Náhradní výživné se míjí účinkem, nákladný je úřednický aparát

Náhradní výživné loni vyšlo na 36,3 milionu Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadlo výdaje na 445 milionů Kč. Náklady na vyřizování dávky tak převyšují podporu. Nový úřednický aparát totiž ročně vychází na cca 115,48 mil. Kč.

Novou sociální dávku do českého systému podpor zavedla předchozí vláda Andreje Babiše [ANO], v níž ji prosazovala především exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD]. Náhradní výživné v Česku funguje od 1. července 2021. Úřady práce ho vyplácejí vždy na dobu čtyř měsíců nejdéle pak po dobu dvou let a v maximální výši tři tisíce korun na měsíc. Podmínka přiznání dávky je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci nebo u soudu. Po skončení poskytování podpory vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k zákonu o náhradním výživném se počítá s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Odhady MPSV se ale nenaplnily ani z poloviny

Od loňského července do prosince 2021 tak úřady práce vyplatily celkem 5 800 dávek náhradní výživné v objemu 36,3 milionu korun. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] minulý rok v srpnu vyplatily úřady zhruba 1 800 náhradních výživných. V září poskytly pak 3 100 dávek, v říjnu to bylo 4 100 a v listopadu 5 000. Do konce roku se počet dostal na 5 800. V srpnu výdaje na dávku činily zhruba 3,5 milionu Kč, v září kolem šesti milionů Kč, v říjnu asi 7,5 milionu Kč, v listopadu 9,1 milionu Kč a v prosinci pak deset milionů korun. Celková suma za loňský rok dosáhla 36,3 milionu Kč. Podle mluvčí Úřadu práce ČR [ÚP ČR] ve většině případů o dávku pro dítě žádala žena a průměrné alimenty od státu činily měsíčně 1 919 korun.

Nové náhradní výživné začne platit letos od 1. července

Resort práce dostal na náhradní výživné v minulém roce původně částku 445 milionů korun. Ministerstvo podle svých dřívější odhadů uvádělo, že by ročně mohlo na náhradním výživném vyplatit přes 860 milionů Kč. Měsíčně očekávalo příjem kolem dvou tisícovek žádostí. Což by za první půlrok fungování dávky znamenalo 12 tisíc přijatých žádostí a vyplácených dávek. Koncem roku 2021 jich úřady ale evidovaly kolem 5 800.

Úředníci stojí cca 115 mil. Kč, výživné cca 72 mil. Kč

Nedobrá zpráva pak je, že samotné výdaje na správu úředníků vyjdou na více peněz než samotná podpora pro děti neplatičů výživného. Podle podkladů ke schválenému zákonu by se totiž mělo dalších minimálně 115,48 milionu korun ročně vydat na nové úředníky, kteří mají náhradní alimenty od státu vyřizovat. V úřadech práce kvůli tomu v minulém volebním období vzniklo 160 nových úřednických míst.

Jen na platy státních zaměstnanců loni šlo 232,5 miliardy Kč

Do každé pobočky v republice nastoupili zhruba dva pracovníci. Nově zavedené aplikace pro agendu výživného měly stát vyjít na 38 milionů korun a na dalších 12 milionů korun pak vyjde jejich roční provoz. Jednoduchými počty je pak zřejmé, že výdaje na vyřizování a správu podpory převyšují samotnou výši sociální pomoci směřované dětem.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

Náhradní výživné se v Česku nedařilo dlouhá léta prosadit. K jeho přijetí se zavázala již v předminulém volebním období ve své koaliční smlouvě tehdejší Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Několikrát návrh projednávala, nicméně na něm nakonec nenašla shodu.

Proti zavedení nové dávky se stavělo hlavně hnutí ANO. Zavedení zálohovaného výživného pak měla ve vládním programu i minulá Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů, v ní dávku prosazovala exministryně práce Jana Maláčová. Její resort měl mít na alimenty od státu loni původně 445 milionů korun. V listopadu pak žádal, aby mohl z této sumy přesunout 336 milionů Kč do ošetřovného a bonusů v karanténě, na které mu peníze v rozpočtu chyběly.

–ČTK/VRN–