Západ uštědřil Ruské federaci citelnou ránu v podobě tvrdých ekonomických sankcí. Podle analytiků ekonomické sankce Rusko předpokládalo, nikoli však takové, jakých se mu za jeho válčení na Ukrajině, dostalo.
Rubl ztrácí 30 procent své hodnoty a ruská akciová burza zůstane zavřená i dnes [1.3.]. S ruskými akciemi se kromě Moskvy neobchoduje ani ve Frankfurtu nad Mohanem. V Londýně a New Yorku akcie ruských podniků ztrácejí desítky procent. Kvůli pádu rublu ruská centrální banka včera [28.2.] zvýšila úrokovou sazbu z 9,5 procenta na 20 procent. Zastavila i obchod s ruskými finančními deriváty.
„Ekonomické sankce směřují k téměř úplné ekonomické izolaci Ruska od zbytku světa,“ komentuje dopady sankcí Západu na Rusko analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Podle něj velká část ruského finančního trhu v důsledku nedostatku likvidity v podstatě nefunguje. Rusové stojí v obavách z budoucnosti dlouhé fronty před bankami, aby se dostali ke svým úsporám. Západ se shodl i na odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému Swift. Podle dostupných zpráv o přístup do systému zatím přijde sedm ruských bank. Největší z nich – Sberbank – mezi nimi není. Uvedla to agentura Bloomberg.
Podle úředníků obeznámených s rozhodnutím EU jsou zasaženy banky VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Některé členské státy požadovaly, aby byl seznam obsáhlejší. Přísnější chtělo být zejména Polsko.
Jediný zdroj devizových prostředků tak pro Rusko zůstává obchod s plynem a ropou, jenž běží prozatím bez omezení. Dle analytiků i to ale může vzít velmi rychlý konec.
„Prozatím plyn teče. Dokonce ve větším objemu než v předchozích měsících a EU doplňuje zásobníky. Je pravděpodobné, že Rusko vypne dodávky plynu a ropy,“ uvádí hlavní ekonom České spořitelny [ČS] David Navrátil s tím, že tím se Rusko ale odřízne od dovozů z EU.
Již nyní přitom platí úplný zákaz vývozu zboží a technologií dvojího užití do Ruska.
Rusko se na ekonomické sankce připravovalo
Ekonomické sankce donutily reagovat i Rusko, a to nejenom skrze zvýšení základní úrokové sazby, ale příkazem podnikům prodat ruské centrální bance 80 procent svých příjmů v cizích měnách. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň vydal dekret, kterým zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10 000 dolarů [cca 230 000 Kč]. A Západu dále vyhrožuje.
„Hlavní zásadou bude reciprocita. V popředí budou naše vlastní zájmy,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Podle analytiků Rusko v ekonomické válce se Západem, jíž vyvolalo svou válkou na Ukrajině, ale tahá za kratší konec provazu. A to přesto, že se, jak tvrdí David Navrátil, na ekonomické sankce připravovalo již dlouho před svou invazí na Ukrajinu.
„Doplnilo devizové rezervy na cca 650 miliard USD, tedy cca 40 procent hrubého domácího produktu. Národní fond bohatství se díky vysokým příjmům z komodit podařilo navýšit na dvanáct procent HDP. Ruský státní rozpočet, který je extrémně závislý na příjmech z fosilních paliv [plyn a ropa tvoří polovinu příjmů], byl více než v pohodě, protože cena ropy nad 44 USD za barel je pro rozpočet dostačující,“ vysvětluje ekonom.
Přestože podle něj Rusko se sankcemi počítalo, neočekávalo je ale v takovém rozsahu, v jakém se jich nakonec dočkalo.
„Rusko očekávalo sankce, ale řekněme něco ve stylu Krymu. […] Pak stačilo vidět houževnatost ukrajinských lídrů a armády, podporu veřejnosti a chování Putina [který začal vyhrožovati jadernými zbraněmi], a na stole je balík sankcí, které dokáží Rusko dostat do výrazných ekonomických problémů,“ uvádí.
Kromě dalších postihů řadí mezi citelné sankce i zmrazení ruských vkladů ve švýcarských bankách: „Rusko dokázalo strhnout dekády pěstěnou nálepku neutrální země.“
Navrátil zároveň upozorňuje na další důležitý fakt, který vyvolala ruská válka. Německo posiluje Bundeswehr částkou 100 miliard euro a rozpočet na obranu navýší na dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP].
„Absolutní částka na obranu jen Německa tak bude cca dvakrát vyšší než Ruska. Německo také schválilo výstavbu dvou terminálů LNG. Německo totiž žádný nemělo a spoléhalo především na ruský plyn,“ upřesnil.
Ekonomické sankce musí plnit i Česko. A je jich mnoho
„ČNB upozorňuje všechny finanční instituce na zvýšenou potřebu účinného a důsledného naplňování povinností vyplývajících z mezinárodních sankcí platných a účinných v České republice,“ uvedla včera Česká národní banka [ČNB] s odvoláním na informace Finančně analytického úřadu [FAÚ].
Samostatný správní úřad Finanční analytický úřad [FAÚ] upozornil české subjekty na to, že ustanovení evropských předpisů má přednost před vnitrostátní legislativou.
FAÚ dále zopakoval, že k hlavním sankcí patří zákaz obchodů s ruskou centrální bankou a omezení obchodů s ruskými podniky. Zákaz platí také pro transakce s jakoukoli právnickou osobou, subjektem či orgánem jednajícím jménem nebo na pokyn ruské centrální banky.
