minus 1,5procentního bodu.
Regulace cen na Balkáně není žádná novinka. Letos v říjnu stanovilo maximální ceny pohonných hmot Chorvatsko. Ve střední a východní Evropě ke stejnému kroku jen o měsíc později přistoupilo také Maďarsko.
Polsko, Maďarsko a Česko
Zmírnit dopady zdražování na obyvatele se pokouší i další země někdejšího východního bloku. Polsko včera [30.11.] rozšířilo balík opatření na zmírnění inflace o snížení daně z přidané hodnoty [DPH] na dálkové vytápění.
„Snižujeme DPH na dálkové vytápění na osm z 23 procent,“ oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci.
Dodal, že toto snížení bude platit po dobu prvních třech měsíců roku 2022. Polsko přitom již minulý čtvrtek oznámilo snížení daně z benzinu, plynu a elektřiny. DPH na plyn bude od ledna do března snížena na osm z dosavadních 23 procent. DPH na elektřinu v prvních třech měsících příštího roku klesne z 23 na pět procent. Polská vláda také nízkopříjmovým domácnostem nabídne hotovostní platby.
Inflace v Polsku v listopadu podle prvního odhadu tamějšího statistického úřadu činila 7,7 procenta. Byla tak nejvýše za posledních 21 let. Celkové náklady na výše jmenovanou podporu mají činit deset miliard zlotých [cca 54,6 mld. Kč].
Obdobně postupuje i česká vláda v demisi. Ta v říjnu zplnomocnila ministryni financí Alenu Schillerovou [ANO] k odpuštění DPH na energie [21 %] domácnostem za listopad a prosinec roku 2021. Zároveň usiluje o nulovou DPH na energie po celý příští rok. Určité úlevy přislíbila i firmám. Mimochodem vláda dlouhodobě promíjí i DPH na respirátory a související ochranné prostředky. Jakkoli se k nám mnohé z nich stále dovážejí z Číny.
Česko čeká bitva o DPH
Věc ohledně zrušení či ponížení DPH na energie v Česku ale není zdaleka tak jasná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Proti zavedení nulové DPH na elektřinu a plyn pro příští rok se ostře vyslovil místopředseda ODS Martin Kupka. Podle něj jde o nešťastný krok. Navrhoval by adresnější pomoc poškozeným klientům končících dodavatelů energií.
Doplatky za energie zaskočí tisíce domácností, tvrdí odborníci
Svou roli ve věci sehrává i spor premiéra Petra Fialy [ODS] a dosluhujícího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO]. Po krachu Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií Fiala řekl, že pokud by nebylo po volbách, měl by Havlíček rezignovat. Havlíček kontroval tím, že Fiala ukázal, že nerozumí nejen ekonomice, ale ani neví nic o energetice.
Více než o osobních útocích ale bude pro navrhované snížení DPH na energie jednání o státním rozpočtu na příští rok. To proto, že nulová DPH na energie znamená ponížení jeho příjmů v řádech miliard korun. A to navíc za situace, kdy výdaje rozpočtu již nyní zvedají náklady na zvládání podzimní vlny covidu-19. S nimiž rozpočet navíc vůbec nepočítá.
Navrhovaný ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] na začátku listopadu uvedl, že nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu na příští rok o 80 miliard korun [původně plánovala snížení o více než sto miliard korun, pozn. red.]. A místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar [ODS] na začátku prosince potvrdil, že „stále platí, že nová vláda přijde s novým rozpočtem.“
Hnutí ANO v této věci již oznámilo svolání mimořádné schůze Sněmovny, protože povolební obsazení Sněmovny dalo pryč z programu jednání Sněmovny právě body o DPH u energií.
Snížení DPH řeší i Francie, která to však odmítla
Plány s úpravami sazeb DPH i přes výše uvedené nejsou takovou samozřejmostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ke snížení DPH na nulu je totiž potřeba souhlas od Evropské komise [EK]. Její zástupci už jednoznačně uvedli, že úplné zrušení DPH na elektřinu, jak to zvažuje končící česká vláda, nepodpoří. Přičemž již nyní je dosluhující vláda svým rozhodnutím o snížení DPH v rozporu se směrnicí EU o DPH.
A obdobně to funguje i v jiných zemích. To platí třeba pro Francii, která taktéž zvažovala ponížení DPH na energie. Nakonec k němu zřejmě nepřikročí, jak v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 potvrdil francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj by totiž snížení daní na energie mohlo být mimo jiné vnímáno jako podpora fosilních paliv, na kterých se chce Francie stát méně závislá.
A následně to vysvětlil, jak uvedli analytici, i těm méně chápavým: „Francouzský stát by letos mohl získat dodatečných 2,5 miliardy eur [cca 63,5 miliardy Kč] na dani z přidané hodnoty, pokud ceny energií zůstanou na současných vysokých úrovních.“
Samozřejmě i dodal, že vláda již vynakládá přes pět miliard eur, aby pomohla domácnostem s placením nákladů na topení.
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
Na druhou stranu je ale třeba říci, že například Německo loni po nástupu pandemie covidu-19 DPH automaticky snížilo nejen na energie, ale i zboží a služby. Jakkoli letos daň opět navýšilo, obešlo se to bez problémů ze strany EK.
—
Pro úplnost dodejme, že inflace v České republice činila v říjnu podle údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] 5,8 procenta. Byla tak nejvyšší od října 2008. A podle analytiků dál poroste, až se do ní naplno promítnou zvýšené ceny energií a potravin.
–ČTK/DNA–
