Poslanecká sněmovna včera [18.2.] hlasy vládní koalice schválila v prvním čtení státní rozpočet na letošní rok. Ten počítá se schodkem 280 miliard korun, který je tak o 97 miliard nižší, než plánovala vláda Andreje Babiše [ANO].
Současný kabinet chce šetří třeba na provozních výdajích nebo i platech státních zaměstnanců. Vláda podle expremiéra Babiše ale neprovedla žádné úspory, jen škrty.
„Vy jste ten rozpočet tak domatlali. Vy jste to udělali tak, že se v tom nikdo nevyzná vlastně,“ prohlásil ve Sněmovně Andrej Babiš.
Premiér Petr Fiala [ODS] označil návrh za úsporný. Vláda podle něj šetří na zbytečných výdajích. Zároveň kritizoval tempo zadlužovaní za vlády svého předchůdce Andreje Babiše.
„Ještě nikdy jsme neprojídali vlastní budoucnost takovým tempem. Státní dluh stoupl za poslední dva roky o polovinu,“ řekl s tím, že návrh státního rozpočtu jeho vlády je navíc i významně protinflační.
Andrej Babiš popřel, že by se jeho kabinet na růstu inflace podílel plýtváním. Letošní nárůst inflace naopak dle něj zavinila nynější vláda. A to tím, že neponechala nulovou sazbu daně z přidané hodnoty na energie, jak ji aplikovala ještě loni v listopadu a prosinci jeho vláda.
Protiinflační vs. proinflační rozpočet
Taktéž ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] popsal rozpočet jako zodpovědný, protiinflační a bez zvyšování daní. Poslancům řekl, že vyšší inflace sice do rozpočtu přinese proti plánu víc peněz, například na sociálním pojistném nebo dani z přidané hodnoty. Avšak značí i vyšší výdaje, třeba mimořádné zvýšení důchodů plánované k červnu.
Prezident Miloš Zeman, který ve Sněmovně v úvodu schůze vystoupil, označil rozpočet naopak za proinflační a neprorůstový. Zeman měl výhrady například kvůli škrtům v platbách do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce nebo snížení investic.
Kritizoval také, že návrh neruší žádné daňové výjimky, které podle něj stát stojí 380 miliard korun. Vyzval členy dolní komory k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob, což by příjmy státu zvýšilo o 90 miliard.
„Kdybyste čirou náhodou tato opatření akceptovali, dostanete přebytkový rozpočet a vaši voliči vás zabijí,“ řekl Zeman s tím, že i přes výhrady nemíní vetovat nový rozpočet.
Miloš Zeman se nezapřel: Škrtat výdaje dokáže cvičený foxteriér
Ministr financí Stanjura rušení většiny daňových výjimek odmítl. Ne proto, že by se vláda bála voličů, jak řekl, ale protože by to byl dle něj chybný krok. Třeba zrušení základní daňové slevy na poplatníka by podle jeho odhadu sice do rozpočtu přineslo asi 150 miliard, ale o těchto 150 miliard by přišli občané. Stejně tak odmítl myšlenku danit starobní důchody. Podle Stanjury se však vláda bude v budoucnu daňovým výjimkám věnovat.
Co řekla opozice
Základní parametry rozpočtu podpořilo 103 poslanců vládní koalice. Stalo se tak po téměř jedenáctihodinové debatě. V ní návrh rozpočtu kritizovali hlavně zástupci ANO včetně bývalých ministrů i poslanci SPD.
Obě opoziční hnutí podle očekávání hlasovala proti rozpočtu. Ačkoli si poslanci už dopředu schválili možnost jednat celou noc a také v sobotu, stihli o rozpočtu hlasovat ještě večer.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová [ANO] řekla poslancům, že ANO nemůže podpořit návrh rozpočtu Fialovy vlády. Nezdrží ale jeho další projednávání ve Sněmovně, protože je lepší špatný rozpočet než dlouhé rozpočtové provizorium.
Další politici ANO pak rozebírali jednotlivé oblasti rozpočtu podle svého zaměření. Vytýkali nedostatek peněz na jednotlivé účely nebo zpochybňovali vládou uváděné úspory.
„Já si myslím, že rozpočet by hlavně neměla být hra s čísly, o které každý zasvěcený ví, že to není pravda,“ prohlásil bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček [ANO].
Škrty v rozpočtu jsou podle něj jenom na papíře. Pozastavoval se například nad tím, že v době zdražujících potravin nechává stát 65 korun denně na potravinové dávky pro vězně.
„Já jsem slyšel dnes pana ministra Stanjuru, že chce štíhlý stát. Já jsem netušil, že začne zrovna vězni,“ podotkl.
Lídr SPD Tomio Okamura zase kritizoval snížení plateb státu do zdravotnictví: „Vláda škrtá na potřebných lidech, a naopak zvyšuje výdaje na nepotřebné politické trafiky.“
Ekonomický expert ODS, místopředseda Sněmovny Jan Skopeček řekl, že nynější návrh rozpočtu je maximum možného a nešlo šetřit víc.
„Je to pouze rozcvička na rozpočty v příštích letech,“ uvedl.
V dalších letech bude podle něho potřeba velkým tempem snižovat schodek a snížit podíl výdajů, které určují zákony.
„Nepůjde to bez systémových změn ve zdravotním a penzijním systému,“ poznamenal.
Rozpočet Sněmovna projedná 4. března
Po schválení návrhu v prvním čtení už nelze základní parametry měnit, poslanci mohou jen přesunovat peníze uvnitř rozpočtu. Rozpočtový výbor projedná jejich doporučení v úterý 1. března. Druhé čtení na plénu, kdy mají poslanci možnost přednášet své návrhy na přesuny peněz, má přijít na řadu v pátek 4. března. Závěrečné schvalování by se mělo odehrát ve čtvrtek 10. března. Poté zamíří k podpisu prezidenta. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Česko je od ledna v rozpočtovém provizoriu.
Ekonomové charakterizují navržený rozpočet jako první náznak potřebné konsolidace veřejných financí. Vláda ale bude muset v úsporách pokračovat a její opravdové odhodlání bude vidět až podle rozpočtů předložených na příští roky. Další konsolidace si totiž vyžádá buď snížení mandatorních výdajů, nebo zvýšení některých daní. Loňský schválený schodek činil 500 miliard, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun.
–ČTK/DNA–
tak se domnívám že druhý a třetí rok za této Fialovi vlády si šáhneme hluboko do kapsy (aby tam něco bylo),hlavně že zvýšíme příspěvek o dvě miliardy do E.U. to je Fialova chudoba ,takového tam potřebovali co jim a skopčákům poleze do p. p. p.dele