Moskevská burza zastavila obchody na akciovém trhu. Rubl je na historickém minimu. Ruská centrální banka zvedla základní úrok na 20 % z 9,5 %. Švýcaři zvažují zmrazení stovek miliard ruských vkladů.
Ruská centrální banka dnes potvrdila, že nařídila makléřům pozastavit provádění všech příkazů od zahraničních právnických a fyzických osob k prodeji ruských cenných papírů. Banka ve svém prohlášení uvedla, že se ještě nerozhodla, zda dnes [28.2.] otevře i jiné trhy než devizový a peněžní. Ve 13:00 moskevského času pak rozhodne, zda v 15:00 opět otevře akciový trh.
Ruská centrální banka zároveň zvýšila základní úrokovou sazbu na 20 % z dosavadních 9,5 %. Reaguje tak na riziko devalvace rublu a vyšší inflace. Banka spolu s ministerstvem financí rovněž nařídila firmám, aby prodaly 80 procent svých příjmů v cizích měnách.
Banka také uvolnila 733 miliard rublů [cca 1,47 bil. Kč] z rezerv místních bank. Využila k tomu kapitálové rezervy vytvořené na nezajištěné spotřebitelské úvěry a hypotéky. Rusové stojí ve frontách před bankomaty v obavách, že se nedostanou ke svým penězům.
Ruský rubl klesl za poslední dny po vyhlášení ekonomických sankcí proti Rusku o téměř 30 procent a je na novém historickém minimu vůči americkému dolaru. Dolar se na začátku týdne prodává až za 119 rublů. Ještě v pátek jeho hodnota oficiálně končila na hodnotě kolem 83 rublů za dolar. Kurz koruny vůči rublu kolísá na hodnotě 0,20 CZK/RUB.
Evropská unie vyjmenovala nové sankce
Evropská unie v neděli [27.2.] oznámila, že zmrazí aktiva ruské centrální banky a vykáže vlivné ruské banky z mezinárodního platebního systému Swift. Unie dále rozhodla o zákazu transakcí ruské centrální banky na evropském trhu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že nové postihy připraví hlavní ruské banky zhruba o polovinu finančních rezerv.
EU podle šéfa unijní diplomacie jedná o tom, že by přístup Ruska k systému Swift omezila i dále. Dle jeho slov toho ale nelze kvůli provázanosti dosáhnout ze dne na den. Většina unijních zemí podporuje úplné odstřižení Ruska. Německo, které aktuálně zásobuje ruským plynem většinu evropských zemí, tento krok ale blokuje.
Unie rovněž uzavřela vzdušný prostor nad Evropu ruským letadlům. To samé udělala například Kanada. Ruská letadla prozatím toto její nařízení nerespektují. Sankce EU míří i na Bělorusko jako režim „kolaborující“ na ruské agresi vůči Ukrajině.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli sdělila, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí. EU dá 450 milionů eur [11,3 mld. Kč] na vyzbrojení Ukrajiny. Zajišťovat dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu má Polsko.
Již v minulosti Ukrajinu vojenským materiálem zásobovaly Spojené státy, Velká Británie a Polsko. Česká republika Ukrajině dlouhé týdny slibovala dělostřeleckou munici. Dodala ji na Ukrajinu ale až několik dní po napadení Ruskem.
Unijní ministři rovněž podpořili zákaz vysílání Moskvou podporované stanice RT [dříve Russia Today] a serveru Sputnik, které podle EU šíří ruskou válečnou propagandu. Na sankční seznam rovněž přibydou více než dvě desítky ruských činitelů a oligarchů.
K sankcím se dnes přidala i americká vláda. Ta s okamžitou platností zakazála Američanům účastnit se transakcí jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí a s ruským státním investičním fondem.
Švýcaři vážně přemýšlí nad svoji neutralitu
Švýcarsko nejspíš bude následovat EU a zmrazí účty představitelům Ruska a firmám, na něž se vztahují sankce. Uvedl to švýcarský prezident Ignazio Cassis ve švýcarské televizi. Rozhodnutí by mohlo padnout již dnes [28.2.] na zasedání Spolkové rady. Tu mají Švýcaři jako svou celostátní vládu.
„Je velice pravděpodobné, že to vláda udělá. Zatím ale nemohu anticipovat rozhodnutí, které ještě nepadlo,“ řekl prezident Cassis.
Odpoledne informaci potvrdila švýcarská vláda. Švýcarsko tak přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů EU a zmrazí také jejich majetek. Švýcaři po invazi Ruska na Ukrajinu lavírovali mezi svou tradiční neutralitou a solidaritou se Západem, který se snaží ruského prezidenta Vladimira Putina od dalšího postupu odradit sankcemi. Dosud se Švýcaři odhodlali pouze k tomu, že nařídili finančním institucím, aby s osobami a firmami, které figurují na sankčních seznamech, neuzavíraly nové obchody.
Podle tisku patří Švýcarsko k zemím, kam bohatí Rusové s největší oblibou posílají své peníze. Stanice RTS uvedla, že Rusové do země v předloňském roce poslali na 2,5 miliardy dolarů [cca 55 mld. Kč] a v první polovině loňského roku dalších 1,8 miliardy dolarů [cca 40 mld. Kč]. To je více než do Británie nebo USA.
Podle odhadů švýcarského velvyslanectví v Moskvě je alpská země vůbec nejoblíbenější místo pro zahraniční vklady Rusů. Švýcarská národní banka uvádí, že ruští občané měli ve švýcarských bankách v roce 2020 vklady ve výši 10,4 miliardy švýcarských franků [cca 246 mld. Kč]. Ženevou navíc prochází zhruba 80 procent obchodů s ruskou ropou.
–ČTK/DNA–
