Dosluhující ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová [ANO] se zkraje prosince pochlubila tím, jak úspěšně Česko čerpá evropské dotace. Dle odborné veřejnosti ale česká administrace dotací EU znovu významně vázne.
„Česká republika poskočila na 11. místo v žebříčku Evropské komise srovnávající čerpání evropských fondů napříč sedmadvacítkou. V posledních letech se jedná o další posun směrem nahoru a značí to úspěšnou koordinaci evropských fondů,“ uvedlo letos 1. prosince Ministerstvo pro místní rozvoj [MMR].
„Posun na jedenáctou příčku vnímám pozitivně. Čerpat evropské fondy se České republice daří. V končícím období 2014-2020 jsou z velké části peníze rozděleny mezi příjemce a čeká nás dokončení, řádné vyúčtování a proplacení projektů. Podpořeny byly desítky tisíc projektů napříč všemi regiony,” uvedla ministryně Klára Dostálová.
MMR dále upřesnilo, že ke konci října bylo českým příjemcům proplaceno více než 462 miliard korun. Což má být více než 70 procent z celkové alokace právě končícího programového období.
„Současně naplno probíhá příprava nového programového období, kde bude moci Česká republika využít téměř bilión korun,“ uvedla ministryně, aniž by upřesnila, jak vypadá pravý stav věcí právě u nových dotací.
Česko opět zaspává, o dotace z EU může i přijít
O sedm dní později přichází jedna z největších tuzemských poradenských firem enovation v oblasti čerpání dotací s vážným varováním. Podle ní Česko znovu nabírá významné zpoždění ve vypisování dotačních výzev u evropských dotačních programů. A kvůli tomu může přijít až o stovky miliard korun.
„Aby bylo možné evropské prostředky čerpat, je nezbytné, aby byly včas spuštěny dotační výzvy, a aby byly zahájeny příjmy žádostí o poskytnutí dotace. Platí totiž striktní pravidla, které upravují využití například Evropských strukturálních a investičních fondů. Základním pravidlem je tzv. N + 3, které říká, že prostředky alokované pro daný rok musí členská země použít a vykázat Evropské komisi nejpozději během následujících tří let,“ vysvětluje ředitel společnosti enovation Jiří Kvíz.
Zároveň připomíná, že Česko stojí před unikátní příležitostí, jak využít 921 miliard korun z evropských fondů a podpor. Konkrétně jde o 550 miliard korun z Evropských strukturálních a investičních fondů, 179 miliard korun z Národního plánu obnovy, 150 miliard z Modernizačního fondu a 42 miliard z Fondu Spravedlivé transformace.
„U většiny zmíněných programů měly být v letošním roce vypsány první dotační výzvy. Což se ale nestalo. Pokud se to urychleně nezmění, reálně hrozí, že Česká republika o část z 921 miliard přijde,“ upozorňuje.
Dodává, že pokud Česko nepřidá na administraci evropské podpory, o evropské dotace nenávratně přijde. A jelikož je současné programové období Evropských strukturálních a investičních fondů nastaveno na období 2021–2027 a v roce 2021 v Česku nebyla vyhlášena žádná výzva, ztratilo Česko již jeden rok z možného čerpání.
Problémy vykazuje i čerpání Národního plánu obnovy
Obdobná situace podle odborníků aktuálně panuje i v přípravě čerpání peněz z takzvaného Národního plánu obnovy [NPO]. Tam jsou lhůty pro čerpání podpory ještě kratší než u běžných evropských operačních programů. V rámci tohoto programu přitom může Česko získat celkem 191 miliard korun. A právě ty mají státu pomoci s oživením ekonomiky po krizi, kterou vyvolala pandemie koronaviru.
„I přestože se aktuálně nacházíme ve velmi kritickém období, kdy by se jakákoliv pomoc rozhodně hodila, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zatím nevypsalo téměř žádné dotační výzvy, které by mohly českým podnikatelům pomoci,“ upozorňují zástupci enovation.
Dodávají, že u prostředků z Národního plánu obnovy, který měl být rovněž zahájen v roce 2021, platí, že většina projektů musí být fyzicky zrealizována do roku 2025.
„Tlak na včasnou distribuci prostředků je zde proto ještě mnohem intenzivnější, neboť vlastní realizace programu je v porovnání s Evropskými strukturálními a investičními fondy o dva roky kratší,“ vysvětlují.
Na liknavost Česka u NPO upozorňoval v říjnu SP ČR
Na pomalost České republiky u čerpání peněz z NPO upozorňoval již zkraje října prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
„Národní plán obnovy má platnost pouze do roku 2023. To je velice krátká doba. A my ho nemáme ještě ani schválen. To si možná ani vláda neuvědomuje, jak moc je tato podpora nastavena nekompromisně. Tady nebude žádné N+2, N+3 jako tomu je u evropských operačních programů,” uvedl.
V této souvislosti navíc zdůraznil, že Česko čekají i další výzvy, jež nesnesou odkladu: „Budoucí premiér země bude muset jednoznačně v EU vybojovat taxonomii [klasifikační systém EU, pozn. red.] pro jadernou energetiku, která není v EU v tuto chvíli bezemisní. Jádro je životně důležité – s ohledem na možnosti využití obnovitelných zdrojů,“ uvedl s tím, že důraz v energetickém mixu musí Česko klást také na zemní plyn.
Daniel Tácha
