Největší německá banka Deutsche Bank, která celosvětově zaměstnává bezmála 50 tisíc lidí, tento týden oznámila, že ukončí své aktivity v Rusku. A i když tím ztratí významný trh, její akcie v reakci na to posílily o 0,8 %.
Tento týden o bezmála šest procent posílily i akcie automobilky Porsche. A to přesto, že Evropská komise jí a dalším výrobcům luxusních vozů zakázala vývoz do Ruska. Ukončení aktivit v Rusku v posledních dnech a týdnech oznámily i firmy, jako jsou Ikea, McDonald’s, Starbucks, Netflix, Levi’s a mnohé další.
„Každá obchodní společnost hledí hlavně na zisk. A vždy, když se děje nějaká kontroverzní událost, si musí spočítat, jaký postoj k těmto událostem jí přinese menší ztráty,“ vysvětluje důvody ukončení aktivit velkých firem v Rusku v debatě Alter Eko politický geograf z Institutu politických studií [IPS] FSV UK Bohumil Doboš.
V této souvislosti zmiňuje chování velkých firem u jiné kontroverzní skutečnosti. Tou je bojkot bavlny z Číny, pro jejíž sběr Čína využívá otrockou práci turkického etnika Ujgurů. Podle něj přitom platí, že i když mnohé západní firmy kvůli tomu přestaly odebírat bavlnu z Číny, mnohé další ji odebírají dál. Kupříkladu švýcarská nadnárodní společnost Nestlé či britský výrobce potravin a spotřebního zboží Unilever.
„A to kvůli tomu, že riziko ztráty jejich pověsti a odliv některých zákazníků, i tak vykompenzují levnějšími dovozy z Číny. Ale protože ruské válečné tažení na Ukrajině natolik rezonuje v Evropě a částečně i v USA, v tomto případě si firmy spočítaly, že je pro ně výhodnější prostě Rusko opustit. V podstatě to ty společnosti činí proto, aby si nepoškodily jméno a neohrozily svůj byznys jinde,“ tvrdí Doboš.
Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám
Zároveň dodává, že za rozhodnutími velkých firem skončit v Rusku nespatřuje jakékoli politické gesto, ale čistou ekonomickou úvahu. Jakkoli věří, že mnoho lídrů těchto společností odsuzuje ruské válčení na Ukrajině.
Svět se propojuje, ale ne v Rusku či Číně
Podle Doboše má Ukrajina prostě smůlu, že leží mezi rigidním státem, jakým je Rusko, a Evropskou unií, kde se naopak pojem národního státu rozvolňuje. A zároveň se sází na spolupráci v politické a ekonomické oblasti. Rusko si svým přístupem k Ukrajině pak dle jeho názoru samo udělalo takříkajíc medvědí službu. A to proto, že nepočítalo s tím, že Západ se proti němu spojí a uvalí na něj rozsáhlé ekonomické sankce.
„A to proto, že Rusko, ale i Čína jsou velice závislé na fungování globální ekonomiky. Bez toho by se jejich ekonomiky zhroutily. To znamená, že nemají zájem na tom, aby byla potlačována globalizovaná ekonomika. I když zároveň ale potlačují globalizaci v té politické a kulturní rovině,“ tvrdí Doboš.
Za příklad dává dlouhodobé snahy Číny regulovat přístup k mezinárodní internetové síti. O což nyní usiluje i Rusko. Podle něj to má svou logiku. V propojeném světě totiž hraje velkou roli veřejné mínění. A tak sílí role například neziskových organizací, které ho dokáží značně ovlivnit. Což se zřetelně projevuje v environmentální police. Rigidní státy dle něj ale nemají zájem na tom, aby do jejich řízení zasahovala třetí strana.
Doboš v debatě Alter Eko upozorňuje i na to, že Česko patří mezi otevřenou společnost. To znamená, že jeho politiku a ekonomiku daleko více než v minulosti ovlivňují vnější okolnosti. A stejně tak i politika Evropské unie, která klade čím dál větší důležitost na udržitelnost a principy ESG.
Firmy k udržitelnosti nebude nikdo nutit, ale bez ní se neobejdou
„Mezinárodní politika je dnes mnohem komplexnější, než byla za doby studené války, kdy mezi sebou soupeřily jen zřetelně určené mocenské bloky,“ uzavírá Doboš debatu Alter Eko [celý záznam rozhovoru zde], která předchází letošnímu čtvrtému ročníku Ekonomického fóra v Kostelci nad Orlicí. Ta se uskuteční 20. až 21. května. Její hlavní téma bude budoucnost peněz.
–DNA–
