Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN] si vyžádal od Energetického regulačního úřadu návrhy na řešení vysokých cen energií a z něj vyplývajících krachů dodavatelských firem. Návrhy měl ERÚ dodat do 14 dnů.
Požadavek ERÚ uložil ministr Jozef Síkela 11. ledna. Od té doby uběhlo 15 dní a o návrzích ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu [MPO] je zatím ticho po pěšině. Síkela přitom po ERÚ požaduje nejen strategický výhled, ale i konkrétní legislativní návrhy. A jak pro FinTag.cz potvrdil mluvčí ERÚ Michal Kebort, úřad již svůj úkol splnil.
„Ano, poslali jsme panu ministrovi návrhy, které po nás požadoval. Je jich několik desítek. A poslali jsme je v pátek,“ řekl.
To pro FinTag.cz potvrdil i Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO: „Návrh ERÚ dostalo MPO na konci minulého týdne. MPO v současné době návrh vyhodnocuje.“
Ministr průmyslu a obchodu Síkela je však aktuálně na čtyřdenní podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] ve Spojených arabských emirátech. Konkrétně v Dubaji, kde se koná světová výstava EXPO. Delegace odlétala v neděli 23. ledna.
Co pro MPO připravil ERÚ
Tématu se věnoval deník Právo, který v těchto dnech přinesl rozhovor s předsedou Rady ERÚ Stanislavem Trávníčkem. Ten v něm uvedl: „Opatření jsme připravovali už předtím, jsou dvojího druhu. První část, která se týkala obecně možnosti státu zasahovat do cen, jsme posílali ministerstvu průmyslu a obchodu již před koncem roku. Teď jsme připravili legislativní návrhy, jak zabránit opakování situace z podzimu, která byla důsledkem liberalizovaného trhu a také toho, že část trhu, která se týká obchodu a dodávky, není regulovaná. Ani u nás, ani v Evropské unii.“
Dle jeho slov se návrhy ERÚ soustředí do tří oblastí. První se týká obchodníků, tedy toho, jak se dále vymezit k volnosti dodavatelského trhu. Druhá oblast jsou zkušenosti s dodávkami od dodavatelů poslední instance [DPI]. A třetí částí jsou kompetence úřadu, aby mohl do dodavatelského trhu zasahovat.
Co se týče rostoucích cen energií, tak na ty Stanislav Trávníček žádný recept nemá. Možnosti se úřadu nabízejí pouze v kontrole obchodních strategie dodavatelských firem. Tedy třeba toho, jestli mají energie dostatečně nakoupené.
„Obecný rámec je ale takový, že i Evropská komise stále říká, že do velkoobchodního trhu zasahovat nelze. Lze zasáhnout u zákazníků, kdy jim je možné ulevit daněmi, subvencemi a podobně,“ řekl deníku Právo.
„Pokud jde o zásahy do velkoobchodních cen, burz s elektřinou a obchodních vztahů mezi jednotlivými subjekty, je to poměrně obtížné,“ dodal.
Co vlastně navrhuje ERÚ
V oblasti materiálů pro ministra Síkelu Trávníček uvedl, že všechna opatření, jenž ERÚ navrhuje, cílí na lepší ochranu zákazníků tak, aby měli větší jistotu dodávek energií. Jednou z možností je dle jeho slov pojištění obchodníků. To by sloužilo ve prospěch zákazníků tím, že by se jeho prostřednictvím mohly vyrovnat výkyvy v cenách energií.
„Nebo bychom pojištění využili, aby určitým způsobem sanovalo dodavatele poslední instance. Pokud by například byla nastolena podnákladová regulace, kdy by si do cen nemohli promítnout všechny náklady,“ vysvětlil šéf ERÚ.
Další opatření by dle něj mohlo mířit na výši základního jmění dodavatelské firmy či její právní formu. Jako vhodnou možnost Trávníček uvedl i průběžné povinné audity firem, které by známkovaly dodavatele. V případě nízkého skóre by ERÚ po dodavateli žádal nápravná opatření.
