Zredukovaný státní rozpočet na rok 2022 se schodkem 280 miliard korun dnes 9.2. jednomyslně schválila vláda Petra Fialy [ODS]. Nyní ho čeká diskuze ve Sněmovně. Škrty se dotkly všech rezortů.
Celkové úspory dnes [9.2.] vládou schváleného schodkového rozpočtu pro rok 2022 ve výši 280 miliard korun podle Ministerstva financí ČR [MF ČR] činí 76,6 miliardy korun.
„Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022. Schodek 280 miliardy korun je o 100 miliardy korun nižší proti návrhu Aleny Schillerové a Andreje Babiše. A o 140 miliard korun méně proti schodku roku 2021,“ uvedl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], který i dodal: „A jde to i bez zvyšování daní.“
Předchozí vláda Andreje Babiše [ANO] navrhla rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun. Tato podoba je ale již minulostí. Podle MF ČR celkové příjmy rozpočtu letos budou po úpravách nové vlády 1 613,2 miliardy korun, výdaje pak ve výši 1 893,2 miliardy korun. Vláda předpokládá první čtení rozpočtu ve Sněmovně 18. února. Schvalovací proces má být podle kabinetu hotový do konce března. Nový rozpočet má po několika měsících rozpočtového provizoria dle vlády začít platit 1. dubna.
Úspory v rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Bývalá vláda loni v říjnu navrhovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [MPO] rozpočet ve výši 63,3 miliardy korun. Současná vláda ho seškrtala na konečných 56,7 miliardy korun. Loni činily výdaje MPO 51,6 miliardy korun.
Nová vláda našla úspory v původním návrhu rozpočtu ministerstva, který se tak snížil o 6,5 miliardy korun. Nárůst výdajů oproti loňskému rozpočtu tak činí téměř 5,2 miliardy korun.
Kapitálové výdaje MPO zůstaly shodné s původním návrhem, a to ve výši téměř 10,9 miliardy korun [loni 5,6 mld. Kč]. Ušetřit se podařilo na užších provozních výdajích. Zde návrh původní vlády ta současná snížila na 1,3 miliardy korun z původních 1,4 miliardy korun. I tak jsou ale vyšší než loni, kdy činily jednu miliardu.
Mírně ušetřit se nové vládě podařilo i u peněz na platy. Původní návrh výdajů za platy včetně takzvaného příslušenství se snížil o 42 milionů na 1,8 miliardy korun. Loni činily náklady na platy na ministerstvu 1,79 miliardy korun.
Neinvestiční transfery podnikatelům se sníží z loňských 42,7 miliardy Kč na letošních 42,1 miliardy korun. Původní návrh počítal naopak s navýšením na 48,6 miliardy korun.
Nižší výdaje než loni má mít Energetický regulační úřad [ERÚ]. Z loňských 292 milionů Kč jeho výdaje klesnou na 287 milionů korun. Původní návrh naopak počítal s růstem na téměř 302 milionů korun. Českému báňskému úřadu [ČBÚ] klesnou výdaje z loňských téměř 170 milionů Kč na 168 milionů korun. I tady původní návrh naopak počítal s růstem na 173 milionů korun.
A škrtat bude i Správa státních hmotných rezerv [SSHR], která má letos hospodařit s výdaji ve výši 2,5 miliardy korun. Loni měla k dispozici 2,75 miliardy korun. Původní návrh počítal ještě s navýšením o zhruba 12 milionů korun. Státní úřad pro jadernou bezpečnost bude mít letos výdaje ve výši téměř 459 milionů korun, loni hospodařil s 473 miliony.
Škrty v rezortu Ministerstva dopravy ČR
Výdaje Ministerstva dopravy ČR by letos měly dosáhnout 107 miliard korun. To je asi o 8,5 miliardy méně než v předchozím roce. Zároveň je to o devět miliard korun méně, než počítal návrh předchozího kabinetu. Úřad chce vedle zredukování slev v dopravě šetřit na provozních výdajích a nákladech na údržbě dálnic a silnic. Investice do dopravních staveb by měly zůstat v původní výši.
Ředitelství silnic a dálnic se transformuje na státní podnik
„Kromě omezení slev v dopravě, pasti, kterou nám přichystala předchozí vláda, letos plánujeme škrty v provozních výdajích na běžných údržbových pracích silnic a železnic i zapojení nespotřebovaných finančních prostředků,“ řekl ke škrtům ve výdajích rozpočtu ministerstva mluvčí úřadu František Jemelka.
