Německý hrubý domácí produkt [HDP] loni ve 4. čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,7 procenta. Za celý loňský rok německá ekonomika vzrostla jen o 2,8 procenta. Naopak pozitivně překvapil vývoj HDP ve Francii.
Německá vláda odhadovala za celý loňský rok 3,6% ekonomický růst. Aktuální a revidované výsledky německého hospodářství, které dnes oznámil spolkový statistický úřad, nepotvrdily její očekávání.
„Poté, kdy ekonomická produkce loni v létě opět vzrostla navzdory nedostatku materiálu, oživení zastavila čtvrtá vlna koronaviru a obnovení proticovidových opatření na konci roku,“ konstatoval úřad.
Chceme lepší školství i trh práce, říkají německé firmy v Česku
Podle něj za propadem ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí stojí hlavně pokles spotřeby domácností a investic, například ve stavebnictví. Co rostlo, byly vládní investice. Úřad dále oznámil, že po doplnění dalších odhadů navýšil ekonomický růst za celý rok o 0,1 procenta z 2,7 procenta na 2,8 procenta.
Ekonomická nálada v Německu není dobrá
„Německé hospodářství se bude s následky pandemie nemoci covid-19 potýkat déle, než se předpokládalo,“ uvedl na tiskové konferenci ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Podle něj německá vláda nově pro letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu o 3,6 procenta, zatímco dosud hovořila o růstu o 4,1 procenta.
„Souvisí to s koronavirem,“ dodal ministr s tím, že německé hospodářství je robustní a pracovní trh zůstává stabilní.
Vyjádřil se také k inflaci: „Předpokládáme pro nadcházející rok míru inflace 3,3 procenta. V roce 2023 ale očekáváme návrat na cílová dvě procenta Evropské centrální banky.“
Loni činila míra inflace v Německu 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ministr poznamenal, že inflaci podporují rostoucí ceny energií a potravin.
„Jádrová inflace, tedy bez cen energií a potravin, bude 2,4 procenta. Zmíněná 3,3 procenta znamenají, že inflace bude mít na různé části obyvatel odlišný dopad,“ uvedl Habeck.
Taktéž vyjasnil, že části německé populace po zaplacení základních potřeb zbyde výrazně méně na konzumní položky. A stejně jasně se vyjádřil k aktuálním problémům na ukrajinsko-ruské hranici ve vztahu k německému hospodářství a předpokládanému spuštění plynovodu Nord Stream 2.
„Situace je velice nebezpečná a já nechci spekulovat. V případě agrese jsou ale pro jednání o sankcích všechny možnosti otevřené. […] Žádné případné sankce nebudou bez dopadu na německou ekonomiku,“ řekl.
Francouzská ekonomika si sáhla na rekord
Francouzská ekonomika díky oživení po koronavirové krizi loni vzrostla o sedm procent. Je to nejvíce za 52 let a více, než se čekalo. V samotném čtvrtém čtvrtletí HDP stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které [28.1.] zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Francie je po Německu druhou největší ekonomikou eurozóny.
„Francouzská ekonomika se okázale vzpamatovala a vymazala hospodářskou krizi. Stále existují některá odvětví, která mají pořád problémy, jako je cestovní ruch a hotely, ale většina se velmi silně zotavuje a vytváří pracovní místa,“ okomentoval výsledky pro televizi France 2 francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
Francie je v recesi. Statistici se „spletli“ v odhadu HDP o 0,5 %
Objem hrubého domácího produktu [HDP] loni ale byl v celoročním průměru o 1,6 procenta nižší než v roce 2019, tedy před vypuknutím pandemie. Na druhé straně v roce 2020 se francouzská ekonomika propadla o osm procent.
Růst ve čtvrtém čtvrtletí podpořily především spotřebitelské výdaje, které se zvýšily o 0,4 procenta. Jejich růst ale zpomalil z 5,6 procenta v předchozích třech měsících, kdy se ekonomika otevřela po uzávěrách. V posledních třech měsících roku se také výrazně zvýšily podnikové investice.
Francouz Michel Fache může být klidný, své dluhy má splacené
„Nejsilnější boom za generaci posiluje ekonomickou reputaci prezidenta Emmanuela Macrona, a to necelé tři měsíce do dubnových voleb, v nichž se všeobecně očekává, že bude podruhé kandidovat,“ uvedla agentura Reuters.
–ČTK/RED–
