Inflace v Polsku v prosinci dosáhla 8,6 procenta. To je nejvíce za posledních více než 20 let. Inflace v Polsku je nejvyšší ze všech zemí Visegrádské skupiny, kam patří ještě Česko, Maďarsko a Slovensko.
V listopadu míra inflace v Polsku dosáhla 7,8 procenta a meziměsíčně se ceny zvýšily o jedno procento. Proti listopadu tak ceny vzrostly o 0,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to včera [7.1.] oznámil polský statistický úřad. Polská centrální banka začala úrokové sazby zvyšovat loni na podzim a základní úrok je teď 2,25 procenta.
„Trh počítá se scénářem, že úrokové sazby v Polsku rychle vystoupí na čtyři procenta… a na vyšších úrovních zůstanou mnoho let,“ řekl ekonom Piotr Bartkiewicz z polského finančního ústavu Pekao ve Varšavě.
Kurz polského zlotého se ale včera příliš nezměnil. Což podle analytiků znamená, že trh už další zvyšování úrokových sazeb započetl do kurzů. Vývoj v Polsku těsně kopíruje situaci v dalších zemích střední Evropy. V Maďarsku míra inflace v listopadu vystoupila na 7,4 procenta, v České republice na šest procent. Data za prosinec nejsou za tyto dvě země prozatím k dispozici.
Inflace v eurozóně a na Slovensku
Na Slovensku míra inflace v listopadu vystoupila na 5,6 procenta a dostala se nejvýše za posledních téměř 17 let. Prosincové údaje zatím nebyly zveřejněny. Slovensko je jako jediná země V4 členem eurozóny, a řídí se tedy měnovou politikou Evropské centrální banky [ECB].
Míra inflace v eurozóně podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat v prosinci vystoupila na pět procent. Dostala se tak na rekord od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. Ceny energií se meziročně zvýšily o 26 procent ve srovnání s růstem o 27,5 procenta v listopadu. Růst v kategorii potraviny, alkohol a tabákové výrobky dosáhl 3,2 procenta, zatímco v listopadu činil v meziročním srovnání 2,2 procenta.
V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Inflace v eurozóně i tak nadále zůstává vysoko nad cílem ECB, která jej stanovila na dvě procenta. ECB na rozdíl od mnoha analytiků nadále očekává, že se inflace letos vrátí ke stanovenému cíli. Prezidentka ECB Christine Lagardeová na přelomu roku řekla, že centrální banka proto neplánuje na současný růst cen výrazněji [proti třeba americkému FEDu] reagovat zpřísněním měnové politiky.
Za to sklízí kritiku zejména u těch evropských zemích s eurem, které nejsou předlužené a inflace ubírá jejich veřejnosti na úsporách v eurech. Typickým příkladem je Německo. V něm už dokonce došlo k personálním změnám právě z důvodu nezvládnuté koordinace měnové politiky na úrovni ECB a německé centrální banky.
Do šéfky ECB se strefují už i německá bulvární média. Například deník Bild upozornil na to, že si Lagarde potrpí na luxus, měsíčně vydělává 40 000 euro [cca 1,025 mil. Kč], ale její banka nezvedá úrokové sazby, aby bojovala s inflací. Čímž Němcům znehodnocuje jejich úspory. Šéfku ECB bulvární list dokonce označil jako Madam inflace.
Dluhopisy v Polsku, ale i Česku reagují na situaci
Avšak zpátky do Polska. Vysoká inflace a zvyšující se úrokové sazby – stejně jako v případě Česka – promlouvají do výnosů státních dluhopisů. Těmito dluhopisy země financuje své dluhy. Přičemž aktuálně výnosy dluhopisů se splatností deset let se včera poprvé od roku 2014 dostaly nad čtyři procenta a postupně vystoupily až na 4,042 procenta.
Růst výnosů obecně signalizuje, že trh očekává další růst základních úrokových sazeb centrálních bank. Výnosy se pak pohybují opačně k cenám, růst výnosů je tedy výsledkem cenového poklesu dluhopisu. Pro srovnání – výnos desetiletého dluhopisu české vlády se pohybuje kolem 3,17 procenta a je nejvyšší od poloviny roku 2012.
Inflace v Turecku je 36,08 procenta. Zdražují potraviny i doprava
Dnešní výnosy ale nejsou v delším srovnání nijak vysoké. Například v polovině roku 2009, což bylo po globální finanční krizi, činil výnos desetiletého dluhopisu polské vlády asi 6,3 procenta. Srovnatelný dluhopis české vlády pak měl výnos kolem 5,8 procenta.
–ČTK/DNA–