Vláda už schválila omezení slev ze 75procentní slevy z jízdného na 50 procent. V rozpočtu by to mělo ušetřit až 1,9 miliardy korun ročně.
Rozpočet MMR letos klesne na 28,6 miliardy
Rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj ČR [MMR] letos klesne z loňských 29,5 miliardy korun na 28,6 miliardy korun. Návrh minulé vlády počítal s 293,4 milionu korun pro ministerstvo více.
Kapitálové výdaje ministerstva se snížily proti návrhu předchozí vlády o přesně 200 milionů korun a budou činit 25,2 miliardy korun. Loni činily 26,4 miliardy korun. Ušetřit 91,5 milionu korun se podařilo i na užších provozních výdajích, návrh původní vlády ta současná snížila na 1,34 miliardy korun z původních 1,43 miliardy korun. I tak jsou ale vyšší než loni, kdy činily 974 milionů korun.
Nepatrně ušetřit se nové vládě podařilo u peněz na platy. Původní návrh výdajů za platy včetně takzvaného příslušenství se snížil o necelých 23 milionů korun na 1,2 miliardy korun. V loňském roce činily náklady na platy na ministerstvu 1,43 miliardy korun.
Škrty v rezortu Ministerstva zemědělství ČR
Minsiterstvo zemědělství ČR [MZe ČR] bude mít letos k dispozici 58,6 miliardy korun. Uspoří 3,5 miliardy korun. Podle zástupců MZd ČR škrty neovlivní celkovou činnost rezortu MZe a nedotknou se zemědělských národní dotací. Ty letos budou v plné výši pěti miliard korun. Navržený rozpočet pro úřad předchozí vládou činil 62,1 miliardy korun.
MZe ČR sníží prostředky na spolufinancování Programu rozvoje venkova [-1,6 mld. Kč]. To podle něj ale neomezí celkovou podporu. K této položce totiž má rezort dostatečné zdroje z roku 2021. Podobně úspora na vodní hospodářství [-0,2 mld. Kč] úřad pokryje ze zůstatku převedeného z minulého roku.
Unie se pře o to, co, kdy a kde má růst na evropských polích
Stejná situace je v případě škrtů v lesním hospodářství [-0,3 mld. Kč]. Převod z roku 2021 zabezpečí výplatu všech peněz, včetně výdajů na kompenzace za škody způsobené kůrovcem. MZe ČR uspoří rovněž na platech zaměstnanců a provozních výdajích podřízených organizací [-1,4 mld. Kč].
Dále platí, že se rozpočet MZe ČR skládá z národních zdrojů ve výši 21,9 miliardy [sníženo z 25,4 mld. Kč] a z evropských zdrojů ve výši 36,7 miliardy korun.
Úspory v rezortu ministerstva obrany
Ministerstvo obrany bude letos hospodařit s rozpočtem 88,1 miliardy korun. Je to o 5,4 miliardy korun méně než předpokládal původní návrh rozpočtu předchozí vlády. Bývalá vláda na obranu vyčlenila 93,5 miliardy korun.
Odborníci poukazovali na to, že nárůst rozpočtu neodpovídá slibu o výdajích na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu [HDP], který Česká republika dala Severoatlantické alianci [NATO]. Nová vládní koalice se zavázala slib dodržet. Dvě procenta HDP na obranu chce vydávat v roce 2025. Výdaje v této výši plánuje kabinet premiéra Petra Fialy uzákonit.
Český obranný průmysl je opět na špičce, říká Lubomír Kovařík
Proti loňskému roku by ale i tak letos měla mít obrana k dispozici o 2,7 miliardy korun více, tedy 88,1 miliardy korun. Ministryně obrany Jana Černochová [ODS] již ale avizovala, že vláda z letošního rozpočtu vyškrtne původně zamýšlenou první splátku za pásová bojová vozidla pěchoty [BVP]. Ta měla činit 4,8 miliardy korun. Tendr totiž předchozí vláda pozastavila a další postup v této zakázce za více než 50 miliard korun není jasný.
K úspoře by také mělo vést rozhodnutí vlády z konce minulého roku, kterým změnila letošní valorizaci platů státních zaměstnanců.
