Členové bankovní rady České národní banky [ČNB] ani na svém čtvrtečním [3.2.] zasedání nepolevili ve snaze potřít inflaci. ČNB dvoutýdenní repo sazbu zvýšila o 0,75 procentního bodu na 4,50 procenta.
Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 procenta a lombardní sazby na 5,50 procenta. Nově stanovené sazby jsou platné od pátku 4. února.
„Pokud se naplní prognóza [dalšího vývoje dle ČNB], a my v to věříme, tak by další zvyšování [sazeb] ve výrazném rozsahu nemělo být zapotřebí,“ uvedl po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že ale stále existuje mnoho rizik.
Jako jedno z nich označil například výsledky lednové inflace. Tu analytici tipují na úrovni osmi až devíti procent. A podle guvernéra jsou rizikové i kroky dalších centrálních bank, například zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou. Což by značilo oslabení eura, a tak i koruny. Ozvat se ale může Evropská centrální banka [ECB], jakkoli je její prostor k takzvanému utahování měnové politiky omezený kvůli předluženým státům jižní Evropy.
„Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci oproti prognóze ČNB o celý procentní bod vyšší, když činila 6,6 procenta,“ uvedl ke zvýšení základních úrokových sazeb analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Dodal, že k růstu inflace spolu s dalšími faktory přispěla slabší koruna. Ta byla, jak upřesnil, loni ve čtvrtém čtvrtletí oproti euru v průměru o 1,5 % slabší, než ČNB čekala.
Podle obchodního ředitele pro Česko a Slovensko belgické finanční společnosti Ebury Tomáše Kudly při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat.
„To je špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na CZK. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů. V případě firem tak nejspíš dojde k pozastavení investic a rozhodování, zda a kdy inovovat,“ řekl.
ČNB zvedáním úrokových sazeb nepřekvapuje
Centrální banka sama v předstihu další zvyšování úrokových sazeb avizovala. Ať už to bylo prostřednictvím vyjádření jednotlivých členů bankovní rady, či zveřejněním svého odhadu lednové a únorové inflace. A to zcela netradičně ještě před vydáním nové prognózy.
„Podle ČNB by inflace měla v lednu vzrůst na 9,2 procenta a v únoru dále zrychlit na 9,6 procenta, zatímco ve své listopadové prognóze předpovídala inflaci v prvním letošním čtvrtletí kolem sedmi procent,“ upřesňuje Gürtler.
Tomáš Kudla je toho názoru, že ČNB letos může zvednout sazby proto až na hranici pěti procent a možná i výše. Záviset dle jeho názoru bude na vývoji inflace.
„Očekáváme, že ještě v první polovině roku bude vyšší. Jakmile ale dojde k zastavení jejího růstu a začínajícímu poklesu, přikročí ČNB zřejmě k postupnému mírnému snižování sazeb,“ míní Kudla.
Martin Gürtler tvrdí, že úrokové sazby ČNB se již zřejmě přiblížily svému vrcholu. Přesto odhaduje jejich další navýšení. A to už letos na jaře a také na pět procent. Avšak na konci letoška by i dle něj mohla začít ČNB sazby znovu snižovat. To zpět k 2,5 procentům, jejichž dosažení analytik odhaduje v první polovině příštího roku. Jako důvod uvádí, že ve druhé polovině letoška dojde k významnému zmírňování inflačních tlaků.
„Ke kterému by měly mimo jiné přispět lépe fungující dodavatelské řetězce. Mírné zlepšení v tomto směru již nyní pozorujeme,“ říká.
Úrokové sazby nejsou jediné kladivo na inflaci
Podle analytiků zásadní problém ČNB tkví v tom, že rychlý růst spotřebitelských cen je stále více patrný také na inflačních očekáváních. Podle prosincového šetření centrální banky očekávají nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 4,4 procenta. V horizontu tří let pak 4,2 procenta. Přitom o čtvrtletí dříve predikce hovořily o 3,4, respektive 3,6 procenta.
Bez zajímavosti pak nejsou ani ty názory ekonomů, kteří si myslí, že ČNB by v boji s inflací mohla pomoci vláda. A to nejenom šetrnou fiskální politikou, ale i přesně mířenými zásahy do sektorů, kde ceny nejrychleji rostou, a může je ovlivnit. Což může platit třeba pro realitní trh a vyšší zdanění transakcí na něm. Cíl by mělo být trh zchladit. A tím na něm srazit růst cen [viz rozhovor s investičním bankéřem Tomasem Michálkem níže, pozn. red.]
V této souvislosti je podnětný i komentář k dnešnímu rozhodnutí centrální banky od ředitele realitního fondu Schönfeld & Co Prémiové nemovitosti Miloše Filipa: „Také v sektoru komerčních nemovitostí platí, že je na výši úrokových sazeb značně citlivý. Hlavně u komerčních nemovitostí financovaných úvěry s plovoucí úrokovou sazbou uvidíme bezprostřední nepříznivý dopad vyšších nákladů do ziskovosti rozestavěných projektů. Podraží také nové akvizice.“
Na závěr uveďme aktualizovaný odhad ČNB inflace pro letošní rok. Letos ji tipuje na průměrných 8,5 procenta. Příští rok pak na 2,3 procenta.
