MPSV radí, jak na příspěvek na bydlení krok za krokem

Letos se kvůli růstu cen energií rozšířil okruh lidí, kterým úřady přiznají příspěvek na bydlení, o vlastníky stavby pro individuální nebo rodinnou rekreaci. Žádat o příspěvek ale mohou i nájemci a podnájemci bytu.

FinTag.cz zpracoval odpovědi na nejčastější otázky k příspěvku na bydlení. Dobrý pomocník je i online kalkulačka výpočtu příspěvku na bydlení od Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Ta vypočítává nárok na příspěvek a jeho orientační výši. Žadatelé o příspěvek ale musejí vždy splnit základní podmínku. Jejich náklady na bydlení musí převyšovat 30 procent součtu příjmu domácnosti. V Praze je hranice pro přiznání dávky 35 procent příjmu.

Příspěvek na bydlení není hanba, nárok na něj odhadne každý

Do jednoduché aplikace stačí zadat počet osob žijících v domácnosti, formu vlastnictví k nemovitosti a způsob vytápění. Zadat je třeba ještě průměrné uhrazené měsíční náklady za předchozí čtvrtletí a ostatní náklady. Pak už se jen zadá čistý příjem výdělečných členů domácnosti a kalkulačka ukáže splnění příspěvku a jeho případnou měsíční výši. Tlačítko vpravo pak odkazuje přímo na elektronickou žádost o příspěvek. A pak tu jsou odpovědi na nejčastější otázky k příspěvku na bydlení.

Kdy si mohu o příspěvek na bydlení požádat?

O dávku si žádají vlastníci bytu a domu a v letošním roce navíc ještě vlastníci stavby pro individuální nebo rodinnou rekreaci [v případě úspěšného dokončení legislativního procesu do konce ledna 2022, pozn. red.]. O příspěvek dále žádají lidé, kteří dům či byt užívají jako služebnost, v minulosti jako věcné břemeno užívání. Dále si o něj žádají nájemci a podnájemníci zkolaudovaného bytu.

Čí příjmy se do posuzování příjmu započítávají?

Za rodinu nebo jednu domácnost úřad považuje rodiče, nezletilé nezaopatřené děti. Dále i manželé, partnery, rodiče i zaopatřené nezletilé a další osoby, které společně užívaní byt. Výjimka jsou pouze ti, kteří jasně prokáží, že spolu trvale nežijí, a tedy se nepodílejí na úhradě nákladů spojených s bydlením.

Jak často se o příspěvek žádá?

O příspěvek zletilý člen domácnosti žádá pouze jednou v roce. Náklady na bydlení se ale úřadu práce dokládají za každé kalendářní čtvrtletí. Příjmy rodiny si úřad vyžádá vždy za předcházející kvartál.

„Nárok na výplatu dávky vzniká podáním žádosti a nárok lze uplatnit maximálně tři měsíce zpětně,“ upřesňuje Úřad práce ČR [ÚP ČR] ve svých pokynech.

Co jsou to normativní náklady na bydlení?

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, respektive srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikost bytů pro daný počet osob, které v nich trvale žijí.

Jak se vypočítává příspěvek na bydlení?

Výše příspěvku na bydlení činí za jeden kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. Pro pražské byty je to koeficient 0,35.

Drahé energie nejvíce zasáhnou nízkopříjmové domácnosti

„Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35,“ upřesňuje ÚP ČR.

Kdo konkrétně dávku od úřadu dostane?

Pokud podmínky nároku na příspěvek na bydlení splňuje několik osob, pak jej ale úřady vyplácí vždy jen jednou. Směřují ho osobě, na které se členové domácnosti dohodnou. V opačném případě krajská pobočka Úřadu práce ČR sama určí, které z osob podporu přizná.

Jakou formou o příspěvek na bydlení požádat?

O dávku se žádá vždy jen na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí [MPSV] prostřednictvím úřadů práce v místě pobytu toho, kdo o dávku žádá. Formulář se doručuje osobně, elektronicky či na podatelně daného úřadu práce. Způsoby elektronického podání jsou:

• Přihlášením identitou občana.

[Zde jako identifikační prostředek slouží občanský průkaz s čipem vydávaný od 1. 7. 2018. Dále i přihlášení pomocí uživatelského účtu národní identitní autority, kam patří i bankovní identita.]

• Elektronickým podpisem.
• Odesláním přes datovou schránku.

„Pro odesílání formulářů z datové schránky nepotřebujete jako fyzická osoba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který je nutný pro elektronické podání – pouze je nutné zažádat o založení datové schránky,“ upozorňuje ÚP ČR v pokynech.

Co všechno započítat do uznatelných nákladů na bydlení?

U nájemních bytů a bytů v podnájmu je hlavní položkou nájemné. U družstevních bytů, bytů vlastníků a bytů užívaných na základě služebnosti, tedy věcného břemena pak srovnatelné náklady. Ty jsou za kalendářní měsíc následovné:

[Zdroj: ÚP ČR]

Dalšími náklady u všech bytů pak jsou náklady za plyn, elektřinu a za plnění poskytované s užíváním bytu. Například náklady za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody. Na dodávku vody a odvádění odpadních vod. Dále i platby za provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor, odvoz odpadních vod a čištění jímek. Poplatek za společnou televizní a rozhlasovou anténou. A také odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.

Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc

[Zdroj: ÚP ČR]

„Náklady na bydlení musí být vždy rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem,“ upozorňuje ÚP ČR s tím, že náklady placené zálohově se pravidelně zúčtovávají.

Co si všechno připravit ještě před žádostí o příspěvek na bydlení?

Všechny osoby uváděné ve formuláři se prokazují průkazem totožnosti. Pokud v něm nemají uvedené rodné příjmení, pak si musí připravit ještě rodný list, který dokládají i všechny děti do 15 let věku. Žadatelé s výdělkem si navíc připraví doklad o výši čtvrtletního příjmu. A to za každou osobu, která v bytě žije. Jako příjem se dokládá třeba i nemocenská dávka nebo podpora v nezaměstnanosti. Lidé bez příjmu pak ještě předkládají takzvané Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky.

Rok 2022 přináší změny v mnoha sociálních dávkách

Dále je třeba si připravit doklad o výši nákladů na bydlení. V něm se uvádí úhrady za nájemné, energie a další služby včetně vyúčtování zálohových plateb. Pokud tedy vyúčtování spadá do kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení prokazují.

„Tento doklad je nutné předložit vždy do konce prvního měsíce každého čtvrtletí,“ připomíná ÚP ČR.

První žádost o příspěvek na bydlení značí více byrokracie

Při podání žádosti se dokládá vždy nájemní smlouva. Dále výpis z katastru nemovitostí, podnájemní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti. A také doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro rekreaci a prohlášení, že vlastník stavby pro rekreaci tuto stavbu užívá k trvalému bydlení. Což je možné pouze pro období roku 2022.

Žadatelé dále dokládají potvrzení o nezaopatřenosti dítěte. Potvrzení se podává při podání žádosti, následně pak vždy do 30. září daného kalendářního roku. Pokud jej tedy žadatel již nedoložil v žádosti o jinou dávku státní sociální podpory. Nezaopatřenost se dokládá například potvrzením o studiu, o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte. Dále i potvrzením o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz či jinými doklady.

–VRN–