Ministryně obrany Jana Černochová [ODS] a pověřený ministr zemědělství Marian Jurečka [KDU-ČSL] se rozhodli odložit směnu pozemků mezi státními podniky Lesy ČR [LČR] a Vojenské lesy a statky ČR [VLS ČR].
Další novinka je, že ministryně Černochová včera [29.12.] odvolala z funkce ředitele VLS ČR Petra Krále a řízením organizace pověřila Ivo Dohnala. Král podnik vedl od listopadu 2018, kdy ve funkci nahradil Josefa Vojáčka. Ten v té době odešel do čela LČR. Vojáčka před několika dny pro změnu odvolal z funkce Marian Jurečka. Avšak nepředbíhejme…
Úprava majetkoprávních vztahů a změna práva hospodařit s majetky LČR a VLS ČR se podle vyjádření nového vedení obou rezortů prozatím odkládá. Nejprve se dle nich zpřesní seznam pozemků, které podniky plánují směnit. Cíl je dle nich zefektivnění hospodaření na scelených pozemcích. Původně navrženou směnu pozemků navíc podle ministryně obrany a pověřeného ministra zemědělství provázejí pochyby.
„Mám velké pochybnosti o této směně, která byla provedena za minulé vlády. Chci znát rozsah, důvod a okolnosti celé změny. V některých případech jde totiž pouze o účelovou směnu, která vyvolává u odborné veřejnosti velké otazníky,“ řekl pověřený ministr zemědělství Marian Jurečka.
Ten v minulých dnech navíc odvolal šéfa LČR Josefa Vojáčka. Údajně kvůli nezvládnuté transformaci podniku, chybné personální politice a manažerskému selhání. Směnu pozemků mezi oběma státním podniky ve svých důvodech ale neuvedl.
Jeho rozhodnutí následně vedlo k personální destabilizaci státního podniku. To proto, že na své funkce následně rezignovali klíčoví odborní ředitelé státního podniku. Což ale nevadí, protože LČR již vyhlásil na jimi uvolněná místa výběrová řízení.
Podmínky směny LČR a VLS ČR
Podle původně nastavené směny pozemků, měly LČR získat právo hospodaření k pozemkům o celkové rozloze 32 495,43 hektarů [včetně staveb]. Ty se nacházejí na území celé republiky, převážně ve zrušených vojenských výcvikových prostorech Ralsko a Mladá. Pozemky dosud patří státnímu podniku VLS ČR. Ten měl recipročně získat souvislé části lesních majetků o celkové rozloze 41 009,92 hektarů, na kterých lze hospodařit a zároveň plnit úkoly při zajišťování obrany České republiky.
Převod práva hospodaření měl platit od ledna 2022. Což však již neplatí. Nyní budou oba státní podniky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR [MZe ČR] a Ministerstvem obrany ČR [MO ČR] optimalizovat změny práva hospodařit k souvisejícímu majetku. A až poté dojde k jejich směně.
„Jsem ráda za tuto dohodu, protože převod práva hospodaření mezi oběma státními podniky byl proveden bez jakékoli hlubší analýzy, nedošlo k nacenění pozemků, infrastruktury a podobně,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Ministerstvo obrany prodává nové pozemky i pohraniční řopíky
Zdůraznila, že na výše uvedené pochybnosti o směně pozemků upozorňovala ještě jako předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu. Podle ní dohodou o odložení směny pozemků oba státní podniky získají čas provést směnu řádně a bez nežádoucích podezření.
Marian Jurečka činí razantní korky v rezortu zemědělství
I když je Marian Jurečka jen pověřený ministr zemědělství, z jeho posledních kroků je znát, že se nebojí provádět změny v jemu jen dočasně svěřeném rezortu. Úřad pod jeho vedením aktuálně změnil podobu Strategického plánu Společné zemědělské politiky do roku 2027. Ten nově podmiňuje podporu pro zemědělce ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu.
„MZe ČR při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce,“ uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Podle něj se přitom začátkem ledna 2022 ještě sejdou zástupci MZe ČR se zástupci Ministerstva životního prostředí ČR [MŽP ČR]. To proto, aby se dohodli na dostatečně účinném řešení pro ochranu přírody a krajiny a zároveň realizovatelném v zemědělské praxi v rámci jednotného zemědělského trhu Evropské unie.
Strategický plán doplněný o připomínky zašle MZe ČR k posouzení Evropské komisi [EK] v lednu. Už si dojednalo posun termínu, jenž byl původně do 1.1. 2022. Prodloužení úřad využije k úpravám materiálu i na základě připomínek a požadavků MŽP ČR, EK, posuzování vlivů na životní prostředí a některých ekologických organizací, které se k návrhu vyjádřily.
„Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít EK tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek. Ty MZe ČR opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat,“ dodal Bílý s upozorněním, že k materiálu se budou moci vyjádřit i ti, kteří změny v něm kritizují.
–DNA–
