Mnozí penzisté nelení, ale pracují. Kdo platí zdravotní pojištění

I po dosažení důchodového věku za zaměstnance hradí zdravotní pojištění dále zaměstnavatel. Pokud mu tedy úřad současně nepřiznal i důchod. V takovém případě pojistné hradí stát a současně i zaměstnavatel.

Dosažení penzijního věku neznamená, že se daná osoba stává automaticky státním pojištěncem, kdy za ni každý měsíc odvádí pojistné stát. Určující je pro získání statutu státního pojištěnce den, kdy Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ], respektive její okresní pobočky, přiznají žadateli důchodovou dávku. Nárok na úhradu pojistného od státu nevzniká ani dnem podání žádosti o dávku, ale momentem jejího přiznání.

„Na platbu pojistného státem má pojištěnec nárok od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je mu případně rozhodnutím důchod odejmut,“ potvrzuje na svých webových stránkách Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR].

Upozorňuje i na to, že nejde totiž pouze o starobní důchody, kdy je plátcem zdravotního pojištění stát, ale třeba o invalidní a pozůstalostní důchody. Anebo předčasné penze či předdůchody z komerčního penzijního pojištění. A platí, že stát za příjemce důchodu bez ohledu na jeho druh hradí zdravotní pojištění i za dobu, kdy mu úřad důchod přiznal, ale nevyplácel mu jej.

Zdravotní pojištění při souběhu důchodu a zaměstnání

Zaměstnanci při dosažení státem určeného penzijního věku, kteří chtějí v práci nadále pokračovat, tak mají v podstatě na výběr ze dvou možností. Dále chodit do své práce [nebo i jiné] a o důchodovou dávku úřad nepožádat. Pak ani nemají žádné povinnosti v souvislosti s odvody na zdravotní pojištění. Zůstávají běžným pojištěncem, za kterého každý měsíc odvádí zdravotní pojistné v obvyklé částce zaměstnavatel, jako tomu bylo před dobou před dosažením věku pro státní penzi.

O něco jiná situace nastává v momentě, kdy zaměstnanec po dosažení důchodového věku o penzi požádá. O přesném datumu jejího přiznání pak musí dát vědět i svému zaměstnavateli. A současně mu doložit také platné rozhodnutí o přiznání dávky.

„Zaměstnavatel pak musí tuto skutečnost, na základě které vzniká povinnost státu platit pojistné, oznámit zdravotní pojišťovně,“ vysvětluje VZP ČR s tím, že jej vlastně přihlásí jako státního pojištěnce.

Prakticky to znamená, že pojistné na zdravotní pojištění za tyto zaměstnance pak každý měsíc souběžně odvádí stát i zaměstnavatel.

Přivýdělky v předčasném důchodu a odvody na pojistné

Pobírání předčasného důchodu se vylučuje se zaměstnáním na běžný pracovní úvazek. A to bez ohledu na výši příjmu. Souběžně s předčasným důchodem si lidé totiž smějí vydělat jen takovou částku, která jim nezakládá povinnost odvést ze svého měsíčního výdělku důchodové pojištění.

Při zaměstnání s vyšším výdělkem tak pracovník výplatu předčasného starobního důchodu přerušuje. To ohlásí ČSSZ, která výplatu předčasné penze dočasně pozastaví. Požádat o její obnovení pak může zaměstnanec buď po skončení práce, nebo po dosažení řádného důchodového věku. A vždy o tom musí dát vědět své smluvní zdravotní pojišťovně. Ta ho povede jako státního pojištěnce nebo naopak zaměstnance.

Jediná možnost, jak si i při čerpání předčasného důchodu přivydělat, je práce na dohodu o provedení práce [DPP], kdy výdělek měsíčně nepřesáhne 10 tisíc korun. Nebo pak na dohodu o pracovní činnosti [DPČ] s příjmem nižším než 3 500 korun za měsíc. U těchto podlimitních dohod ani za osoby v předčasném důchodu nehradí pojistné zaměstnavatel, ale hradí ho stát.

Veronika Táchová