Babiše měli státní zástupci na lopatě, tvrdí Marie Benešová

Snaha vlády Petra Fialy [ODS] posílit odpovědnost státních zástupců kvůli snížení případů nesmyslných žalob naráží na odpor. Práci mnohých z nich ale provázejí pochyby. Což platí i pro ty nejvýše postavené státní zástupce.

„Nevidím důvod, proč zpřísňovat kárnou odpovědnost státních zástupců. A proč by se to mělo týkat jen nás, a ne i soudců a policistů,“ říká pro FinTag.cz prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

Státní zástupci dle jeho slov čekají, s čím přijde nová vláda ve věci státních zástupců.

„Čekáme na kroky pana ministra,“ dodává prezident Unie.

Snaha o posílení odpovědnosti státních zástupců přitom není nijak nová. Novelu zákona už v minulém volebním období prosazovala bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová [za ANO]. Tehdejší premiér Andrej Babiš [ANO] odvahu k jejímu prosazení ale nenašel.

„Můj návrh novely zákona o státním zastupitelství, který jsem vládě předložila, tehdejší premiér Andrej Babiš nepustil dál. Státní zástupci ho měli na lopatě kauzou Čapí hnízdo. To rozhodlo, on byl pod jejich taktovkou,“ potvrzuje pro FinTag.cz exministryně spravedlnosti Marie Benešová, která sama byla po většinu života státní zástupkyně, dokonce ta nejvyšší.

Mnohým státním zástupcům podle ní chybí sebereflexe: „Mnozí z nich jedou na slávu. Všichni chtějí vyniknout za každou cenu. Mladí chtějí udělat rychlou kariéru, kariérní pravidla se nedodržují a patolízalství je hlavní klíč ke kariéře.“

Cesta k řešení se hledá jen těžko

Marie Benešová se nikterak netají kritikou práce státních zástupců a upozorňuje na kauzy, které soudy po letech zamítají.

„Státní zástupci se pořád odvolávají, protože oddalují tragédii, která na ně stejně dopadne, když případ nakonec soudy zprostí. Jedním z takových ostudných případů byla třeba kauza exministryně obrany Vlasty Parkanové. Tu po deseti letech, kdy ji státní zástupci vláčeli bahnem, soudy zprostily obžaloby,“ připomíná.

Státní zástupci nejsou bozi, říká Sokol, Kalousek i Pospíšil

S tak ostrou kritikou ale nesouhlasí prezident Unie státních zástupců Jan Lata: „To, že některé kauzy skončí zproštěním, je nutné. Nepopírám, že může docházet k pochybení, že mohou být žaloby podávány v některých případech nedůvodně. Stejně jako může být někdo nezákonně uznán vinným. K tomu jsou mimořádné opravné prostředky.“

Kategoricky ale odmítá, aby se a priori říkalo, že zproštěná obžaloba rovná se pochybení státního zástupce.

„Nemyslím, že situace je taková, že by bylo potřeba se zaměřit na jednu složku orgánů činných v trestním řízení,“ tvrdí.

Přehmaty státních zástupců nejsou výjimečné

Avšak podle Benešové je závažných kauz, které skončí zproštěním, víc, než státní zastupitelství přiznává. Tvrdí, že státní zástupci vykazují podstatně více zprošťujících rozsudků, než jsou čtyři procenta, která běžně udávají.

„Ta čtyři procenta jim dělají okresy a kraje. Vrchní státní zastupitelství ale mají třicet procent zproštěných věcí. Tím se nikdo nechlubí, schovávají tahle čísla pod okresy a kraje,“ poukazuje Benešová na praktiky žalobců.

Právě vrchní zastupitelství řeší nejsložitější kauzy s největšími škodami a ty se často táhnou mnoho let a končí naprázdno. Marie Benešová odpovídá i na otázku, čím to je, že tolik případů skončí porážkou žalobců.

„Státní zástupci žalují kraviny. Nechtějí ustoupit od svých zcestných názorů, které nejsou právně dobře. Je to takové furiantství. Oni nechtějí ustupovat. Jejich pravda je ta jediná, tak to drží do absurdna. Až to nakonec prohrají u Nejvyššího nebo Ústavního soudu,“ říká.

Podle ní ale toto státní zástupci neradi slyší, včetně například vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.

„Když jsem končila na ministerstvu, naváželi tam spisy Iva Rittiga kvůli náhradě škody za dlouholetý proces, který skončil zproštěním. Ten si řekne o miliony. Stejně jako bývalý ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák a další,“ dodává Benešová s tím, že státní zástupci tady nejsou od toho, aby se ve velkých kauzách producírovali před médii, ale ve výsledku jen málokterá z nich končí úspěšnou žalobou.

