Analýza nizozemského ministerstva vnitra potvrdila, že úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy, které loni nizozemský úřad vyzvedl u obce Hollands Kroon, jsou československých letců z II. světové války.
Šlo o letce Jana Hejnu, Viléma Konštatského, Aloise Rozuma, Leonharda Smrčka a Karla Valacha z 311. československé perutě Britského královského letectva [RAF]. Ti tak po více než 80 letech již nejsou díky analýze nizozemského úřadu pohřešováni v boji. Rozbor uzavřel i výčet dosud pohřešovaných československých letců z II. světové války.
Zmínění piloti létali na bombardéru Vickers Wellington T2990. To byl jeden z 41 bombardérů RAF, které provedly v noci z 22. na 23. června 1941 nálet na Brémy. Při jejich zpátečním letu je ale napadl německý noční stíhač a sestřelil je [viz vpravo].
„Letoun v plamenech havaroval. Pouze jednomu členu posádky, Vilému Bufkovi, se podařilo včas letoun opustit. Ale chytli ho a skončil jako válečný zajatec. Ostatních pět členů posádky bylo od té doby považováno za pohřešované v boji,“ popisuje tehdejší situaci Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR [MO ČR].
Loni nizozemské ozbrojené složky vyzvedli ostatky z louky u nizozemské obce Hollands Kroon spolu s troskami jejich letounu Vickers Wellington T2990. Následné zkoumání prokázalo, že skutečně patří všem pěti pohřešovaným československým příslušníkům Britského královského letectva.
Ostatky letců najdou klid za vojenských poct
Díky analýze nizozemského ministerstva vnitra tak hrdinové Jan Hejna, Vilém Konštacký, Alois Rozum, Leonhard Smrček a Karel Valach již nejsou pohřešováni v boji. Jejich ostatky budou letos oficiálně uloženy se všemi vojenskými poctami na hřbitově Komise pro válečné hroby britského společenství [CWGC] v Nizozemsku.
Operace byla součástí nizozemského národního programu, jehož účelem je vyzvedávání trosek letounů s ostatky členů posádek. Program zřídilo v roce 2018. Podnět k jeho vzniku vyšel od nizozemské Sněmovny reprezentantů. Ta tak učinila na základě iniciativy badatelské skupiny Letecká válka 1939 – 1945.
Program se zaměřuje na vyzvedávání všech trosek letounů, v nichž lze přepokládat ostatky pohřešovaných členů posádek. A to vždy, když panuje naděje na provedení operace. Dosud tým nizozemských Královských ozbrojených sil za podpory civilní smluvní firmy provedl pět takových operací. Ve čtyřech případech uspěl a nalezl ostatky členů posádek. Náklady operací hradí nizozemská vláda.
Válečné hroby CWGC
Komise pro válečné hroby Britského společenství [CWGC] udržuje památku na 1,7 milionu mužů a žen, kteří sloužili v ozbrojených složkách Společenství v době dvou světových válek. S pomocí rozsáhlého archivu spolupracuje se svými partnery na vyhledávání, průzkumu a identifikaci hrdinů, kteří nemají svůj hrob. Zároveň jim zajišťuje důstojný pohřeb. A projeví jim úctu, kterou si právem zaslouží.
„Velmi si vážím nizozemské iniciativy. A děkuji za pozůstalé všech pěti československých příslušníků RAF, že nezůstali ztraceni na válečných polích,“ uvedla v této souvislosti ministryně obrany ČR Jana Černochová [ODS].
–RED–