Na minulý rok Sněmovna ministerstvu obrany schválila rozpočet ve výši 75,4 miliardy korun. Původně měla obrana dostat o deset miliard korun více, po tlaku komunistů ale byly peníze převedeny do rozpočtové rezervy. Vláda je resortu vrátila po několika měsících. Rozpočet obrany tak byl 85,4 miliardy korun.
-682 milionů korun je rozpočet MŽP ČR
Rozpočet Ministerstva životního prostředí [MŽP ČR] má být letos 22,7 miliardy korun. Meziročně je to o 11,3 miliardy korun více a o 682 milionů korun méně proti návrhu předchozího kabinetu. Zástupci ministerstva uvedli, že resort bude šetřit především na provozních nákladech. Úspory se mají dotknout například peněz na materiál, opravy a údržby v oblasti služeb a také některých položek národních programů.
„Snížení částky v národních programech se nedotkne podkategorií, z nichž čerpají třeba záchranné stanice pro handicapovaná zvířata,“ sdělila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková [KDU-ČSL].
„Navíc se pro národní programy vynasnažíme maximálně využít zdrojů, jakým je Národní plán obnovy. Úspory se bohužel nevyhnuly ani programu Nová zelená úsporám. Zde se ale krácení nedotkne žadatelů, tedy především rodin snažících se uspořit energie. Program totiž využije svých rezerv,“ dodala ministryně.
Resort počítá s celkovými příjmy ve výši přes 38 miliard korun, z čehož 18,6 miliardy korun pokryjí příjmy z evropských fondů, bez financí ze společné zemědělské politiky, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery mají být přes 19 miliard korun. Výdaje financované nebo spolufinancované z evropských peněz mají být necelých 18,8 miliardy korun.
Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR letos bude činit zhruba 9,6 miliardy korun. Na ochranu přírody a krajiny rezort vynaloží 1,9 miliardy korun, na technickou ochranu životního prostředí 3,4 miliardy korun a zhruba stejná částka půjde i na projekty ochrany klimatu a ovzduší.
Úspory na ministerstvu školství a ministerstvu práce
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] by podle aktuálního návrhu ministerstva financí mělo v tomto roce hospodařit se zhruba 249,6 miliardy korun. Proti návrhu, který připravila bývalá vláda, by se jeho rozpočet měl snížit o 5,1 miliardy korun. Meziročně by vzrostl o přibližně deset miliard. Úspor by se mělo dosáhnout především již dříve ohlášeným snížením růstu platů nebo škrty v investicích či provozních výdajích ministerstva školství.
„Resort školství je prioritou této vlády, a proto se ho to [škrtání peněz] dotkne minimálně,“ řekl ministr školství Petr Gazdík [STAN].
Připomněl, že vláda už v prosinci rozhodla o snížení nárůstu tabulkových platů ze tří procent na dvě procenta a pro nepedagogy ve školách s žádným přidáním nepočítá. Dodal, že o penězích pro nepedagogy by chtěl v letošním roce ještě jednat.
V resortu školství by se měly zvýšit meziročně peníze na platy ze 122,8 miliardy na 127,9 miliardy korun. To je o 2,8 miliardy korun méně, než plánovala předchozí vláda. I s pojistným a dalšími náklady na ohodnocení zaměstnanců v rezortu má jít na platy 173,7 miliardy korun. To je proti původnímu návrhu o 3,8 miliardy korun méně, ale o sedm miliard víc než loni.
Loni činil rozpočet na provoz úřadu 272,8 milionu korun. Letos by to mělo být 307,4 milionu korun, tedy o 1,3 milionu korun méně, než plánovala předchozí vláda.
Ministerstvo zdravotnictví a platby za státní pojištěnce
Zveřejněním přepracovaného státního rozpočtu se potvrdilo dlouho diskutované zmrazení plateb za státní pojištěnce na loňské úrovni 1 767 korun, zřejmě s platností od dubna 2022. V tom případě by vláda ušetřila ve státním rozpočtu 10,8 miliardy korun. Pokud by ponížila platbu za státní pojištěnce za celý rok, úspora by byla 14 miliard korun.
