Vysoká inflace akcelerovala oblibu i zájem o penzijní spoření

Vysoká inflace donutila Čechy k úvaze, jak pracovat s penězi. Výsledek je růst nově uzavřených smluv na penzijní spoření i jeho obliby. Což nepřímo potvrzuje i Barometr obliby spoření Asociace českých stavebních spořitelen [AČSS].

Penzijní spoření mezi finančními produkty určených k ukládání peněz letos v prvním čtvrtletí v oblibě posílilo vůbec nejvíce. Ukázal to Barometr obliby spoření AČSS. Podle něj se penzijní spoření co do oblíbenosti mezi Čechy umístilo v prvním letošním kvartálu na třetí příčce spořicích produktů. Připsalo si tak největší nárůst ze všech forem spoření a investování. Posílilo o pět procentních bodů na 48 procent. Zástupci AČSS uvedli, že jde o jasný signál, že v nejisté době a inflaci navzdory se v očích Čechů stává tato forma zajištění budoucích příjmů stále více preferovaným produktem.

Pozůstalost z penzijního spoření bývá i bez státního příspěvku

Skutečností je, že loni byly všechny vyvážené i dynamické účastnické fondy doplňkového penzijního spoření [DPS] ziskové. Podle Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] vyvážené fondy v průměru zhodnotily vklady účastníkům o téměř pět procent, dynamické fondy dokonce o 17 procent. S velkou rezervou tak překonaly loňskou inflaci, která v průměru dosáhla 3,8 procent.

„Penzijní spoření, zejména jeho dynamické a vyvážené fondy, opět potvrdilo, že je dlouhodobě velmi dobrým nástrojem k finančnímu zabezpečení se na stáří i ochranou uložených peněz před inflací,“ uvedl pro FinTag.cz prezident APS ČR Aleš Poklop.

Konzervativní a transformované fondy radost nepřinesly

Na druhé straně povinné konzervativní fondy, které ze zákona musí investovat velmi opatrně – téměř výlučně do státních dluhopisů – doplatily na navyšování úrokových sazeb ze strany ČNB, a stejně jako jiné investiční fondy, které se na státní dluhopisy zaměřují, ukončily rok většinou v červených číslech [-3,57 %]. Inflaci tradičně nepřekonaly ani transformované penzijní fondy ve starém penzijním spoření. V nich si přitom spoří drtivá většina Čechů.

„Každý, komu zbývá do penze ještě alespoň deset let a chce svoje měsíční úložky lépe zhodnotit i ochránit před inflací, by měl přejít do nového penzijního spoření a zvolit alespoň vyváženou strategii,“ uvádí Poklop.

Dynamické penzijní fondy ve 3. čtvrtletí hlásí výnos 12,76 %

„Staré spoření sice na konci každého roku poskytuje garanci nezáporné nuly, z celkově uložené částky má ale účastník jen velmi malý výnos, který v poslední době nepřekonává ani inflaci, podobně jako u povinných konzervativních fondů nového penzijního spoření,“ doplňuje.

Nejen penzijní spoření, ale i stavební spoření

Druhým z nejoblíbenějších finančních produktů k ukládání peněz je dle výsledků barometru všem dobře známé státem podporované stavební spoření. V prvním čtvrtletí jej za oblíbený označilo 49 procent oslovených lidí. U stavebního spoření Češi oceňují hlavně nulové investiční riziko a možnost načerpání úvěru na bydlení. Pro úplnost dodejme, že při započtení státního příspěvku a připsaných úroků se zhodnocení vkladů u stavebka pohybuje kolem 3,5 až 4 procent.

„V současné době rostoucích úrokových sazeb klienti stále častěji oceňují, že mají sazbu úvěru ze stavebního spoření zafixovanou již od doby uzavření smlouvy o spoření,“ upozorňuje ne výhodu načerpaného úvěru ze stavebka tajemník AČSS Jiří Šedivý.

Státem zvýhodněné úvěry na bydlení de facto přestaly existovat

„Proto si dovolím odhadnout, že zájem o úvěry od stavebních spořitelen letos neklesne v takové míře jako u bank,“ domnívá se Šedivý.

V loňském roce tuzemské stavební spořitelny poskytly 68 tisíc úvěrů v celkovém objemu 109,8 miliardy korun.

Za nejjistější investici pak Češi stejně jako v předchozích měření považují drahé kovy [55 %]. Především pak zlato, jehož cena v poslední době vzhledem k aktuální situaci narůstá. Drahé kovy stejně jako nemovitosti dnes platí za nejjistější a nejstabilnější investici vůbec.

Nejvíc ztrácely a budou ztrácet kryptoměny

I přes možnost rychlejšího a v porovnání s výše jmenovanými produkty vyššího zhodnocení peněz lidé aktuálně příliš nevěří investicím na kapitálových trzích. Veřejné mínění jistě ovlivnil propad na kapitálovém trhu počátkem letošního roku. Což lidé reflektovali mírným poklesem oblíbenosti investic do cenných papírů a podílových fondů. Obě formy investování se s jednoprocentní ztrátou shodně podělily o páté místo Barometru.

Absolutně nejvíc pak ztratily na zajímavosti kryptoměny, které si v Barometru odepsaly v prvním čtvrtletí tři procentní body.

Barometr obliby spoření AČSS pravidelně sleduje, kterou z možností ukládání nebo spoření peněz považují Češi za zajímavou. A to bez ohledu na to, jak sami v danou chvíli spoří. I přes dlouhodobě vysokou inflaci, která u nás v únoru dosáhla 11,1 procenta, zmiňovaný barometr nevykazuje žádné výrazné změny hodnoty v porovnání s posledním čtvrtletí roku 2021. I letos Češi i přes současnou ekonomickou situaci a nejistotu považují za důležité tvorbu finanční rezervy.

–VRN–