K dalším sankcím patří úplný zakázán vývoz zboží a technologií dvojího užití do Ruska nebo pro použití tamtéž. Je zakázána i související technická pomoc a zprostředkovatelské služby, financování nebo finanční pomoc. Dále platí zákaz poskytovat veřejné financování nebo finanční pomoc pro obchod s Ruskem nebo investice v Rusku.
Zákaz platí pro dodávky, prodej a vývoz zboží a technologií vhodných například pro rafinaci ropy. České firmy nesmějí v Rusku provádět ani generální opravu, opravu, prohlídku, výměnu, změnu nebo opravu závad letadel či letadlového celku. Výjimka platí pouze pro předletové prohlídky.
A zpřísňuje se i dosavadní zákaz obchodování s cennými papíry a nástroji peněžního trhu, poskytování souvisejících investičních služeb a poskytování nových půjček ve vztahu ke konkrétním vyjmenovaným subjektům.
Zakazuje se přijímat vklady od ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku, od právnických osob, subjektů nebo orgánů usazených v Rusku, pokud celková hodnota vkladů na úvěrovou instituci přesahuje 100 000 EUR [cca 2,5 mil. Kč].
A pak tu je další významná sankce: Od 12. 4. 2022 se zakazuje kotovat a poskytovat služby v obchodních systémech v Unii pro převoditelné cenné papíry jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu usazených v Rusku ve více než 50% veřejném vlastnictví.
Ruské tažení na Ukrajině zvýší inflaci
„Rychle rostoucí ceny komodit pravděpodobně dále urychlí již tak vysokou inflaci,“ upozorňuje ekonom KB Martin Gürtler.
Je to právě inflace, která dělá těžkou hlavu většině evropských ekonomik. I proto evropské akciové trhy včera odepsaly až tři procenta. Důvodem je nejistota na trhu s energiemi.
„Cena ropy Brent se vrátila nad 100 dolarů za barel. Americký dolar v důsledku zvýšené rizikové averze posílil oproti euru přibližně o 0,5 procenta. […] Na slabší euro tlačily i obavy týkající se budoucího výkonu evropských ekonomik, které jsou závislé na dovozu energetických komodit z Ruska,“ upozorňuje ekonom.
Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…
V obdobném duchu hovoří i ekonom ČS David Navrátil. Podle něj ale nejde jen o zdražení energií. Konflikt na Ukrajině žene nahoru ceny dalších komodit.
„Ceny potravin může zvýšit narušení dodávek pšenice, slunečnice a dalších potravinářských komodit. Stejně tak výpadek nebo omezení surovin pro výrobce hnojiv. Případný nedostatek paladia, niklu, mědi bude mít podobný dopad na ekonomiku jako
zadření dodavatelských řetězců. Vzhledem k tomu, že jde o suroviny na začátku výrobního cyklu, tak dopad se dominově rozšíří,“ vysvětluje s tím, že průměrná inflace v Česku se bude letos pohybovat na 10% úrovni.
Krize bude vleklá hlavně v Evropě
„Koruna kolem 25 CZK/EUR dává smysl, v případě větších těžkostí [energie a surovin] může ještě více oslabit,“ dodává Navrátil.
Koruně nepřidává ani úprk investorů do takzvaně bezpečných aktiv, mezi nimiž hraje prim americký dolar. Ten posiluje i očekáváné rozhodnutí americké centrální banky zvýšit základní úrokové sazby kvůli rychle rostoucí inflaci v Americe.
Koruna tak jen včera ztratila cca 1 procento, když se obchodovala kolem 25 CZK/EUR. Ještě více pak vůči společné evropské měně ztratil maďarský forint [cca 1,5 %] a polský zlotý [cca 2 %]. A pak je tu další potíž. Ekonomické problémy, které po pandemii covidu-19 světu spolu s ruským válčením přibyly, podle analytiků neodezní ze dne na den.
„Bude nějakou dobu trvat, než se situace uklidní. V mezidobí bude přetrvávat nejistota a volatilita. Je možné, že budeme svědky významných poklesů. Po nějakou dobu mohou zajištění poskytnout zlato a stabilní měny. […] Obecně se dá říci, že klíčové bude držení hotovosti a zaměření se na likviditu,“ říká ředitel pro investice Amundi Vincent Mortier.
Jak mají nyní postupovat investoři
Podle Mortiera teď není vhodná doba na finančních trzích nakupovat a domnívat se, že brzy dojde k opětovnému růstu cen. A to proto, že není vůbec jasné, jaké budou ve světě skutečné dopady geopolitického šoku.
„Konflikt má za důsledek zvyšování nejistoty a cen komodit v současném prostředí se vzrůstající inflací. Dochází ke zvýšení rizika globální stagflace,“ tvrdí.
Hlavní investiční analytik Saxo Bank Steen Jakobsen taktéž jen těžko odhaduje, co bude dál.
„Ale v moderní historii s sebou nové překvapivé negativní impulsy přinášely v průměru zhruba 5% riziko poklesu akcií,“ říká.
I on přitom potvrzuje, že v případě finančních trhů bude mít nyní hlavní slovo rozhodnutí amerického FEDu ve vztahu k úrokovým sazbám. Ten o nich rozhodne již tento měsíc.
„To znamená, že FED v březnu takřka jistě zvýší sazby a neudělá to jen tehdy, pokud se trhy zcela vymknou kontrole,“ uzavírá.