Doplatky za energie zaskočí tisíce domácností, tvrdí odborníci
„Regulátor by měl mít možnost vydávat závazná opatření. To, pokud by například z auditu zjistil, že obchodník neplní zákonné povinnosti. […] To musí být podmíněno také sankcemi, což dnes není,“ upřesnil Trávníček.
V rozhovoru pro Právo se přitom vyjádřil také k úpravě energetického zákona. Ta by dle jeho slov byla nutná. Ještě dříve je ale třeba dle něj vědět, co stát na trhu s energiemi plánuje.
„Je třeba si říci, čeho chceme dosáhnout. Asi to není úplné potlačení konkurence na trhu. Už dříve jsme říkali, že je třeba určitý odstup a chladná hlava na to, aby se to, co se tady dvacet let budovalo, na základě jedné negativní zkušenosti úplně neobrátilo na druhou stranu,“ uvedl.
Podstata problémů spočívá mimo ERÚ, tvrdí odborníci
Podle nezávislých odborníků je současné hledání nových postupů na energetickém trhu MPO a ERÚ důležité, ale nemá příliš šancí na úspěch. Problém drahých energií a krachů jejich dodavatelů, jež zdaleka nejsou jen doménou Česka, leží totiž úplně jinde.
„Pan ministr Síkela si plete role! Konat mají v Bruselu naši politici, tedy primárně on a premiér a ne ERÚ. Řešení je v zastavení růstu cen emisních povolenek,“ říká například energetický analytik Jan Vondráš z think tanku Realistická energetika a ekologie [REE].
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
Dodává, že ERÚ na nějaké změny na trhu s cenou plynu a elektřiny nemá kompetence a ani politickou sílu.
„Může trochu zasáhnout do trhu obchodníků. Na to nějaké kompetence má, ale stejně to neudělá, protože nechce a neumí to,“ tvrdí s tím, že aktuální vedení ERÚ navíc představuje klasický úřednický klastr, od něhož nelze čekat proaktivní přístup či převzetí odpovědností. Zvlášť, když k tomu nemá oporu v daných vyhláškách.
Vysoké ceny za distribuci energií nikdo neřeší
A podobně to vidí jeho kolega ze spolku REE Milan Smutný. Ten v případě vysokých cen energií upozorňuje na vysoké ceny za distribuci energie.
„Druhou nejvíce ziskovou položkou v hospodaření ČEZ je po jádru [34% podíl EBITDA] distribuce elektřiny [31% podíl EBITDA]. Jak může na distribuci elektřiny mít ČEZ [ČEZ distribuce, pozn. red.] tak vysoké zisky, když jde o regulovanou položku. Proč tady stát systémově nezasáhne a nesníží ziskovost v distribučních poplatcích ČEZ na únosnou míru a tím i pro celý trh. To proto, že by musela reagovat i konkurence,“ ptá se.
Skupina ČEZ v I. pololetí dosáhla provozního zisku 31,6 mld. Kč
Dle něj je sice pozitivní, že ČEZ odvede státu, který ve společnosti vlastní prostřednictvím Ministerstva financí ČR [MF ČR] 68 procent akcií, solidní dividendu, ale i to je dnes diskutabilní. To kvůli tomu, kolik stát již dává a zřejmě v budoucnu ještě dá na podporu domácností a firem zasažených vysokými cenami energií.
Podle něj by se měli odpovědní úředníci zamyslet nad tím, zda lze pokračovat v politice speciálního režimu pro fotovoltaické elektrárny, který dle jeho slov deformuje trh s energiemi. Dále by odboural dotace pro obnovitelné zdroje energie. Ty se podle jeho názoru mají uživit bez dotací, jsou-li, jak říká, nízkonákladové.
Daniel Tácha
