Ministerstvem financí aktuálně vyplacené peníze za odevzdané hlasy politickým stranám a hnutím v loňských sněmovních volbách opět potvrdily nepoměr mezi počtem hlasů pro Piráty a počtem získaných poslaneckých mandátů.
Politické straně, politickému hnutí či koalici, které ve volbách získají více než 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, náleží za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu sto korun. Z aktuálních dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] nyní vyplynulo, že koalice Pirátů a STAN si celkových 83 977 600 korun za volební hlasy rozdělila v následujícím poměru.
- Česká pirátská strana: 58,1 mil. Kč
- Starostové a nezávislí: 25,8 mil. Kč
„Ano, uvedený poměr 58,1 milionu pro Piráty a 25,8 milionu pro STAN je správně,“ potvrdil informaci pro FinTag.cz Jakub Dušánek z mediálního odboru Pirátů.
Stát dal loni politickým stranám a hnutí přes miliardu korun
Rozdělení peněz ale je v ostrém kontrastu s počty ve volbách získaných poslaneckých mandátů. Piráti získali celkem čtyři poslanecká křesla. STAN jich má 33. I to má podle Jakuba Dušánka své vysvětlení.
„Zjednodušeně jde o to, že menšina voličů může, při využití preferenčních hlasů, výrazně zamíchat s pořadím na kandidátkách. V případě, že voliči hlasují na základě stranické příslušnosti na koaliční kandidátce, může se výsledek projevit právě tak, jako v případě STAN a Pirátů,“ uvedl.
Piráti: Voliči STAN ve volbách hojně kroužkují
Podle Pirátů nepoměr mezi vyplacenými penězi za odevzdané hlasy a počty získaných poslaneckých mandátů je efekt vyplývající ze znění volebního zákona.
„Voličstvo stran zvyklé na využívání preferenčních hlasů může podobu kandidátky ovlivnit relativně snadno. To protože k přeskočení kandidáta, který podobnou podporu nezískal, stačí pět procent hlasů,“ vysvětluje Dušánek.
Podle něj byl tento efekt loni částečně posílen případy, kdy na společné kandidátce bylo více kandidátů Pirátů a méně kandidátů STAN.
„V případě voličů STAN, kteří preferenční hlasy hojně využívají, tak bylo méně adresátů těchto hlasů a logicky se tak více kumulovaly,“ upřesnil.
Česká republika je agrofertizovaná, říká šéf Pirátů Ivan Bartoš
Zároveň odpověděl na otázku z redakce FinTag.cz, zda jsou peníze za odevzdané volební hlasy pro Piráty dostatečnou satisfakcí za nízký počet poslaneckých mandátů. Podle jeho slov cílem politiky Pirátů není získání peněz, nýbrž prosazování politických změn.
„Se Starosty kandidovali Piráti nejenom na společné kandidátce, ale i se společným programem. Náš program podpořilo hlasem pro koalici více než 15 voličů. A proto se výrazně promítl i do formulace programového prohlášení vlády. Cílem politiky Pirátů není získání peněz, ale prosadit politické změny. Ty iniciujeme nejenom ve Sněmovně, ale též v Senátu, na místní i krajské úrovni i v Evropském parlamentu,“ uvedl.
STAN k penězům za hlasy a počtům poslanců mlčí jak ryba
Dodejme, že s obdobnými otázkami se FinTag.cz obrátil také na hnutí STAN. To na ně ale nereagovalo. Bez odpovědi tak zůstala například otázka, jaký byl předpoklad volebního výsledku hnutí STAN, pokud by se nespojilo právě s Piráty. Bez odpovědi zůstal taktéž dotaz, zda šlo hnutí STAN do voleb s jasně danou kroužkovací strategií.
Farského na stáž do USA před volbami doporučoval i Petr Fiala
Podle politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci avšak výsledek Pirátů jednoznačně ukázal, že systém preferenčních hlasů může být uvnitř koalic nevýhodný. Dle jeho slov pro server Aktuálně systém preferenčního hlasování bude do budoucna dokonce demotivovat strany a hnutí ke spolupráci v koalicích. A strany se tak budou seskupovat spíše jen tehdy, bude-li jejich motivací překonání pětiprocentní klauzule.
Daniel Tácha