Je potřeba vyvodit odpovědnost za právní zmetky

Změny ve fungování státních zástupců vítá i bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. I ta prosazuje zvýšení jejich osobní odpovědnosti za případy, jež otevírají.

„Je přece zřejmé, že pokud se nějakou pracovní činností vyprodukuje zmetek, měl by jeho autor nést odpovědnost. Samozřejmě nelze postihovat obhajitelný právní názor, ale za špatná rozhodnutí a postupy odrážející se třeba v opakovaně rušených či zprošťovaných kauzách, by měla být vyvozována odpovědnost konkrétních osob,“ říká pro FinTag.cz Renata Vesecká.

Argumentuje přitom soustavným růstem náhrad škod, které Ministerstvo spravedlnosti ČR [MS ČR] vyplácí lidem, které státní zástupci obvinili neprávem. Anebo je obvinili právem, ale nedokázali jejich kauzy dovést ke zdárnému konci. To je k potrestání viníků.

Skutečnost je, že MS ČR platí za přehmaty státních zástupců a soudů i několikamilionové odškodné. Po zproštění obžaloby se jim zároveň musí omlouvat, ať už kvůli nevině nebo nedostatku důkazů. Na začátku přitom vždy stojí práce státních zástupců.

„Vezměte si, že jsem se musela omlouvat Grygárkovi,“ stěžuje si Marie Benešová.

Bývalý vrchní státní zástupce Libor Grygárek čelil podezření z toho, že se jako prokurátor aktivně podílel na represích vůči zadrženým při pražských demonstracích k 20. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. A taktéž čelil obžalobě kvůli maření vyšetřování ve věci žádosti švýcarských vyšetřovatelů v případě švýcarských kont „podnikatele“ Romana Janouška. V roce 2019 Pražský vrchní soud uvedl, že trestní spis neobsahuje žádný přímý důkaz o vině obžalovaného.

„Státní zástupci to nedotáhli do konce, pak ho soudy zprostily. A my jsme mu platili 480 tisíc korun odškodné. To už vás hanba fackuje,“ rozčiluje se Benešová.

Funkční období pro státní zástupce

Podle Renaty Vesecké se stejně dlouho jako o zvýšení osobní odpovědnosti zástupců hovoří i o zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce.

„U soudů všech stupňů již toto dlouhodobě funguje. A nemyslím, že by praxe ukázala nevhodnost či problém tohoto opatření. Domnívám se, že žádná funkce by neměla být ´doživotní´. Měla by být vždy časově limitována. Zamezí to zkostnatělosti fungování úřadů a někdy i pohybování se v nesprávně zajetých kolejích,“ říká.

Kvituje, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek [ODS] zvažuje s větší odpovědností zástupců, i zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců. A nebrání se tomu ani USZ ČR.

„Tam je to logické, že funkční období být musí, když je i u předsedů soudů. A když se postavení vedoucích státních zástupců posílilo. Zvlášť kdyby se ztížila odvolatelnost nejvyššího státního zástupce, který je dnes odvolatelný velmi snadno. Což pokládáme za systémovou chybu. Ale klíčová bude konkrétní úprava, jak dlouhé bude funkční období, jak bude stanoven výběr,“ uvedl Lata.

Pro zavedení je i Marie Benešová. Podle ní určení doby, v níž mohou být šéfové nejvyššího, krajských a okresních státních zastupitelství ve funkci, tu mělo být už dávno. Odmítá ale Latův argument o jejich snadném odvolávání. Podle ní se jenom vymlouvají.

„Předsedové vrchních soudů jsou ve funkci sedm let. Předsedové Nejvyššího soudu deset let. Státní zástupci si ale šikovně pojistili, že jsou dneska neodvolatelní, protože vždy na někoho něco vytáhnou a zašermují tím. Která vláda si je pak dovolí odvolat,“ říká.

„Takhle to funguje, takhle tady žijeme. Znám krajské státní zástupce, kteří jsou ve funkci od sametové revoluce,“ říká a uvádí krajského státního zástupce v Praze, jenž ve svém křesle sedí už celých třicet let.

„Netvrdím, že práci vykonává špatně, ale tady má každý vysoko postavený činovník funkční období. Prezident pět let, poslanci, senátoři čtyři a šest let a státní zástupci nemají žádné.“ dodává.

