Finanční trhy na eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem na Ukrajině prozatím reagují klidně. I přesto dochází na akciových a měnových trzích ke zvýšené volatilitě. Což platí i pro obchod s plynem a ropou.
Ruský prezident v pondělí [21.2.] podepsal výnosy, jimiž uznal nezávislost separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky ve východoukrajinském Donbasu. Zároveň nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi k zajištění míru“.
Akciové trhy tak včera zahájily obchodování poklesem. Evropský index StoxxEurope600 na začátku dne oslabil o necelá dvě procenta, později svou ztrátu ale umazal a vrátil s k růstu. Cena ropy Brent dopoledne vzrostla nad 99 USD za barel. Avšak již odpoledne klesla pod 97 USD za barel.
Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…
„Světové i regionální finanční trhy především vstřebávaly narůstající geopolitická rizika na hranici Ukrajiny a Ruska. Přesto byl jejich vývoj s ohledem na okolnosti prozatím relativně klidný,“ říká analytik Komerční banky [KB] Michal Brožka.
Podle něj nárůst averze vůči riziku ale zasáhl kurz koruny. Ta včera oslabila o 0,4 procenta na 24,50 CZK/EUR. A podobně ztrácel i polský zlotý. Naopak maďarský forint včera [23.2.] posílil. Nebylo to ale tím, že Maďarsko jako jediná země EU nevyslovila souhlas se sankcemi proti Rusko, ale zvýšením úrokových sazeb tamější centrální bankou. Ta zvedla hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,4 procenta.
Jak se krize na Ukrajině promítá do obchodů na burzách
Podle finančního analytika XTB Lukáše Lipovského lze očekávat, že eskalace konfliktu na Ukrajině vystaví pod tlak riziková aktiva, jako jsou akcie či kryptoměny. A taktéž může vyhnat ceny některých komodit na historická maxima.
„Naopak bezpečné přístavy, jako jsou americké dluhopisy, zlato a další drahé kovy, mohou z tohoto konfliktu profitovat,“ říká Lipovský.
Odvolává se na předpoklad americké banky Goldman Sachs. Ta uvedla, že v případě otevřeného konfliktu by mohly americké akcie zaznamenat pokles až o šest procent.
„Nejvýraznější pokles mohou zaznamenat zejména růstové společnosti, které nedosahují stabilních zisků a jsou vysoce volatilní. Proto z amerických akciových indexů může zaznamenat nejvýraznější pokles technologický Nasdaq,“ tvrdí analytik.
V konfliktu na Ukrajině hraje klíčovou roli zemní plyn. Proč?
Naopak profitovat ze současné situace mohou akcie zbrojařských firem a zejména pak akcie energetických společností. Což platí hlavně pro producenty plynu a jeho přepravce.
Jistý je pak propad ruských akcií a dluhopisů. Již nyní krize na Ukrajině zasáhla ropnou společnost Lukoil a ruskou plynárenskou firmu Novatek. A propadla se i hodnota ocelárny NLMK. Dále ztrácela těžební společnost niklu a paladia Nornikel či hutní firma Severstal. Hlavní index moskevské burzy RTS již včera krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent. Byť později část propadu smazal, ztráta se pohybovala kolem sedmi procent.
Kvůli konfliktu na Ukrajině ztrácí ruský rubl
A ztrácel i ruský rubl. Tomu nezabránil ani krátkodobý růst cen ropy. Naopak americký dolar se vůči rublu vyšplhal až na 80,97 RUB/USD. Šlo o maximum od března 2020. Ruská centrální banka uvedla, že je připravena podniknout opatření k zajištění finanční stability.
„Na forexovém trhu lze očekávat, že otevřený konflikt a zavedení sankcí povede k poklesům ruské měny. To podpoří americký dolar, japonský jen, případně švýcarský frank. Tedy měny považované za takzvané bezpečné přístavy,“ upozorňuje Lukáš Lipovský.
Vojenský konflikt na Ukrajině není pravděpodobný, tipují analytici
Dodává, že na komoditních trzích lze očekávat kvůli možnému omezení dodávek plynu a ropy z Ruska do Evropy [prezident Vladimir Putin to prozatím vyloučil, pozn. red.] další zdražení těchto komodit.
„Také nesmíme zapomenout na to, že Ukrajina exportuje velké množství zemědělských plodin do Evropy. Případný otevřený konflikt by mohl tento export ohrozit. To by mohlo vést k nárůstu cen zemědělských produktů, které by se přetavily do nárůstu cen potravin, což by mohlo vést k pokračujícímu růstu inflace v Evropě,“ upřesnil.
Rusko čekají další sankce
Evropská komise kvůli krokům Ruska vůči Ukrajině již navrhla seznam sankcí na Rusko. Tou hlavní má být omezení přístupu Ruska na světové finanční trhy. Jedná se o zákaz obchodování s ruskými státními dluhopisy. Ohrožena je i indexace ruských akcií. Hovoří se o odstřihnutí Ruska z mezinárodního platebního systému Swift. Ve společném prohlášení to uvedli předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.
Navržené postihy již podpořila většina velvyslanců členských zemí. Sankce se vztahují na více než tři stovky exponentů ruského režimu a platí i pro představitele byznysu. EU však musí o jejich zavedení rozhodovat jednomyslně. A Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů dosud bez přímého pozemního útoku nehodlalo sankce podpořit.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reagoval, že sankce ze strany Západu na ruské uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky nijak nepřekvapily. Moskva je dle jeho slov na sankce uvalované Západem zvyklá.
Na druhé straně docela jistá komplikace pro Rusko je pozastavení schvalování uvedení do provozu plynovodu Nord Stream 2 ze strany Německa. Podle pozorovatelů ale toto opatření vzhledem už tak dlouhému schvalovacímu procesu Rusku aktuálně nijak neublíží. Podle analytiků dopady sankcí vůči Rusku na ekonomiky eurozóny se mohou blížit až jednomu procentu HDP.
Před dopady sankcí varoval SP ČR
Na chystané sankce proti Rusku již reagoval i český Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR]. Apeloval na vládu, aby českým firmám pomohla snížit jejich dopady. Zavedení sankcí dle SP ČR ohrožuje například exportéry v oborech strojírenství, energetiky a potravinářském nebo automobilovém průmyslu. Protiopatření Ruska by pak dopadla zejména na ty, kteří v Rusku nakupují ropu, zemní plyn, kovy a chemické produkty.
„Obě strany [konfliktu] by se měly dle SP ČR vyvarovat využívání energií, zejména ruského plynu, jako politického nástroje. A to proto, že to by vedlo k dalšímu zhoršení situace na trhu v Evropě, která se již nyní potýká s bezprecedentním růstem cen. EU by měla pokračovat v podpoře Ukrajiny, mimo jiné posílením obchodních a investičních vazeb,“ uvedl SP ČR.
Podle jeho zástupců by Česko mělo být navíc otevřeno Ukrajincům, kteří se rozhodnou svoji zemi opustit. SP ČR v této věci vládě nabídl pomoc s jejich integrací do českého trhu práce, kterému chybí přes 300 tisíc lidí.
„Řada lidí na Ukrajině čelí mimořádně obtížné situaci, jsou nám kulturně i geograficky blízcí a bylo by popřením našich hodnot, pokud bychom se k nim otočili zády,“ uvedl SP ČR.
