Německou centrální banku od nového roku nejspíše povede ekonom Joachim Nagel. Ten patří k tvrdým kritikům současné politiky Evropské centrální banky [ECB]. Ta dle něj měla už dávno zasáhnout proti inflaci.
Joachim Nagel [55 let] má ve funkci nahradit Jense Weidmanna [53 let]. Ten svou rezignaci oznámil letos v říjnu, údajně z osobních důvodů. Informaci o novém šéfovi Deutsche Bundesbank, jak se německá centrální banka oficiálně nazývá, dnes [20.12.] přinesl německý deník Handelsblatt. Odvolal se přitom na zdroje z vládních kruhů. Joachima Nagela do funkce podle listu navrhuje nový spolkový kancléř Olaf Scholz [SPD].
Souhlas nově jmenovaného ministra financí Christiana Lindnera [FDP], který o nominaci spolurozhoduje, s Nagelovou osobou je jistý, píše Handelsblatt. Podle jeho zdrojů má oficiální rozhodnutí padnout tuto středu.
„Je dobře, že osobnosti s příliš malým kritickým odstupem k ECB nedokázaly zvítězit v souboji o úřad prezidenta německé centrální banky. Joachim Nagel dobře zná fungování Deutsche Bundesbank a je zkušený bankéř,“ komentoval dnešní zprávu vedoucí výzkumného oddělení německého institutu ZEW [Centrum pro evropský ekonomický výzkum] Friedrich Heinemann.
Vyzdvihl především Nagelovu vysokou odbornost v oblasti měnové politiky a financí. Právě to nyní totiž považuje za podstatné při měnově-politických rozhodnutí. Zároveň uvedl, že uvedením Nagela do funkce končí veškeré naděje zemí jižní Evropy na šéfa centrální banky a člena ECB, který by stále podporoval politiku nízkých úrokových sazeb nebo prodloužení nákupů státních dluhopisů. Ty „proticovidové“ chce ECB přestat nakupovat letos v březnu. Americký FED k tomu ale už i přidal zvýšení úrokových sazeb.
FED oznámil ukončení kvantitativního uvolňování a vyšší úroky
„V souladu s mandátem ECB bude Nagel jistě více vážit inflační rizika než finanční zájmy velmi zadlužených zemí,“ upozornil Friedrich Heinemann s tím, že díky němu by měla německá centrální banka setrvat v udržování regulí vyplývajících z Maastrichtské smlouvy.
Joachim Nagel a jeho názor na měnovou politiku
V rodném Karlsruhe Joachim Nagel vystudoval národohospodářství. Na tamní univerzitě složil také doktorát. Je to bývalý člen rady německé centrální banky. Nyní pracuje pro Banku pro mezinárodní vypořádání plateb [BIS]. Má za sebou tedy kariéru bankéře a je dlouholetý člen vládnoucí strany sociálních demokratů [SPD].
Nagel už po léta veřejně nevyjadřuje své názory na měnovou politiku. Projevy, které pronášel ještě jako člen představenstva Deutsche Bundesbank v letech 2010 až 2016, ale podle Reuters ukazují, že sdílel tvrdý postoj německé centrální banky k inflaci. A kladl důraz na tržní disciplínu bank a vlád.
V Německu se přitom dlouhodobě zvedá odpor k politice ECB. Například už i bulvární deník Bild se ostře vymezil proti její šéfce Christine Lagarde. Upozornil na to, že si Lagarde potrpí na luxus, měsíčně vydělává 40 000 euro [cca 1,025 mil. Kč], ale její banka nezvedá úrokové sazby, aby bojovala s inflací. Čímž Němcům znehodnocuje jejich úspory. V nedávném článku šéfku ECB bulvární list dokonce označil jako Madam inflace.
Sama Lagarde ale přitom již dnes Joachimu Nagelovi na twitterovém účtu ECB „vřele“ pogratulovala k jeho nominaci na šéfa německé centrální banky: „Velice se těším na spolupráci s ním v Radě guvrnérů ECB s jako velice zkušeným centrálním bankéřem.“
Nagel pracoval v německé centrální bance celkem 17 let. Z toho šest let zasedal v jejím představenstvu. V roce 2017 přestoupil k německé státní bance KfW a od roku 2020 pracuje pro Banku pro mezinárodní vypořádání plateb. Ta v Německu funguje jako centrální banka centrálních bank. Nagel v ní zastupuje ředitele bankovnictví.
Jense Weidmann kritizoval měnovou politiku ECB
Dosluhující šéf německé centrální banky Jens Weidmann z funkce odchází o pět let dříve, a to na vlastní žádost. Za své působení v čele centrální banky nikdy neskrýval nesouhlas s mimořádně uvolněnou měnovou politikou Evropské centrální banky [ECB], v jejíž Radě guvernérů jako šéf německé centrální banky také zasedal.
Znepokojovaly ho nulové úrokové sazby a masivní nákupy vládních dluhopisů. Se svým názorem ale zůstával v ECB v menšině. V čele německé Bundesbank byl od května 2011.
„Odchod Jense Weidmanna je pro Radu guvernérů Evropské centrální banky velkou ztrátou,“ okomentoval odchod bankéře Friedrich Heinemann letos v říjnu.
Weidmann podle jeho slov patřil k jedněm z mála bankéřů v Radě, kteří varovali před příliš uvolněnou měnovou politiku. A současně kritizoval její provázanost s velkorysou fiskální politikou unijních zemí.
„Rok 2022 mohl být rozhodující v tom, jestli bere vedení ECB skutečně vážně boj s inflací, nebo má spíše zájem na nízkých úrokových sazbách a nákupech státních dluhopisů,“ uvedl s tím, že právě přitom bude Weidmann chybět.
Upozornil, že nová německá vláda by si měla uvědomit svou odpovědnost při jmenování jeho následovníka. Zvlášť za situace, kdy v Německu sílí hlasy, které volají po zvedání úrokových sazeb v eurozóně, protože ty nízké jsou nevýhodné pro Německo, které se stejně jako Česko potýká s rostoucí inflací.
–VRN/ČTK–
—
Aktualizace: Německá vláda schválila 22.12. 2021 Joachima Nagela jako nového šéfa centrální banky. Oznámil to vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Nagel tak od 1. ledna nahradí Jense Weidmanna, který se rozhodl funkci opustit ještě před skončením svého mandátu.