Jak si tady žijeme my a jak státní zástupci

O tom, že státní zástupci ve vysokých funkcích se neradi loučí, svědčí i případ vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvána. Ve funkci působí už dvacet let. I když ho v roce 2007 Renata Vesecká odvolala, v roce 2011 uspěl se správní žalobou a vrátil se do funkce. A už v roce 2013 se Ištván podílel na pádu vlády Petra Nečase [ODS]. Soud přitom nakonec jen uznal, že Nečasova tehdejší milenka a spolupracovnice, dnes manželka, dostávala kabelky jako dárky.

„Některé změny i v určení funkčního období pro funkcionáře státního zastupitelství jsem navrhovala už jako nejvyšší státní zástupkyně,“ vzpomíná Benešová s tím, že návrhy ve Sněmovně neprošly pro odpor pravicových stran.

Koupila byt za 900 000, prodala za 3,4 mil. Kč. O daň se soudí

„A jako ministryně v Rusnokově vládě jsme připravili i jednoduchou novelu, kde jsme naordinovali funkční období. U nejvyššího zástupce to myslím bylo sedm let, u krajských státních zástupců jsme navrhli lhůty, jako mají soudci. Jenže pak už vláda končila, takže návrh dál nešel,“ popisuje Marie Benešová.

Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ji obvinil, že prostřednictvím zákona chce hlavně přeobsadit funkce nejvyššího a obou vrchních státních zástupců – v Praze a Olomouci. Tedy Pavla Zemana, Ivo Ištvána a Lenky Bradáčové.

Avšak i Pavel Zeman je rekordman. Ve funkci nejvyšší státního zástupce působil přes deset let. Rezignoval na ni až v době, kdy se dostal do sporů právě s Marií Benešovou. Ta tvrdí, že Zemana v posledních letech zajímaly hlavně výlety na státní útraty do ciziny.

„Nakonec chtěl být soudcem Evropského soudu pro lidská práva. Což už byl signál, že se zajímá o zahraniční trafiky, a nevěnoval se řízení státního zastupitelství,“ tvrdí.

Pavel Zeman, kterého FinTag.cz oslovil, se k tomu ale nevyjádřil. A komentovat nechtěl ani záměr vlády změnit fungování státních zástupců.

„Nejsem soukromá osoba, obraťte se na tiskového mluvčího,“ uvedl Zeman, jenž dál působí na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně.

Bruslení na tenkém ledě

Jakkoli je zřejmé, že fungování státních zástupců musí projít revizí, věc není tak snadná, jak se zprvu zdá. Riziko je, že se státní zástupci začnou bát vstupovat do ožehavých kauz. Což připouští i Marie Benešová.

„Těžko se to vyvažuje. Můžete to trochu kontrolovat, zpřísnit dohled. Začala bych ale nejprve tím, aby státní zastupitelství, jehož žalobce udělal chybu, muselo škodu zaplatit ze svého rozpočtu. A ne že to zaplatí ministerstvo, a ještě se za ně omluví,“ tvrdí Benešová s odkazem na návrh ministra spravedlnosti Blažka.

„Když bude mít region hodně zprošťujících rozsudků, musí za to někdo nést odpovědnost. Kdyby se jim peníze srazily z jejich rozpočtu, kdyby neměli delší dobu nová auta, nové notebooky, jistě by šéfové dohled nad státními zástupci zpřísnili,“ dodává.

Úpravu fungování státních zástupců schvaluje i jejich dlouhodobý kritik a někdejší šéf a poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. Zejména pak kvůli kauze jeho bývalé náměstkyni Vlasty Parkanové. Tu státní zástupci tahali deset let po soudech kvůli nákupu španělských letadel Cassa pro ministerstvo obrany. Výsledek? Nula!

I Kalousek ale potvrzuje, že zlepšení práce státních zástupců je bruslení na tenkém ledě.

„Pro vyšší odpovědnost státních zástupců bych byl. Avšak neumím navrhnout řešení, kdy na jednu stranu ponesou odpovědnost za to, že svévolně zničili život, což je případ Vlasty Parkanové, ale neumím si představit v obecné rovině takové opatření, aby to neodrazovalo státní zástupce od toho, aby stíhali zločiny,“ uvedl pro FinTag.cz Miroslav Kalousek.

Podle něj je celá věc nesmírně křehká. A jako neprávník, jak říká, neumí vymyslet řešení.

„Pokud to někdo dokáže, tak před ním smeknu. Jinak si myslím, že těžiště je v mravní kvalitě těch lidí, nikoli v systému,“ uzavírá.

Libuše Frantová