Obchodní bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v lednu v přebytku. To je po jejích dlouhodobých poklesech dobrá zpráva. Špatná zpráva ale je, že v dalších měsících zřejmě znovu spadne do deficitu.
Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ] skončila obchodní bilance v lednu v přebytku 6,2 miliardy korun. Po jejím prosincovém propadu a záporném výsledku ze celý loňský rok jde o pozitivní vývoj. A to přesto, že přebytek v lednu byl v meziročním srovnání o 18,6 miliardy korun nižší.
„I když dovoz rostl v lednu meziročně rychleji než vývoz, rok 2022 začal přebytkovou obchodní bilancí. Dařilo se vývozu většiny druhů zboží, včetně motorových vozidel. K růstu hodnoty vývozu však přispěla i vyšší cena exportované elektřiny. Také u dovozu se projevily vyšší ceny vstupů, nejvýrazněji u energetických komodit,“ vysvětluje ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Meziměsíčně po sezónním očištění vývoz stoupl o 3,2 procenta, zatímco dovoz o 4,0 procenta. Meziročně vzrostl vývoz o 12,9 procenta na 336,7 miliardy korun a dovoz o 20,9 procenta na 330,5 miliardy korun. Leden 2022 měl o pracovní den více než leden 2021.
Přebytek je dobrá zpráva, vyhlídky už tak dobré nejsou
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka jde v případě předběžného odhadu lednového výsledku obchodní bilance na první pohled o určitě dobrou zprávu. To s ohledem na více než půlroční sérii jejích deficitů.
„Nicméně ve srovnání s předchozími ledny jde spíše o slabší výsledek. Vlastně jde o nejnižší přebytek za posledních devět let, za kterým můžeme hledat především drahé komodity,“ upřesnil ekonom.
Pozitivní lednový vývoj obchodní bilance potvrzuje i analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský: „Vývoj zahraničního obchodu se na začátku letošního roku zlepšil spolu s vyšší zahraniční poptávkou i o něco lepší situací v automobilovém průmyslu.“
Ale vzápětí s odkazem na ruské válčení na Ukrajině dodává: „Vzhledem k aktuálnímu vývoji ale dojde od března k opětovnému zhoršení a pravděpodobnému propadu zahraničního obchodu do deficitů, které mohou trvat několik měsíců.“
Analytici Amundi předvídají budoucnost. Možný je i pád Putina
Argumentuje výrazným zhoršením pozice českého průmysl kvůli rostoucí inflaci [zdražujícím energiím, pozn. red.], sankcemi vůči Rusku a dalším rozkolísáním dodavatelských řetězců. V obdobném duchu budoucnost predikuje i Petr Dufek. I dle jeho názoru jsou vyhlídky českého zahraničního obchodu pro další měsíce extrémně nejisté.
„Automobilový průmysl, jako nejvýznamnější část tuzemského průmyslu, se stále potýká s nedostatkem importovaných komponent narušujícím hladký provoz celého oboru už téměř rok. Kromě čipů však půjde i o další součástky, které se importují z východu. Tento nepříznivý vývoj se nepochybně odrazí i na výkonu celého průmyslu a HDP minimálně v první polovině letošního roku,“ vysvětluje.
Dle jeho názoru hodnotu dovozu do Česka budou navíc dále zatěžovat vysoké ceny energetických i dalších komodit. Na druhé straně ale slabší kupní síla obyvatel způsobená akcelerující inflací zbrzdí dovoz spotřebního zboží a automobilů do země.
Obchodní bilance v lednu
Podle ČSÚ saldo českého zahraničního obchodu se zbožím v lednu nepříznivě ovlivnil meziročně větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Ten činil 7,2 miliardy korun. Významně se na něm podepsalo pak zejména zdražení ropy a plynu na světových trzích.
Obchodní bilance meziročně propadla i v obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji [6,9 mld. Kč] a základními kovy [5,4 mld. Kč].
Průmysl v prosinci klesl, stavebnictví rostlo. Bilance je v záporu
Naopak příznivý vliv na celkové saldo obchodní bilance měl vyšší přebytek obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem [5,1 mld. Kč]. Bilanci pomohl i obchod s již zmíněnými motorovými vozidly [4,3 mld. Kč].
Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v lednu meziročně zlepšila o 4,7 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 23,0 miliardy korun.
Do obchodní bilance promlouvá i vývoj kurzu koruny
Důležité je uvést, že letos v lednu koruna meziročně posílila vůči euru v průměru o 6,8 procenta. Koncem února ale začala vlivem války na Ukrajině spolu s ostatními regionálními měnami oslabovat. Svou roli v tom sehrál útěk investorů do méně rizikových aktiv a očekávané zvýšení úrokových sazeb ze strany amerického FEDu tento měsíc.
Rychlý pokles kurzu koruny přiměl Českou národní banku k intervencím na devizovém trhu. Podle analytiků nebyla intervence ČNB nijak překvapivá. Vlažně hodnotí i její výsledek. Shodují se ale na tom, že se centrální bance podařilo v době výprodejů regionálních měn udržet korunu v blízkosti kurzu 25,70 CZK/EUR. Což je pozitivní zpráva. A to i proto, že podle Petra Dufka ani pětisetbodový úrokový diferenciál již nestačil k tomu, aby korunu v době vysoké averze k riziku uchránil před dalšími ztrátami.
„V dané situaci české měně nepomohla ani vidina dalšího zvýšení úrokových sazeb, ke kterému ČNB přistoupí už na svém březnovém zasedání,“ doplňuje Dufek.
ČNB intervenovala ve prospěch koruny. ČR hrozí až 15% inflace
Zároveň upřesňuje, že ČNB je na devizovém trhu přítomna od začátku letošního roku. To prostřednictvím dle jeho slov kdysi osvědčené praxi prodejů výnosů z devizových rezerv ČNB. Těch má totiž centrální banka podle něj už od doby kurzového režimu v roce 2013 až 2017 více než dost. A to i v mezinárodním srovnání, cca 4 biliony korun.
„Například v poměru k hrubému domácímu produktu přesahují 62 procent. Pokud je poměříme k dovozům, postačovaly by na více než roční financování importu zboží i služeb. Je proto logické, že se ČNB ve snaze zbrzdit další nárůst těchto rezerv po dlouhých letech rozhodla alespoň ´zbavovat´ výnosů, které jí devizové rezervy přinášejí,“ upozorňuje s tím, že jen v lednu takto ČNB prodala 122 milionů eur [3,1 mld. Kč].
„Avšak kolik eur vynaložila přímo na obranu koruny, se finanční trhy dozví nejspíš až za dva měsíce,“ dodal.
Daniel Tácha
