Klienti bank by se neměli na konci roku plně spoléhat na okamžité bezhotovostní převody. Zvláštní pozornost si kvůli připsání státní podpory vyžadují zejména příspěvky do stavebního a penzijního spoření.
Finanční transakce v posledních dnech roku si podle zástupců České bankovní asociace [ČBA] vyžadují o něco větší pozornost než kdykoli jindy. Zpožděná či odložená platba například kvůli nízkému zůstatku na bankovním účtu totiž může mít za následek ztrátu státního příspěvku ve stavebním či penzijním spoření.
Příspěvky zasílané ještě do konce roku 2021
Podstatné u těchto finančních produktů totiž je, aby k jejich připsání na účet společnosti došlo nejpozději 31. prosince 2021. Dobrá zpráva podle ČBA ale zase je, že poslední den roku 2021 letos vychází na pátek, kdy bankovní převody fungují v běžném režimu.
„Zavedení okamžitých plateb výrazně zrychlilo převody peněz mezi mnohými bankami, a tak lze v řadě z nich platit doslova na poslední chvíli. Nicméně není dobré se na to bezvýhradně spoléhat, proto určitě doporučujeme v důležitých případech posílat peníze s dostatečným předstihem,“ říká gestor Komise ČBA pro platební styk Tomáš Hládek.
Připomíná, že na účet stavebního spoření je třeba pro získání maximální státní podpory vložit v daném kalendářním roce alespoň 20 tisíc korun. U všech sjednaných smluv totiž dosahuje připsaná podpora od státu 10 procent z uspořené částky v daném roce, maximálně ale z úložky 20 tisíc korun. To znamená, že roční státní příspěvek dosahuje u stavebního spoření nejvýše dva tisíce korun.
Daňové zvýhodnění příspěvků v penzijním spoření
U penzijního spoření je třeba zaslat účastnický příspěvek na účet penzijní společnosti vždy v daném měsíci. Příspěvek od státu se k úložce připisuje až od částky 300 korun za měsíc. Zde účastník získá minimální podporu ve výši 90 korun. Penzijní spoření má svůj minimální limit ve výši 100 korun za měsíc. To ale střadatel nedostává vůbec žádnou státní podporu.
„Výše státního příspěvku se odvíjí od výše měsíčního příspěvku účastníka. Maximální výše státního příspěvku dosáhne účastník při spoření tisíc korun měsíčně a více,“ uvádí zástupci Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] na svých webových stránkách.
Dynamické penzijní fondy ve 3. čtvrtletí hlásí výnos 12,76 %
Za měsíční příspěvek ve výši 300 korun dostane střadatel od státu, jak již bylo zmíněno, příspěvek 90 korun. Za každou další stokorunu navíc se pak příspěvek zvyšuje o 20 korun, a to až do výše 1 tisíc korun, kdy získá příspěvek 230 korun. To znamená, že za rok může z penzijního spoření dostat od státu podporu v maximální výši 2 760 korun.
Pozůstalost z penzijního spoření bývá i bez státního příspěvku
Za zmínku pak stojí i to, že si může každý účastník penzijního spoření část příspěvků odečíst od základu daně v ročním zúčtováním daní. Živnostníci pak ve svém daňovém přiznání. A to o částku, která přesáhne 12 tisíc korun roční úložky, nejvýše však 24 tisíc korun. Při maximálním využití, tedy při odpočtu částky ve výši 24 tisíc korun, získá pracovně aktivní část střadatelů daňovou úlevu na dani z příjmů ve výši 3 600 korun za každý kalendářní rok.
V této souvislosti stojí za upozornění, že pro uplatnění odpočtu, musí mít střadatel také nějaký příjem, jinak řečeno daňový základ. V opačném případě si totiž nemá uznatelné vklady do penzijního spoření od čeho snižovat.
Příspěvek k penzijnímu spoření se připisuje kvartálně
Účastníci penzijního spoření, kteří si z nějakého důvodu v posledním čtvrtletí roku 2021 neposlali příspěvky, pak mají ještě do 31. prosince možnost si je na svůj účet penzijního spoření doposlat a získat tak státní podporu ve výši až 690 korun [230 Kč x 3 měsíc].
Státní příspěvky se v něm totiž připisují každý kvartál. Nikoli jednou do roka, jako je tomu u stavebního spoření. O mimořádném vkladu by ale měl účastník spoření na penzi se státním příspěvkem informovat penzijní společnost.
Přispívat na penzijní spoření mohou svým zaměstnancům i zaměstnavatelé. Jejich příspěvky jsou pak daňově zvýhodněny, respektive jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Navíc poskytnuté příspěvky až do výše 50 000 korun jsou osvobozeny od plateb zdravotního i sociálního pojištění.
–VRN–
