Zatímco ještě zkraje týdne reagovaly globální finanční trhy na dění na Ukrajině relativně vlažně, spolu s invazí Ruska na Ukrajinu už i ony vzaly geopolitické dění na vědomí. Dokazuje to hlavně cena ropy, plynu a dalších komodit.
Situace na ropě dobře ukazuje současné geopolitické napětí. Cena ropy včera [24.2.] překonala úroveň 100 amerických dolarů za barel. To se stalo poprvé od roku 2014. A jak říká hlavní analytik XTB Jiří Tyleček, zdaleka nemusí jít o konečný stav.
„Pokud Západ skutečně odřízne Rusko od globálního platebního systému Swift, může to zastavit ruský export ropy do Evropské unie. V případě tohoto scénáře pak odhadujeme vzestup ceny ropy o dalších 20 až 30 dolarů za barel,“ říká.
Podíl exportu ropy a paliv Ruska
[Zdroj: Bloomberg, XTB Research]
Rusko denně exportuje přibližně pět milionů barelů ropy. Jde zhruba o pět procent globální poptávky. Evropa si z ruského exportu vezme polovinu. Její celková závislost na ruské ropě dnes činí asi 20 procent.
„Dle našeho názoru dosahuje válečné rizikové prémium v aktuální ceně ropy 15 až 20 procent za barel,“ dodává hlavní analytik XTB.
Další strategickou ruskou surovinou, na níž je Evropa závislá, je zemní plyn. Jeho cena přitom přímo ovlivňuje cenu elektřiny. A stejně jako roste cena ropy, stoupá i cena zemního plynu. Včera [24.2.] se plyn obchodoval za více než 100 eur za megawatthodinu [MWh].
Jakkoli cena zemního plynu nepřekonala rekordní hodnoty, na kterých se ocitla loni na podzim, stále platí, že jen od začátku roku jeho cena vzrostla bezmála o třetinu. Situaci komplikuje zastavení schvalovacího procesu u plynovodu Nord Stream 2, který spojuje Rusko s Německem. Stejně jako uvalení sankcí Spojenými státy na firmy, které se na jeho vybudování podílejí. Spuštění Nord Stream 2 bylo v plánu na konec letošního roku.
Nerostla jen cena ropy. Konala se rally na zlatě i palladiu
Konflikt na Ukrajině se promítá i do cen dalších komodit. Typickým příkladem je zlato, které je mnohými považováno za bezpečný přístav v dobách nejistoty. Cena unce zlata ve čtvrtek [24.2.] přidala tři procenta a pomalu se blíží k hodnotě 1 970 dolarů za unci.
„Aktuálně je zlato sto dolarů pod svým historickým maximem,“ upřesňuje Jiří Tyleček.
A výrazně zdražilo i palladium, jehož je Rusko největší světový producent. Bez palladia je přitom nahraný automobilový sektor, který tento kov využívá například pro výrobu katalyzátorů a další díly aut.
Globální produkce palladia v roce 2021
[Zdroj: Bloomberg, XTB Research]
Cena palladia stoupla o téměř osm procent. Přičemž platí, že rostly ceny dalších průmyslových kovů, jejichž je Rusko, ale i Ukrajina klíčový vývozce. Jde zejména o železné rudy, hliník a měď.
Vývoj na akciových trzích
A nikoho nepřekvapuje, že stejně jako na počátku týdne, zaznamenaly i včera největší zásah ruské společnosti a společnosti s velkou expozicí na ruském trhu.
„Hlavní ruský index RTS klesl o více než 60 procent z maxima dosaženého v říjnu 2021. Včera se krátce obchodoval i pod minimem z roku 2020,“ říká Tyleček.
Upozornil i na akcie rusko-britské společnosti Polymetal International, které včera na londýnské burze klesly o více než 30 procent.
„Renault je také zasažen, protože Rusko je pro společnost druhým největším trhem. Banky s velkou expozicí v Rusku, jako jsou UniCredit a Societe Generale, také silně klesaly,“ upřesňuje hlavní analytik XTB.
Dodejme, že již na začátku týdne prudce propadly na ruské burze akcie Sberbank. Ty v minulých dnech ztratily polovinu své hodnoty. Negativní dopad na vývoj ruských bankovních akcií mělo třeba to, že ruská VTB banka v rámci kvartálních výsledků neposkytla investorům výhled a nedala indikace na výši letošní dividendy.
Cena plynu jen od začátku roku stoupla o 21 %, varuje ekonom
„Globální akciové trhy aktuálně zažívají největší úder od počátku roku 2020. Nejistota je nyní nejdůležitějším motorem globálních akciových trhů, protože investoři nevědí, co přijde dál,“ shrnuje aktuální dění na trzích Jiří Tyleček.
Dodává, že korekce na futures Nasdaq-100 pokračovala i včera a přesáhla 20 procent. Technologické akcie se tak ocitly v medvědím trhu. Jakkoliv podle něj velkou část tohoto poklesu způsobilo očekávání zrychlení utahování měnové politiky FEDu.
Co bude dál, to nikdo neví
Z ekonomického hlediska je podle analytiků situace jasná. Vojenský konflikt na Ukrajině je jasný zdroj nového inflačního impulsu. Přičemž již nyní zejména rychle rostoucí ceny energií dělají těžkou hlavu ekonomice všech unijních zemí.
Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…
A řeší je taktéž Čína a Spojené státy. Napětí dle Jiřího Tylečka není nepodobné tomu, které přišlo s pandemií covidu-19. Aktuální situace je však dle něj zásadně jiná.
„Panika po zásahu covid-19 na finančních trzích trvala velmi krátce, a to díky obrovské podpoře centrálních bank. Taková akce je nyní nepravděpodobná,“ vysvětluje.
Spolu s tím jsou centrální banky vystaveny rychle rostoucí inflaci, kterou navíc prudce akceleruje konflikt na Ukrajině. Centrální bankéři tak jsou v nezáviděníhodné situaci, protože každé jejich zpřísnění měnové politiky negativně dopadne do ekonomiky.
Což pociťuje hlavně Evropská centrální banka, která navíc zvažuje dopady přísnější měnové politiky na předlužené jižní evropské státy. Zatímco například fiskálně zodpovědné Německo ji dlouhodobě tlačí do zvyšování úrokových sazeb. Americký FED má v tomto ohledu podstatně volnější ruce.
„Riziko zvýšení sazeb o 50 bazických bodů v březnu ze strany FEDu kleslo, ale zvýšení sazeb o 25 bazických bodů vypadá jako hotová věc,“ odhaduje Tyleček.
Klíčová otázka pro globální trhy pak dle jeho názoru zní, co bude ve věci vojenského konfliktu na Ukrajině dál. Problém ovšem je, že to nikdo netuší.
Daniel Tácha
