Průmyslová produkce v listopadu reálně meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 4,9 procenta. Zlepšila se i obchodní bilance a mírně rostlo také stavebnictví. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
K meziročnímu růstu průmyslové produkce v listopadu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení [+11,3 %]. Dařilo se výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu [+5,2 %]. Výroba potravinářských výrobků meziročně přidala 10,5 procenta.
„Listopadový růst průmyslové produkce představuje dobrý výsledek. Šlo po dubnu zatím o 2. nejsilnější měsíc roku 2021. A to i přes přetrvávající problémy ve výrobě automobilů,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Jeho slova dokládá listopadový výsledek výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů. V tomto segmentu totiž došlo v listopadu k poklesu o sedm procent.
Podle analytika Komerční banky [KB] Michala Brožky situace ale není tak zlá, jako byla v případě produkce aut ještě v říjnu.
„V meziročním srovnání byla výroba motorových vozidel stále o 7 procent níž, nicméně ještě v říjnu činil tento pokles 33 procenta,“ uvedl s tím, že pozitivní dopad vývoje je nyní patrný i na přidružených odvětvích, jako je výroba plastů a textilií.
Na druhé straně podle ČSÚ propadlo zpracování dřeva a výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků [-18,4 %]. A poklesla i produkce počítačů [-5,8 %].
Hodnota nových zakázek a tržby v průmyslu v listopadu
Dobrá zpráva je vzrůst hodnoty nových zakázek v průmyslu. Ta loni v listopadu ve všech sledovaných odvětvích meziročně rostla o 9,3 procenta. Nové zakázky ze zahraničí stouply o 10,5 procenta. Tuzemské nové zakázky stouply o 6,8 procenta.
K celkovému meziročnímu růstu nových zakázek přispěla výroba základních kovů a hutní zpracování kovů; slévárenství [+51,7 %]. O 40 procent vzrostla hodnota zakázek ve výrobě chemických látek a chemických přípravků.
Nové zakázky ale klesly v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení [-22,5 %]. Zakázky klesly dále ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů [-2,6 %]. A objednávky klesly v listopadu i v produkci oděvů [-4,8 %].
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v listopadu 2021 meziročně vzrostly o 8,6 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků stouply o 4,5 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz neprůmyslových podniků, pak stouply o 14,4 procenta.
Stavební produkce v listopadu meziročně přidala
Loni v listopadu meziročně vzrostla stavební produkce [+2 %]. Meziměsíčně zůstala na stejné úrovni. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,5 procenta stavebních povolení více. Orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 41,1 procenta. Meziročně bylo zahájeno o 14,7 procenta bytů více. Dokončeno jich ale bylo o 10,7 procenta méně.
„Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým. Stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce,“ uvedl Matějka.
Stavebnictví roste. Bytů a domů se ale dál staví zoufale málo
Vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová řekla, že zatímco zahajování bytové výstavby roste, dokončovací práce stále váznou.
„V případě bytových domů je pokles ovlivněn vysokou srovnávací základnou. Dokončování rodinných domů se po nadějném říjnu vrátilo do červených čísel. Důvodem by mohl být nedostatek stavebních kapacit a růst cen stavebních materiálů,“ vysvětlila.
Stavebnictví nemá problém s poptávkou, ale s produkcí
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se do výsledků stavební produkce promítá současná rozporuplná situace v celém odvětví. Upozornil, že roste poptávka ve všech základních typech staveb, čemuž ale neodpovídá produkce.
„Otázka je, zda jsou větším problémem administrativní průtahy při přidělování zakázek, nebo jejich dokončování kvůli nedostatku materiálů a zaměstnanců,“ uvedl.
Podle něj je tak stavební výroba pro nejbližší měsíce odkázaná jen k nepatrnému růstu, jenž neodpovídá poptávkové situaci.
„To se samozřejmě promítá do slabšího celkového růstu hrubého domácího produktu, k němuž stavebnictví přispívá asi šesti procenty,“ dodal s upozorněním, že je to škoda.
To proto, že orientační hodnota nově povolených staveb vzrostla v listopadu o 41,1 procenta. Tím se v absolutní výši hodnoty staveb stal listopad historicky druhým nejúspěšnějším měsícem – hned po loňském červenci.
Obchodní bilance skončila v přebytku 5,7 miliardy korun
A je tu další statistický údaj ČSÚ za měsíc listopad. Podle předběžných údajů skončila v listopadu bilance zahraničního obchodu se zbožím přebytkem 5,7 miliardy korun. Ten byl tak meziročně o 26,3 miliard nižší.
„V listopadu meziročně vzrostl vývoz i dovoz zboží. K jejich vyšší hodnotě přispěly zejména rostoucí ceny energií a vstupních surovin. Naopak obchod s motorovými vozidly a jejich díly nárůst obou ukazatelů brzdil,“ uvedla Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Analytik UniCredit Bank Jiří Pour upozorňuje, že bilanci v meziročním srovnání táhl vzhůru téměř výhradně vyšší export elektřiny. Nepříznivě bilanci v meziročním srovnání ovlivnil vyšší dovoz ropy a plynu, základních kovů a počítačů a elektroniky, a naopak nižší vývoz motorových vozidel.
„Z teritoriálního hlediska se bilance meziročně zhoršila především s Čínou, Ruskem a Francií a zlepšila se s Německem, Slovenskem a Rakouskem. […] Vývoz motorových vozidel se v listopadu zlepšil, ale i tak byl meziročně horší o 9,4 procenta kvůli trvajícím poruchám v dodavatelských řetězcích,“ uvedl Pour.
Dodal, že dovoz zemního plynu byl pro obchodní bilanci nadále významnou přítěží. Nicméně v porovnání s předchozími měsíci došlo k citelnému zlepšení.
„V meziročním srovnání se dovezlo plynu fyzicky o 14 procent méně při jednotkové ceně vyšší o cca 250 procent, přičemž ještě v říjnu byla cena jednotky dovezeného plynu meziročně vyšší cca o 550 procent,“ upřesnil.
Vývoj české ekonomiky za III. čtvrtletí 2021
ČSÚ dále [již potřetí, pozn. red.] revidoval data za celou ekonomiku v loňském III. čtvrtletí. Česká ekonomika podle něj v loňském třetím kvartále meziročně stoupla o 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím hrubý domácí produkt [HDP] stoupl o 1,6 procenta. Předchozí odhad ČSÚ z konce listopadu uváděl meziroční nárůst HDP o 3,1 procenta a mezičtvrtletní růst o 1,5 procenta.
Statistici informovali, že podle sezónně očištěných údajů úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností ve třetím čtvrtletí loni proti předchozímu čtvrtletí reálně klesl o 0,2 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele se mezičtvrtletně zvýšila o 3,4 procenta a míra úspor poklesla o 5,2procentního bodu.
„Spotřeba domácností na obyvatele rostla již třetí čtvrtletí v řadě,“ upozornil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle hlavního ekonoma KB Jana Vejmělka v sektoru domácností potvrdila data ČSÚ za III. čtvrtletí postupný a pomalý start normalizace míry úspor.
„Ty kvůli pandemii a zavřeným obchodům vystřelily. Otevření obchodů vedlo k realizaci odložené spotřeby, což se projevilo i v poklesu míry úspor na 15,9 procenta. I tak zůstává v historickém kontextu vysoká. Přes rostoucí inflaci se zvýšil reálný příjem domácností ze zaměstnání o 0,7 procenta mezičtvrtletně, respektive o 1,8 procenta meziročně,“ uvedl.
–DNA–
