V lednu vzrostly spotřebitelské ceny o 9,9 procenta. Oproti prosinci stouply o 4,4 procenta. Na meziročním růstu se projevilo zdražování pohonných hmot, potravin a obnovená daň z přidané hodnoty [DPH] u cen energií.
Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Inflace za leden tak podle analytiků s největší pravděpodobností přinese další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou [ČNB]. A to povede k dalšímu zdražování úvěrů pro domácnosti a firmy. Stoupnout by naopak mělo úročení vkladů v bankách.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř 10 procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Největší vliv na výši lednového meziročního indexu mělo dle jejích slov zdražení nákladů na bydlení, pohonných hmot a potravin. Ještě v prosinci inflace rostla o 3,3 procenta na 6,6 procenta. Ceny zboží v lednu vzrostly o 10,5 procenta a ceny služeb o 8,8 procenta.
„Ačkoliv sázky na další zvýšení základní sazby ČNB narostly, koruna aktuálně paradoxně oslabuje vůči dolaru i euru. Oslabení ovšem synchronizovaně vykazuje i polský zlotý či maďarský forint, a nejedná se tak o reakci na českou inflaci, která naopak působí mírně ve prospěch koruny,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Zdražování v meziměsíčním srovnání
Ceny zboží úhrnem meziměsíčně vzrostly o 5,9 procenta a ceny služeb o 2,2 procenta. Meziměsíčně vzrostly zejména ceny elektřiny. Elektřina zdražila o 38,6 procenta a zemní plyn o 31,3 procenta. Toto zvýšení spotřebitelských cen bylo částečně ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu.
„Dopad této změny na meziměsíční úhrnný přírůstek indexu spotřebitelských cen v lednu představoval zvýšení o 1,4 procentního bodu,“ uvedl ČSÚ.
Tato struktura podle ekonoma Komerční banky [KB] Michala Brožky znamená, že se se zdražení odehrávalo především v cenách, na které má ČNB relativně malý nebo žádný vliv.
Dále oproti prosinci v lednu rostly ceny:
- Tepla a teplé vody: +9,9 %.
- Výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu: +3,6 %.
- Tuhých paliv: +6,5 %.
- Vodného: +5,3 %.
- Stočného: +6,4 %.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny pekárenských výrobků a obilovin o 4,2 procenta, masa o 2,7 procenta, nealkoholických nápojů o 5,8 procenta. Ovoce podražilo 7,4 procenta, zelenina o 4,3 procenta [brambory: +8,3 %]. O 3,6 procenta zdražily sýry a tvaroh. Vejce podražila o 12,9 procenta. Ceny olejů a tuků stouply o 5,1 procenta. Zdražily i alkoholické nápoje:
- Víno: +8,9 %.
- Lihoviny: +7,3 %.
- Pivo: +4,6 %.
Vývoj cen v lednu ovlivnilo zdražování rekreace a kultury. V tomto oddíle stouply ceny dovolených s komplexními službami o 10,8 procenta. Jedinou významnější brzdou inflace bylo přechodné zlevnění pohonných hmot. To ale v rámci celé skupiny doprava zmírňoval pokračující růst cen automobilů.
Spotřebitelské ceny v meziročním srovnání
Meziročně ceny zboží úhrnem vzrostly o 10,5 procenta a ceny služeb o 8,8 procenta. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení. Ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu o 15,0 procent v růst o 18,8 procenta v lednu. Ceny zemního plynu přešly z poklesu o 7,9 procenta v růst o 21,5 procenta.
Kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,3 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Imputované nájemné [náklady vlastnického bydlení] vzrostlo o 15,2 procenta. Další v pořadí vlivu na výši inflace měly ceny v dopravě, kde vzrostly ceny automobilů o 11,1 procenta a pohonných hmot a olejů o 28,1 procenta.
Jaký bude další vývoj
„Pro nejbližší měsíce se v cenovém vývoji nerýsuje zásadní obrat. U řady komodit se ceny na světových trzích drží vysoko nebo opět stoupají, což skrz dražší dovozy otevírá v tuzemsku prostor pro další růst cen. To se týká například pohonných hmot či elektřiny a plynu. Svého vrcholu zřejmě nedosáhl ani meziroční růst u cen potravin nebo nákladů vlastnického bydlení,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Podle něj se tak inflace s největší pravděpodobností udrží v dalších měsících poblíž deseti procent. Klesat začne teprve od poloviny letošního roku.
„Z pohledu měnové politiky se domníváme, že šance na další zvýšení úrokových sazeb v březnu se ještě více zvýšila,“ dodal.
Prognóza ČNB pro leden čekala inflaci 9,4 procenta a pro celý rok 8,5 procenta. Podle ekonoma KB Michala Brožky přitom platí, že jádrová inflace mírně zpomaluje. Relativně slabší jádrová inflace tak podle něj naznačuje, že úrokové sazby ČNB jsou blízko svého vrcholu. Jakkoli on potvrzuje, že ČNB své sazby ještě zvýší.
Na druhé straně ředitel měnové sekce ČNB Petr Král dnes v České televizi uvedl, že jádrová inflace významně roste a pohybuje se na úrovni deseti procent.
Názor o dalším zvyšováním úrokových sazeb ze strany ČNB potvrzuje i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Ten odkazuje na oslabování české koruny, které je dáno aktuálním odlivem zahraničního kapitálu: „Právě oslabování české měny přitom nerada uvidí ČNB, která sázela na její pomoc s tlumením tuzemského zdražování přes kurzový kanál. I proto ČNB ještě neřekla poslední slovo, a na příštím zasedání bankovní rady očekáváme další, byť tentokrát mírnější, zvýšení základní sazby do rozmezí 4,75 až 5,00 procenta.“
–DNA–
