Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise [EK] zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu.
„Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu u evropského soudu,“ uvedla na svém twitterovém účtu rakouská politička za Zelené.
Podle ní se EK spolu se státy, které jadernou energetiku prosazují, snaží svým návrhem v případě jádra a zemního plynu provádět takzvaný greenwashing. To znamená vyvolat falešné zdání o jejich prospěšnosti pro životní prostředí.
„Jaderná energie je nebezpečná a není řešení v boji proti klimatické krizi,“ dodala rakouská ministryně.
Odvolala se přitom i na rakouskou pobočka Světového fondu na ochranu přírody [WWF]. Ta uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede „k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima“. Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Již v roce 1978 se v referendu tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf.
Co navrhuje u plynu a jádra EK
Komise v sobotu [1.1.2022] zveřejnila návrh opatření, po němž dlouhodobě volalo mnoho zemí preferujících jadernou energii, k nimž patří i Česká republika. Skupinu zemí bojujících za jádro vede Francie. Mezi země, které bojovaly za zařazení zemního plynu na seznam zelených investic, patřilo také Německo a země jižního a východního křídla.
Česko, Francie a další unijní země lobbují u EK za jádro a plyn
„Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod [k čisté energetice] bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích,“ píše v tiskové zprávě EK.
V návrhu EK definuje investice do nových jaderných elektráren za určitých podmínek jako ekologické. Předpoklad je, že elektrárny splňují nejnovější technické normy. A jejich provozovatelé musí předložit konkrétní plán pro likvidaci vysoce radioaktivního odpadu nejpozději po roce 2050. Kromě toho musí nové elektrárny získat stavební povolení nejpozději do roku 2045.
Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ
A také investice do nových plynových elektráren mají být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické. Záměrem Bruselu je totiž dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze.
Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. EK ho stáhne v případě, že se proti němu vysloví 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU či 353 europoslanců.
Švédsko pustilo Čínu do energetiky. Teď řeší, jak z toho ven
Návrh Evropské komise jasně odmítají ekologické organizace. Ty poukazují u jaderné energetiky na problém vzniku jaderného odpadu, u zemního plynu pak vidí problém v produkci emisí, jakkoli je zhruba poloviční, než je tomu v případě uhlí. Potíž podle některých je, že tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce pak z Ruska. A další potíž je, že se Evropská unie zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Jádro odmítá nejen Rakousko, ale i Německo
Vlažně se k reinkarnaci jádra jako obnovitelného zdroje staví i německá vláda. Ta přivítala návrh EK klasifikovat investice do energetických projektů využívajících plyn. Avšak dala jasně najevo, že její odpor vůči stejnému přístupu k jádru trvá.
Němci s posledním dnem loňského roku navíc ukončili provoz jaderných elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Další tři zbývající jaderné elektrárny země odstaví do konce roku 2022. Čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra.
„Pozice německé vlády k jaderné energetice se nemění. Německá vláda jádro nepovažuje za udržitelný zdroj energie. […] Zemní plyn je pro německou vládu důležitou překlenovací technologií na cestě ke klimatické neutralitě na pozadí vyřazování jaderné energetiky a výroby elektřiny z uhlí,“ uvedl mluvčí německého kabinetu.
Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů [SPD] ještě Zelení a liberální svobodní demokraté [FDP], by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030.
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Podle místopředsedy parlamentní frakce vládních sociálních demokratů [SPD] Matthiase Miersche by Německo mělo „vyčerpat veškeré možnosti k zabránění podpory jaderné technologie na evropské úrovni“.
„Německo nebude pro návrhy Evropské komise hlasovat,“ uvedl spolkový ministr hospodářství Robert Habeck.
–ČTK/DNA–
