Příspěvek na bydlení není hanba, nárok na něj odhadne každý

Dostat příspěvek na bydlení není hanba, naopak. Pomůže zvládnout vysoké náklady na bydlení nebo naopak dočasný výpadek příjmu domácnosti. Nárok na něj dokáže zevrubně odhadnout každý.

Při žádosti o příspěvek na bydlení porovnávají úřady práce čisté příjmy členů domácnosti s uhrazenými náklady na bydlení. Do nich se započítává nájemné a další platby související s užíváním bytu. Například náklady za dodávku a spotřebu elektřiny, plynu, vodné, stočné, komunální poplatky a další. Žadatel vždy předkládá doklady za předchozí čtvrtletí.

„O dávku je možné požádat až tři měsíce zpětně od data podání žádosti o dávku, jestliže jsou splněny zákonné předpoklady. Úřad práce ČR zkoumá výdaje na bydlení a příjem společně posuzovaných osob,“ potvrzuje Úřad práce ČR [ÚP ČR] ve svých pokynech.

Za rodinu se při posuzování nároku na příspěvek na bydlení považují všechny osoby, které společně byt užívají.

„S výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby,“ doplňuje ÚP ČR.

Příspěvek na bydlení loni čerpala 4 % domácností, nárok jich mělo 16 %

Podle odhadů výzkumné společnosti PAQ Research loni dostávala příspěvek na bydlení zhruba čtyři procenta českých domácností. Nárok by na něj ale podle její analýzy mělo až 16 procent domácností. Jinak řečeno, zhruba půl milionu domácností by jej v případě žádosti o něj dostalo, ale nevyužívá jej.

Drahé energie nejvíce zasáhnou nízkopříjmové domácnosti

Vzhledem k rychle rostoucím cenám nejen energií je podle zástupců společnosti ale zřejmé, že domácností s nárokem na příspěvek na bydlení v letošním roce strmě naroste. Rodiny se zhruba třetinovými náklady na bydlení vůči svým příjmům by proto neměly opomenout využít pomoci ze systému státních sociálních podpor, do kterých příspěvek na bydlení patří.

A ještě, jaké důvody vedou domácnosti s nárokem na příspěvek, že ho nevyužívají? Lidé se podle výsledků studie výše uvedené společnosti často mylně domnívají, že příspěvek je kvůli stropování příliš nízký nebo že pro něj nesplňují kritéria. Dalším důvod je i to, že o něm neví nebo si neví rady, jak o něj vlastně požádat. A některé domácnosti uvedly i to, že nemají chuť o příspěvek žádat kvůli administrativní náročnosti jeho vyřízení.

Nárok na příspěvek zevrubně odhadne každý

Dříve než některý z členů domácnosti požádá o příspěvek na bydlení, měl by si nejprve doma v klidu sepsat a shromáždit veškeré doklady a potvrzení o úhradách spojených se svým bydlením za poslední tři měsíce. Základní hodnotící kritérium je skutečnost, zda žadatel bydlí v nájemním bydlení, podnájmu nebo třeba služebnosti, tedy v případě uzavřeného věcného břemene k užívání bytu. Požádat o dávku mohou dále vlastníci bytu nebo domu stejně jako členové bytového družstva.

Další podmínka k přiznání dávky je to, jestli 30 a více procent z měsíčního příjmu domácnosti padne na úhradu nákladů spojených s bydlením. Pražští žadatelé příspěvek dostanou při splnění limitu 35 a více procent.

Vláda zvýšila příspěvek na bydlení. I zkrátila izolaci a karanténu

A pak jsou tu ještě normativní náklady. Ty každoročně stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] a definuje je následovně.

„Normativní náklady na bydlení se počítají jako průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce.“ 

Jinak řečeno, pokud jsou reálné výdaje domácnosti na bydlení větší než ty normativní, příspěvek úřady přiznají pouze do výše aktuálně platného normativu. A také pokud je 30 % příjmů [v Praze 35 %] nižších než normativní náklady na bydlení.

Výše normativních nákladů tak není jednotná. MPSV při jejich stanovení zohledňuje počet osob v domácnosti a velikost obce či města, ve kterém žadatel o dávku bydlí.

„Pro nárok na příspěvek na bydlení se počítají příjmy všech osob, které spolu skutečně žijí v jedné domácnosti, nepočítají se jen příjmy nezaopatřených dětí,“ připomíná ÚP ČR.

Ilustrativní příklad výpočtu příspěvku na bydlení

Starobní důchodce s penzí ve výši 10 000 Kč. Bydlí v Praze ve vlastním bytě. Jeho skutečné náklady na bydlení činí 6 000 Kč.

• 35 % příjmů = 3 500 Kč
• Normativní náklady na bydlení 6 232 Kč – pevně stanovené podle MPSV [tab. zde]

Senior splňuje první podmínku. Jeho náklady na bydlení jsou vyšší než 35 % příjmů [náklady 6 000 jsou vyšší než 3 500 Kč]. A splňuje i druhou podmínku, kdy 35 % jeho příjmu je nižší než normativní náklady na bydlení. Částka 3 500 Kč je nižší než pro něj určený normativ 6 232 Kč [viz tabulka MPSV].

A pak je tu určení výše příspěvku na bydlení. Příspěvek na bydlení = skutečné náklady na bydlení nejvýše však do normativních nákladů na bydlení – 0,30 [0, 35 v Praze] příjmu domácnosti. Pokud jsou příjmy nižší, než je životní minimum domácnosti, pak se počítá s životním minimem.

Příspěvek na bydlení: 6 000 – 3 500

Přiznaná výše příspěvku na bydlení tak činí 2 500 korun na měsíc.

Lidé na ubytovnách žádají o doplatek na bydlení

Lidem žijícím na ubytovnách, v upravených nebytových prostorech nebo v nemovitosti určené k rekreaci, nikoli tedy určené pro trvalé bydlení, úřady příspěvek na bydlení nevyplatí. Nicméně si mohou požádat alespoň o doplatek na bydlení. Dávku u nás spravují stejně jako u příspěvku na bydlení úřady práce.

„Pro doplatek na bydlení se již kromě příjmů a nákladů na bydlení [posuzují se v aktuálním měsíci] posuzuje také skutečnost, zda si osoba může sama zvýšit příjem vlastním přičiněním,“ upozorňuje ÚP ČR všechny budoucí žadatele.

Doplatky za energie zaskočí tisíce domácností, tvrdí odborníci

Příjmy se přitom posuzují čisté jako průměr za tři předchozí měsíce od měsíce podání žádosti. A zohledňuje se i podstatný pokles příjmu.

Doplatek na bydlení ale mohou získat i lidé, kteří dostávají i příspěvek na bydlení. A to v situaci, že domácnosti nezbývá po uhrazení všech nákladů na bydlení ani s pomocí příspěvku na bydlení částka ve výši jejich životního minima.

Veronika Táchová