„Pořád je lepší být částečně závislý na ruském plynu, než na americkém LNG, jenž je násobně dražší,“ říká v rozhovoru pro FinTag portfolio manažer investiční společnosti Partnersis Ondřej Koňák.
Konflikt na ukrajinsko-ruské hranici eskaluje. Jak se toto napětí projevuje na finančních trzích?
Podobné události vedou na trzích vždy ke zvýšené volatilitě a ani tato není výjimka. Nejvíce zasaženy byly hlavní ruské tituly. Ruský index ztratil více než třetinu své hodnoty od vrcholu v listopadu 2021. Nicméně informační vakuum a s tím související celková nejistota zasáhla všechny hlavní finanční trhy.
Které ruské akcie zaznamenaly největší pokles a proč?
Výprodeje byly plošné a ztráty napříč sektory byly v intervalu 30 až 50 procent. Relativně více ztrácely ty společnosti, kde je riziko uvalení případných sankcí větší. To je případ akcií Sberbanky. Ty ztratily polovinu hodnoty. Naopak odolnější byly ropné společnosti, jako je například Lukoil, ale i Gazprom. A negativní dopad na vývoj akcií mělo třeba i to, že ruská VTB banka v rámci kvartálních výsledků neposkytla investorům výhled a nedala indikace na výši letošní dividendy.
Jak se problémy na Ukrajině promítají do energetického sektoru?
Rusko je významným globálním exportérem ropy a plynu. Jen Evropa prostřednictvím Ruska zajišťuje zhruba 40 procent své potřeby plynu a asi 25 procent své potřeby ropy. Aktuální situace se proto promítá zejména do růstu cen těchto komodit. Cena ropy brent jen od začátku letošního roku vzrostla o 24 procent na bezmála sto amerických dolarů za barel. Cena plynu jen od začátku roku stoupla o 21 procent.
Dluhopisy: Rusko se může chovat oportunisticky
Plátí, že kvůli eskalaci napětí se dál z ruských dluhopisů stahují zahraniční investoři? Jak si teď stojí obchod s ruskými dluhopisy?
Vzhledem k očekávanému růstu úrokových sazeb, je patrný výrazný odliv peněz z dluhopisových fondů od třetího kvartálu minulého roku. Rusko tedy není výjimkou. Eskalace napětí tento trend v případě Ruska umocnila. Nicméně potřeby financování jsou ze strany Ruska nízké, proto se v tomto ohledu může chovat oportunisticky.
Oslabil i ruský rubl. Podle analytiků v minulosti ale ukázal, že je relativně imunní vůči politice ruského prezidenta Putina. Stejně ale – jak vidíte další vývoj u rublu?
Sankce Rusko samozřejmě negativně zasáhly. Na druhou stranu ho donutily v některých oblastech fungovat výrazně efektivněji. Z pohledu ekonomické situace je Rusko v lepší kondici, než bylo v předchozích krizích. Aktuální hodnota rublu vůči dolaru je na úrovni 80,10 RUB/USD. Cenám ropy kolem úrovně 100 dolarů za barel by historicky ale odpovídala hodnota rublu vůči dolaru kolem 65 RUB/USD.
Může aktuální geopolitický vývoj výrazným způsobem negativně ovlivnit korunu?
Samozřejmě může. Konflikt je relativně blízko a negativní dopad je cítit v celém středoevropském regionu. Investoři se v podobných případech stahují do bezpečných aktiv.
Sankce proti Rusku a problém plynu pro Evropu
Na stole jsou další sankce proti Rusku. Jednou z nich je odpojení od platebního systému Swift. Ne každý to považuje za reálné, co si myslíte vy?
Swift je systém, který zjednodušuje a výrazně urychluje platební transakce. Odpojením Ruska ze strany Evropy dojde k vzájemnému diskomfortu. Na druhou stranu jsou země, které k Swiftu připojené nejsou, a obchodní výměna s nimi čile běží. Rusko je pořád jedním z hlavních partnerů Evropy. Nemyslím si proto, že je žádoucí podkopávat vzájemnou obchodní spolupráci.
Další sankcí může být zabránění obchodování/indexace ruských akcií a dluhopisů na světových finančních trzích. Je to podle vás reálné?
Reálné je za této situace asi cokoli. Ano, případné vyřazení Ruska z globálních indexů vnímám jako významné riziko. Vedlo by to k odlivu pasivních investorů v objemu zhruba 20 miliard amerických dolarů [cca 432 mld. Kč].
Německo pozastavila byrokratický schvalovací proces plynovodu Nord Stream 2. Ten je však hotový – dovedete si představit, že by nebyl vůbec spuštěný?
Pro Německo jde o nesmírně složitý problém. Na jednu stranu plánují vyřadit jaderné elektrárny a přejít kompletně na obnovitelné zdroje energie. A na druhou stranu straší nespuštěním Nord Streamu 2. Domnívám se, že vše dohromady udělat nelze. Pořád je lepší být částečně závislý na ruském plynu, než být závislý na americkém LNG, jenž je násobně dražší. Domnívám se, že Německo by mělo více myslet na evropské zájmy.
Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…
Máme čekat další zdražení energií?
Eskalace napětí bezpochyby povede k další vlně sankcí, které se budou snažit zasáhnout Rusko na nejcitlivějších místech. Tím je právě energetický sektor. Na druhou stranu, ani pro Evropu tento krok nebude zadarmo. Alternativy k ruskému plynu se hledají těžko.
Čína ze současné situaci těží již teď
Svou roli v konfliktu hraje i Čína. Ta podporuje Rusko. Máte za to, že pokud Evropa a USA odříznou Rusko od světového obchodu posílí tím Čínu?
Domnívám se, že Čína na aktuální situaci získává už teď. Ať z pohledu otevření potenciálně nových kontraktů, tak z pohledu, že se celý západní svět věnuje situaci v Rusku.
Jaký vy tipujete další vývoj konfliktu, respektive jeho případný závěr?
To si vůbec netroufám odhadovat. Věřím, že se situace zklidní a hlavní velmoci najdou způsob, jak se dlouhodobě respektovat.
Daniel Tácha
—
Ing. Ondřej Koňák vystudoval finance a oceňování podniku na pražské Vysoké škole ekonomické [VŠE]. Pracoval ve společnostech Deloitte, PPF, Generali a Patria. Dlouhodobě sleduje dění na globálních trzích. V současnosti je portfolio manažerem Partners investiční společnosti, kde má na starosti akciové fondy.
