To, že ekonomiky EU decimují vysoké ceny plynu, se dnes už všeobecně ví. Se znalostí toho, jak je srazit s ohledem na závislost EU na Rusku, už je to horší. Nemožné to však není, tvrdí řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Svůj plán, jak na to, již ostatně představil světu. A to v článku A ‘6-point plan’ to save Europe’s gas market bruselského listu Politico. Jeho návrh se skládá z šesti konkrétních bodů. Řecký politik přitom vychází ze dvou základních postulátů.
- Rusko nemá právo vydírat Evropskou unii skrze dodávky energií.
- Evropa má právo uvalovat na Rusko sankce za jeho válku na Ukrajině.
Podle Kyriakose Mitsotakise má i v obchodě s plynem platit tržní mechanismus poptávky a nabídky. A ten má určovat spravedlivou cenu plynu. Problém dle něj ale je, že tento předpoklad dlouhodobě nefunguje. A nyní v době ruské války na Ukrajině už vůbec ne.
„Zemní plyn se stal hlavní zbraní v bitvě mezi Ruskem a Evropskou unií. Jinými slovy, unijní velkoobchodní trh s plynem už nějakou dobu nefunguje normálně. A to my musíme řešit, protože to ohrožuje Evropu i její snahu o naplnění Zelené dohody,“ píše ve svém článku řecký premiér, v němž nabízí řešení, jak z problému ven.
Cenu plynu určují spekulace a nejistota, to musí skončit
Kyriakos Mitsotakis se odvolává na analýzu unijní Agentury pro spolupráci energetických regulátorů [ACER] a EC Gas Coordination Group [ECGCG]. Ta konstatuje, že cena plynu se nadobro odpoutala od principů tržní ekonomiky a řídí se hlavně obavami a spekulacemi. Výsledkem je, že každá zpráva o tom, co se děje v Rusku nebo u jeho sousedů, vede k přehnané reakci trhu. Což dle řeckého premiéra způsobuje neopodstatněný růst jeho ceny. A to ve chvíli, kdy zásoby plynu jsou v EU dostatečné a poptávka nepřevyšuje nabídku.
„Důsledek toho je velká zátěž občanů, jimž nezbývá nic jiného, než platit za plyn a za elektřinu mnohem víc než za normální situace. Navíc mají stoupající ceny energie zásadní vliv na míru inflace, což prodražuje celkové náklady firem i domácností,“ uvádí Mitsotakis.
Takovému trendu podle něj musí Evropa rychle učinit přítrž. A to zaražením spirály spekulací a zpolitizovaného růstu cen. Když se trh přestane chovat normálně, jak tvrdí řecký premiér, je povinností vlád a regulátorů zastavit ho a znovu jej nastavit a vyvážit.
„A ten čas teď nastal. A proto jsem sepsal pro prezidentku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k úvaze šestibodový plán regulace velkoobchodního trhu s plynem,“ uvádí v listu Politico řecký premiér.
6 bodů, jak řešit vysoké ceny plynu, ale i elektřiny
- Zastropování ceny plynu už na takzvaném virtuálním obchodním uzlu v Nizozemsku TTF – Title Transfer Facility. Právě tam se stanovují ceny plynu. Cenu zastropovat na nejvyšší úrovni před válkou na Ukrajině.
- Stanovení denní ceny plynu je další bod řeckého premiéra. Denní cenová hranice pro plyn by podle něj měla fungovat obdobně, jako funguje na akciových trzích. I na nich nejsou ničím výjimečné situace, kdy se s akciemi přestane obchodovat ve chvíli jejich enormní volatility. Podle řeckého premiéra by denní cena plynu umožnila na TTF udržet volatilitu ve fluktuačním pásmu. A to například v pásmu plus/minus 10 procent.
- Zavedení nouzových a fixních cen pro dodávky plynu z Ruska.
- Zastropování výše zisku v obchodě s plynem a elektřinou. I to by podle Kyriakose Mitsotakise pomohlo. Jako příklad uvádí pětiprocentní hranici pro zisk na velkoobchodním trhu s elektřinou. Přičemž podmínkou by byl monitoring produkčních nákladů a produkčních aktiv dodavatelů a obchodníků tržním regulátorem.
- Upřednostnění kontraktů s fyzickým dodáním plynu. Možností jsou podle řeckého premiéra i časově omezené opce, v jejichž rámci je povoleno pouze obchodování s fyzickou dodávkou. Tím by EU předcházela hrátkám spekulantů na budoucí cenu plynu.
- Spojit burzy s plynem kvůli vyšší likviditě. Zde jako řešení řecký prezident nabízí spojit nizozemskou burzu s plynem s burzou americkou a asijskou. V praxi by se toho dalo dle něj dosáhnout například spoluprací s Čínou na dopravě LNG. Přičemž do úvahy by zde přicházela možnost zastropování nákladů na dopravu.
Ano, je to zásah do tržního prostředí, tvrdí řecký premiér
Kyriakos Mitsotakis ve svém návrhu připouští, že obsahuje tvrdé tržní intervence ze strany EU. I proto by dle něj měly být časově omezené s jasně definovanou pojistkou pro jejich ukončení. Na druhou stranu jde podle něj o dostupné řešení, které umožní Evropské unii v krátkodobé lhůtě stabilizovat trh s plynem.
„To znamená zamezit tržním spekulacím na úkor daňových poplatníků a podnikatelů i zbavit trh s plynem geopolitického napětí. Zároveň jejich prostřednictvím i získat čas pro udržitelné středně až dlouhodobé řešení energetické bezpečnosti v Evropě,“ uvádí politik.
Pro svá opatření argumentuje i tím, že Evropa je v modifikované obdobě v minulosti při extrémních okolnostech využila už i na jiných trzích. A díky nim zracionalizovala ceny bez vynaložení vysokých fiskálních nákladů a ovlivnila výrobní kapacity a dodavatelské řetězce.
„Ale musíme jednat nyní. Tento problém jednoduše nezmizí tím, že poptávka po zemním plynu klesne. Blíží se jaro a léto a vyšší bude i cena elektřiny, která je svázána s cenou zemního plynu a opět budou zatíženy domácnosti a průmysl,“ uzavírá řecký politik.
Michal Achremenko
