Itálie se možná bude muset vrátit k uhelným elektrárnám, aby pokryla poptávku po energiích v případě zastavení dodávek z Ruska. V italském parlamentu to v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu řekl italský premiér Mario Draghi.
I když Draghi zdůraznil, že nezpochybňuje nutnost přejít v dlouhodobém horizontu na obnovitelné zdroje energie, jeho slova ukazují na další posun v úvahách o energetické politice země.
„Sankce na Rusko, které jsme schválili a které ještě v budoucnu možná přijmeme, nás nutí naléhavě zvažovat jejich dopady na naši ekonomiku. Zhruba 45 procent plynu, který dovážíme, je z Ruska. Ještě před deseti lety to bylo asi 27 procent,“ řekl italský premiér.
„Možná bude nutné znovuotevřít uhelné elektrárny, abychom pokryli případný nedostatek energií v krátkodobém horizontu,“ dodal.
Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…
Draghi takto promluvil poté, kdy summit EU schválil zavedení ekonomických sankcí vůči Rusku za jeho vojenský útok na Ukrajinu. Sankce míří mimo jiné na ruskou energetiku, dopravu, obchod a banky. Země EU se ale zatím plně neshodly na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému Swift, jak požaduje Ukrajina.
Itálie stejně jako jiné země EU má problém s energetikou
Draghi před italskými poslanci připomněl, že protiruské sankce ve svém důsledku zasáhnou i státy EU. Největší obavy pak dle jeho slov panují právě ohledně energií. Současné události podle něj taktéž ukázaly, že Itálie v posledních desetiletích neudělala dost pro rozvoj alternativních zdrojů energie.
Itálie se stejně jako další evropské země také mnoho měsíců potýká s výrazným růstem cen energií. V zemi kvůli rychlému zdražování energií, které akceleruje inflaci, navíc rezonuje i debata o možném návratu Itálie k jaderné energetice. To v minulosti Italové odmítli v referendu.
Itálie jako druhý největší dovozce energií zvažuje návrat k jádru
V souvislosti se zaručením energetické bezpečnosti italská vláda dlouhodobě tlačí na posílení domácí těžby zemního plynu. Draghi tak znovu poukázal na to, že italská těžba se za 20 let snížila ze 17 miliard metrů krychlových na zhruba tři miliardy metrů krychlových. V minulých letech se proti prodlužování těžby plynu či otevírání nových těžebních polí v zemi konaly protesty.
Nejen Italové aktuálně zvažují svůj energetický mix
Návrat k fosilním palivům je podle odborníků jediné řešení pro Evropu ve chvíli, kdy by se skutečně odhodlala k odříznutí Ruska od civilizovaného světa. Tedy by od Ruska přestala odebírat zemní plyn a ropu, což je vůbec hlavní příjem Ruské federace. To by mělo pro Evropu dle analytiků jisté ekonomické dopady, nikoli ale fatální.
„Pokud jde o ruskou ropu, tu celkem snadno nahradíme z jiných zdrojů a neznamenalo by to ani výrazné zvýšení cen. Co se týče plynu, je to obtížnější, ale i ten můžeme nahradit. A to tím, že Německo znovu nastartuje jaderné elektrárny. A vrátíme se k uhlí. Tedy si přestaneme lhát do kapsy, že spalování plynu je nějak významně ekologičtější než uhlí. A mezitím budeme plánovat jiné trasy pro plyn, třeba z Kypru či Izraele,“ uvedl v podcastu FinTag.cz například bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Závěrem dodejme, že italský premiér rovněž oznámil, že je vláda připravena poslat až 1 400 svých vojáků do zemí východního křídla NATO. V současnosti má země své stíhačky v Rumunsku a zhruba 240 vojáků v Lotyšsku. Řím také chystá finanční pomoc Ukrajině ve výši 110 milionů eur [cca 2,7 mld. Kč].
–ČTK/DNA–