A škrty v rozpočtu pro letošní rok se dotýkají i výdajů ministerstva zdravotnictví. Podle nového návrhu letos bude hospodařit s částkou o zhruba 5,8 miliardy nižší, celkem tak dostane 18 miliardy korun. Předchozí vláda rezortu slíbila částku ve výši 23,8 miliardy korun. Pro úplnost dodejme, že v roce 2020 rezort zdravotnictví hospodařil s rozpočtem ve výši 9,4 miliardy korun. Tedy v letošním roce 2022 bude oproti rozpočtu z roku 2020 disponovat téměř dvojnásobnou částkou.
Ministerstvo vnitra ČR a ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra ČR by mělo letos hospodařit s rozpočtem ve výši 90,75 miliardy korun. Oproti loňsku má vnitro dostat o zhruba 4,85 miliardy korun více. Oproti původně navrženému rozpočtu, kdy mělo podle předchozí vlády ministerstvu náležet 93,92 miliardy korun, je to o 3,2 miliardy korun méně.
Rozpočet počítá s mírným růstem objemu platů policistů, hasičů a dalších státních zaměstnanců. Na ty je v rozpočtu ministerstva vyčleněno zhruba 38,45 miliardy korun. Proti loňsku je to nárůst o 0,6 miliardy korun. V návrhu, který připravila bývalá vláda měli pracovníci spadající pod vnitro dostat na platy 39,15 miliardy korun.
Ministerstvo spravedlnosti má podle aktuálního návrhu státního rozpočtu získat na výdaje zhruba 31,982 miliardy korun. Jde o obdobnou částku jako loni, kdy dostalo 31,945 miliardy korun. Návrh předchozí vlády počítal s tím, že úřad bude hospodařit s částkou 33,767 miliardy korun.
Na platy by měl úřad mít k dispozici 17,884 miliardy korun. Babišova vláda navrhovala 18,583 miliardy. Loni to bylo 17,900 miliardy.
U provozních výdajů počítá Fialova vláda pro spravedlnost s částkou 3,741 miliardy korun, loni to bylo 3,979 miliardy. Na kapitálové výdaje má úřad mít 757 milionů Kč, tedy zhruba o 55 milionů více než v loňském roce.
Ministerstvo zahraničí letos bude hospodařit s 8,28 miliardy korun. Je to o více než 700 milionů méně proti původně navrženému rozpočtu bývalé vlády, kdy mělo české diplomacii letos náležet 8,99 miliardy korun. Peníze klesnou i oproti rozpočtu pro rok 2021, a to zhruba o 140 milionů korun.
Vojenský konflikt na Ukrajině není pravděpodobný, tipují analytici
Kapitálové výdaje se oproti návrhu sníží o zhruba 40 milionů korun na 726,6 milionu korun. Proti loňsku ale vzrostou více než dvojnásobně. Užší provozní výdaje oproti loňsku klesnou o půl miliardy Kč na 1,52 miliardy korun. Na platy a příslušenství půjde v rezortu 1,48 miliardy korun, podobně jako loni.
Úspory v rezortu Ministerstva kultury ČR
Ministerstvo kultury ČR [MK ČR] by letos mělo hospodařit s výdaji o 630 milionů korun nižšími než v loňském roce. Loni měl resort výdaje po úpravě rozpočtu 15,849 miliardy korun a minulá vláda navrhovala navýšit je pro letošní rok na 16,139 miliardy korun.
Oproti návrhu vlády Andreje Babiše je tak rozpočet MK ČR schválený současnou vládou asi o 900 milionů korun nižší. MK ČR uvedlo, že snížilo výdaje oproti původnímu návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 z dílny vlády Andreje Babiše o 5,7 procenta. A podle něj se tato opatření nijak nedotknou příspěvkových organizací ministerstva kultury.
Snížení výdajů je dle MK ČR z 50 procent v odložených investičních výdajích, 33 procent v dotačních titulech. 15 procent se týká platů, jež se nebudou navyšovat, a 2 % provozu.
Odložené investiční výdaje 510 milionů korun neznamenají podle dnešního vyjádření MK rezignaci na realizaci projektů, jako je revitalizace Invalidovny či rekonstrukce Nové scény Národního divadla.
„Jde pouze o zařazení skutečných výdajů v čase. Krácení dotačních titulů ministerstvo uvážilo velmi odpovědně tak, aby zůstaly zachovány funkční principy podpory živého umění i památkové péče,“ uvedl úřad.
–ČTK/VRN–
