Podmínky úvěru na pořízení bydlení či modernizaci od Státního fondu podpory investic [SFPI] se od ledna 2022 uvolnily ve prospěch žadatelů. Přesto je letos zájem o úvěry na bydlení o 40 % nižší než loni. Důvod jsou vysoké úroky.
Program podpory Vlastní bydlení SFPI, který nabízí úvěry na bydlení, takzvané prvobydlení, lidem do věku 40 let, od ledna 2022 upravil podmínky pro poskytnutí úvěru. Došlo k navýšení maximální částky úvěru na výstavbu nebo koupi rodinného domu na 3 400 000 korun. A zvýšil se i limit úvěru na pořízení bytu nově na tři miliony korun. Splatnost úvěru se v obou případech prodloužila o deset let na 30 let. Tím ale dobré zprávy končí.
Úvěry na bydlení jsou vyšší, ale už ne rozpočet Fondu
Co se oproti loňsku i přes navýšení objemu úvěru na bydlení ale nezměnilo je rozpočet programu. V letošním roce tak stejně jako loni Fond počítá s tím, že uspokojí žádosti nejvýše do 700 milionů korun.
„Rozpočet pro rok 2022 je stanoven na 700 milionů korun. K dnešnímu dni vyřizujeme 236 žádostí za 532,2 milionu Kč. Kolik ale bude skutečně uzavřeno smluv, nejsme schopni v tuto chvíli [kdy rychle stoupají úrokové sazby] odhadnout,“ říká pro FinTag.cz ředitelka odboru komunikace SFPI Karolína Smetanová.
To znamená, že v současné době [k 17.3.] čítají volné prostředky v programu na podporu vlastního bydlení necelých 168 milionu korun. Nabízí se pak otázka, je-li možné v případě vyššího zájmu veřejnosti o úvěry SFPI rozpočet programu navýšit, a to ještě v letošním roce. Podle Karolíny Smetanové to teoreticky možné je, prakticky to však tak jisté není.
„Navýšení rozpočtu je možné v případě nižšího zájmu o naše další programy,“ vysvětluje s tím, že volné prostředky v dalších programech Fondu [Zateplování, Výstavba pro obce, Regenerace sídlišť, aj.] vyhodnotí vedení Fondu až v momentě, kdy objem úvěrů, o které lidé skutečně požádají, je vyšší než alokovaných 700 milionů korun.
Upozorňuje, že ne všechny žádosti o úvěr pracovníci Fondu postoupí k uzavření smlouvy. Některé totiž pro nesplnění podmínek zamítnou. Jiné pak v posledních měsících stahují z vlastního rozhodnutí sami žadatelé.
„V současné době je důvodem rostoucí úroková sazba. Fond stanovuje výši úrokové sazby podle data podpisu smlouvy nikoli podle data podání žádosti,“ vysvětluje Smetanová s tím, že nezasmluvněné finanční prostředky se následně vracejí zpět do rozpočtu programu.
Úroková sazba byla loni v lednu 1 %, letos již 4 %
K hlavním výhodám úvěrů od státu patří nižší úroková sazba ve srovnání s úvěry od komerčních subjektů. Ta se vypočítává od základní sazby EU. Nicméně i náklady na úvěr od SFPI v posledních měsících strmě stouply.
„Úroková sazba se u nás odvíjí od základní sazby EU, která se v minulém roce 5x navýšila a v letošním roce se navýšila již 2x. V lednu minulého roku byla sazba 0,44 procenta a k dnešnímu dni to jsou 4 procenta,“ říká Smetanová s tím, že v podmínkách programu se stanoví, že minimální sazba úvěru od SFPI je 1 %. Loni v lednu tak bylo možné získat úvěr za 1 %.
Úroky u komerčních bank se v současnosti nejčastěji pohybují v rozmezí 4,5 až 5,5 procenta v závislosti na konkrétních podmínkách žadatele. Jen o něco nižší úroky u SFPI než u komerčních bank, jak uvádí mluvčí Fondu pro FinTag.cz, tak vysvětlují letošní opadající zájem o úvěry na pořízení si vlastního bydlení u SFPI. Byť to na začátku roku tak nevypadalo.
„Za stejné období, to je od začátku roku do půlky března, bylo v průběhu loňského roku do programu podáno zhruba o 40 procent více žádostí, než je tomu letos,“ říká s tím, že objemově letošní žádosti ale narostly o 170 % požadovaných finančních prostředků.
Zatímco v roce 2021 činila průměrná výše úvěru na výstavbu nebo nákup rodinného domu dva miliony korun, letos už je to 3,2 milionu korun. Průměrná částka úvěru na pořízení si bytu loni byla 1,6 milionu korun. Letos je to již o milion korun více, tedy 2,6 milionu korun. A vzrostl i požadovaný úvěr na modernizace. Ten loni činil 550 tisíc korun. Letos to je 650 tisíc korun.
Což vysvětluje rychlé vyčerpávání pro letošní rok alokované částky pro program Vlastní bydlení ve výši 700 milionů korun. A to přesto, že Fond za první necelé tři měsíce letošního roku oproti loňsku přijal o 40 procent méně žádostí.
Hospodaření Fondu se odvíjí od státního rozpočtu
Především mladé rodiny v Česku mají s dosažením na vlastní bydlení rok od roku větší problém. Otázka tedy je, zda Fond může v oblasti podpory bydlení rozšířit své aktivity.
„Náš Fond nemá zajištěn stabilní příjem a ze splátek již poskytnutých úvěrů nemůžeme hovořit o revolvingovém způsobu fungování Fondu do budoucnosti. V dalších letech tak budeme z větší části závislí na státním rozpočtu,“ vysvětluje Smetanová.
Češi, Srbové, Rakušané a Slováci šetří na nové bydlení nejdéle
Což, jak upozorňuje, bez politické podpory změnit nelze. Podle ní by ale stát měl intervenovat tam, kde si nemohou občané pomoci sami. I proto dle ní Fond nyní plánuje zanalyzovat současné programy. A následně přijmout takové změny, které by mladým lidem pomohly se zajištěním vlastního bydlení.
„Ale i tyto aktivity, pokud se nepodaří vyřešit financování Fondu, budou v příštích letech závislé na státním rozpočtu,“ dodává Smetanová.
Veronika Táchová
