Výrobní ceny v Německu v lednu stouply o 25 procent. To je nejvíc od roku 1949. Německý statistický úřad potvrdil, že za jejich akcelerací stojí drahé energie. Ty v Německu v lednu meziročně vzrostly o 66,7 procenta.
Výrobní ceny v Německu významně rostou již několik měsíců v řadě. V prosinci poskočily meziročně o 24,2 procenta, v listopadu o 19,2 procenta a v říjnu o 18,4 procenta. Analytici tvrdí, že takový růst dále akceleruje inflaci, která v Německu v lednu činila 4,9 procenta.
„Očekáváme, že míra inflace v Německu se do podzimu bude pohybovat kolem pěti procent,“ citovala agentura Reuters ekonoma Commerzbank Ralpha Solveena.
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
A nejen to. Zástupci německé centrální banky a Svazu německého průmyslu [BDI] varovali před dopady poslední vlny covidu-19 na ekonomiku. Podle nich aktuální proticovidová opatření poníží německý hrubý domácí produkt [HDP] v letošním prvním čtvrtletí.
Německý ekonomický institut Ifo již přitom spočítal, že náklady na koronavirovou krizi v letech 2020 a 2021 v Německu dosáhly 330 miliard eur [cca 8 bil. Kč]. Což odpovídá ztrátě deseti procent HDP z doby před covidem [2019].
V Německu „pokoušejí“ hospodářskou recesi
Německá centrální banka upozornila, že šíření koronaviru se v nynějším čtvrtletí negativně nepodepíše pouze do sektoru služeb, ale také v dalších odvětvích. A to kvůli chybějícím zaměstnancům v důsledku šíření nákazy.
Pokud by německá ekonomika od ledna do března opět klesla, vstoupila by do technické recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. Loni ve čtvrtém čtvrtletí se HDP Německa proti předchozímu kvartálu snížil o 0,7 procenta. Za celý loňský rok se německé hospodářství ale vrátilo k růstu. HDP se zvýšil o 2,8 procenta po předloňském propadu o 4,6 procenta.
Na letošní rok očekává německá vláda růst o 3,6 procenta. V průzkumu mezi více než 400 společnostmi jich téměř dvě třetiny uvedly, že rostoucí náklady na energie pro ně představují vážný problém. Téměř čtvrtina sdělila, že ohrožují jejich existenci, uvádí Reuters. Po odstranění nákladů na energie vzrostly ceny německých výrobců v lednu o 12 procent.
Evropská centrální banka [ECB], kterou Němci stále silněji kritizují za její stále uvolněnou měnovou politiku, ale argumentuje, že inflaci podporují přechodné jevy, mezi které počítá právě i růst cen energií.
Podle BDI aktuální růst výrobních nákladů ale neukazují známky poklesu a mohly by ochromit ekonomiku. Svaz proto vyzval vládu k akci, která by zajistila, že německé společnosti zůstanou globálně konkurenceschopné.
Míra inflace v zemích eurozóny v lednu podle statistického úřadu Eurostat vystoupila na 5,1 procenta. Což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety.
Přece jen jedna dobrá zpráva z Německa
Avšak i dobré zprávy přicházejí od našich sousedů. Podle lednového průzkumu institutu Ifo má německý průmysl aktuálně nejvíce zakázek za posledních 40 let. Současné kontrakty tamějším firmám údajně vystačí na další 4,5 měsíce.
„To se zatím nestalo nikdy od doby, kdy jsme tuto otázku poprvé položili v roce 1969,“ uvedl šéf ekonomických prognóz Ifo Timo Wollmershäuser.
Klíčem k úspěchu ale stále zůstává obnova dodavatelsko-odběratelských řetězců. Přičemž výsledky průzkumu může zkreslovat skutečnost, že došlé objednávky v posledních několika měsících německé firmy často nezpracovaly kvůli nedostatku polotovarů a surovin.
Pokračujme ale na pozitivní vlně. Objem nevyřízených zakázek je zvláště vysoký u výrobců a dodavatelů automobilů. To s předpokládanou dobou výroby osm měsíců. Ve strojírenství tato doba činí 6,1 měsíce a u výrobců zařízení pro zpracování dat pět měsíců. Nejméně zakázek mají dle průzkumu tiskaři.
„Pokud se úzká hrdla v nadcházejících měsících vyřeší, výroba v německém průmyslu by se mohla rozjet. To by pak mělo výrazně posílit ekonomický výkon,“ uvedl Wollmershäuser.
Dodejme, že průmyslová výroba v Německu se loni zvýšila o tři procenta. Byla však o 5,5 procenta nižší než v roce 2019, tedy proti období před příchodem pandemie.
