Evropské finanční trhy se oklepaly z prvotního šoku z ruské invaze na Ukrajinu. Včera o procento posílila i česká koruna. Naopak na ruské burze se nebude obchodovat ani v příštím týdnu. Rubl dál ztrácí 43 % své hodnoty.
Zatímco situace na Ukrajině se dál vyostřuje, evropské finanční trhy začaly vnímat válčení na Ukrajině za holý fakt. Optimismus do žil jim včera [14.3.] navíc vlily opatrné zprávy o posunu v mírových vyjednáváních mezi Ukrajinou a Ruskem. A to přesto, že Rusko současně požádalo Čínu o pomoc s dodávkami vojenského materiálu.
„Zprávy o posunu ve čtvrtém kole mírových jednání se projevily na opatrném nárůstu akciových indexů v Evropě i poklesu cen ropy či plynu,“ říká hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.
Fakt je, že zatímco zámořské akcie včera neudržely úvodní zisky a zhruba v polovině seance se propadly do červených čísel, evropské akcie rostly. Index DAX stoupl o 2,21 procenta. Nejlépe si vedla Deutsche Bank. Její akcie si připsaly 0,8 % navzdory tomu, že banka oznámila, že ukončí své aktivity v Rusku. Dařilo se i akciím automobilky Porsche [+5,3 %]. A to přesto, že EU navrhla zákaz vývozu luxusních automobilů do Ruska.
Na devizovém trhu včera lehce získávalo euro, které se po celý den vzdalovalo od svého ranního minima ve výši 1,09 USD/EUR. Pozitivně na vývoj reagovala také většina středoevropských měn. Nejúspěšnější měnou byl maďarský forint se ziskem přes dvě procenta. Polský zlotý připsal procento a půl.
„Koruna si připsala zhruba jedno procento. Poprvé v tomto měsíci se obchodovala pod 25 CZK/EUR. Prakticky po celý den oscilovala kolem 24,90 CZK/EUR,“ upřesňuje Vejmělek.
Do budoucího vývoje kurzu koruny promluvil i guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Ten se sice nechal slyšet, že inflace v Česku může vystoupat až na úroveň kolem 13 a 14 procent. Také ale dodal, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a banka v nich bude zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat. Co se týče dalšího vývoje na devizových trzích, čeká se na rozhodnutí amerického FEDu. Zda a o kolik zvýší úrokové sazby. Inflace v USA v únoru dosáhla 7,9 procenta.
Ruská burza zůstane zavřená i v příštím týdnu
Zatímco svět přivyká ruské válce na Ukrajině, ruská akciová burza dál stojí. A zavřená zůstane i příští týden, jak informovala ruská centrální banka. Naposledy se na ruské akciové burze obchodovalo 25. února, tedy den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ruská centrální banka nově oznámila znovuotevření devizového a peněžní trhu.
„Rubl oficiálně ztrácí 43 procent, ale vzhledem k tomu, že je omezené obchodování, tak jeho skutečný kurz bude slabší,“ říká hlavní ekonom České spořitelny [ČS] David Navrátil.
Ruské ekonomice způsobíme kolaps, řekl ministr financí Francie
Obchodní partnery Ruska včera znepokojila zpráva tamějšího ministerstva financí. To uvedlo, že své závazky vypořádá v rublech, pokud sankce Západu – omezený přístup do platebního systému Swift a zmrazení devizových účtů ruské centrální banky – zabrání zemi uhradit dluhy v jejich původní měně. Ruská vláda přitom má již tuto středu splatit 117 milionů USD [cca 2,7 mld. Kč] ze dvou svých dolarových emisí dluhopisů.
Olej do ohně koncem minulého týdne přilila šéfka Mezinárodního měnového fondu [MMF] Kristalina Georgievová. Ta v neděli varovala, že Rusku kvůli sankcím Západu hrozí platební neschopnost. Což se ruské straně nelíbilo.
„Máme potřebné finance pro obsluhu našich závazků. Řeči o tom, že Rusko není schopno plnit své státní dluhové závazky, se nezakládají na pravdě,“ reagoval ruský ministr financí Anton Siluanov.
Zároveň si postěžoval, že zmrazení devizových účtů ruské centrální banky a vlády lze považovat za snahu západních zemí zorganizovat umělý bankrot.
Trhy s napětím sledují nové sankce Západu i Ruska
Mezitím západní země přicházejí s dalšími sankcemi proti Rusku. Evropská unie ve svém nejnovějším sankčním balíku schválila například zákaz vývozu motorových vozidel za v přepočtu více než 1,25 milionu korun. Sankce tak dopadnou na movitější Rusy, ale i evropské automobilky, jako jsou Audi, Porsche, BMW, Mercedes či Ferrari.
Bez zajímavostí pak není, že mnohé ze zmíněných značek spolu s dalšími západními firmami do Ruska přestaly své výrobky vyvážet již dříve. A některé hovoří o ukončení výroby a vůbec všech svých aktivit na území Ruska.
A to se opět nelíbí ruské straně. Vedení Ruska tak aktuálně zakázalo export „svého“ telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení.
„Když kouknete na strukturu vývozů Ruska, tak se mu podařilo téměř trefit prázdnou množinu. Podíl Ruska na světových vývozech elektroniky je 0,18 procenta. ČR vyváží 7x více,“ upozornil v této souvislosti David Navrátil.
Podle něj primárně jde o reakci Ruska na hromadný odchod zahraničních firem. Rusko se tak dle jeho slov snaží alespoň zabránit odvozu technologií těchto společností.
„A vyhrožuje zestátněním jejich majetků. Když přišel McDonald ‘s do Ruska, tak před
první pobočkou stála 30tisícová fronta. Když odchází, tak opět fronta na posledního mekáče. Poslední zhasne,“ dodal hlavní ekonom ČS s tím, že stále více ruských oligarchů volá po ukončení války.
Co je tvoje, to je moje. A co je moje, do toho ti nic není
Avšak Rusko v otázce zestátnění majetku západních firem jenom nevyhrožuje. V duchu své komunistické tradice tak přistoupilo k prvnímu zabavování cizího majetku. Ruský prezident Vladimir Putin totiž včera podepsal zákon, který ruským leteckým společnostem umožňuje registrovat pronajatá letadla od zahraničních firem jako jejich vlastní. Což potvrdila i ruská agentura TASS.
Romancov: Že USA krachují, tvrdí ruští komunisté od roku 1917
Agentura Reuters pak v této souvislosti připomněla, že sankce Západu dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby odstoupily od smluv s ruskými aerolinkami. Jelikož jsou ale letadla na ruském území, západní firmy v této věci mají dost omezené možnosti.
Analytici dále očekávají, že Rusko zakáže vstup zahraničních lodí do ruských přístavů. Přičemž půjde zřejmě i o ty na ukrajinském území. A představitelé Ruska bohužel hrozí zatčením zástupců západních společností, kteří budou kritizovat ruskou vládu nebo dokonce samotného prezidenta Ruska Vladimira Vladimiroviče Putina.
–DNA–
