Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] nově odhadla náklady na zdravotní péči o uprchlíky z Ukrajiny na cca 5,9 miliardy korun. Což je o dvě miliardy více, než jí za péči o uprchlíky uhradí stát.
Informaci potvrdil na 16. ročníku Kongresu primární péče ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Ještě tento týden ve středu přitom hovořil o tom, že náklady na zdravotní péči plně zaplatí stát. Teď říká, že i když náklady za péči o řádově stovky tisíc uprchlíků systém zdravotního pojištění zvládne, problém vyvstává na příjmové stránce pojištění.
„Nebojím se zvýšení nákladů, myslím, že systém je schopen zvládnout jednotky set tisíc utečenců z Ukrajiny. Čeho se bojím je dopad na příjmovou část. A to nikdo nedokáže dneska predikovat, co se s ekonomikou stane, co se stane s nezaměstnaností,“ uvedl Zdeněk Kabátek.
Letos jsou platby za státní pojištěnce nastavené na 21 000 korun za rok, tedy 1 967 korun měsíčně. Při současném počtu 180 000 Ukrajinců, kteří už získali vízum, jde asi o 354 milionů korun ze státního rozpočtu za měsíc. Od července budou platby za státní pojištěnce snížené rozhodnutím vlády na 1 567 korun.
Výpočty nákladů péče o uprchlíky mluví jasnou řečí
Pojišťovna modelovala stav, kdy vízum, které opravňuje pro účast na veřejném pojištění, získá 250 000 až 300 000 Ukrajinců. Do predikcí se podle Kabátka promítá i to, že do Česka z Ukrajiny přicházejí především ženy s dětmi. Běženců starších 50 let, u nichž jsou náklady na zdravotní péči nejvyšší, je minimum.
„Z toho důvodu odhadujeme, že náklady na jednoho pojištěnce budou nižší, na druhou stranu počítáme s tím, že na Ukrajině může být horší zdravotní stav populace,“ vysvětlil Zdeněk Kabátek.
Průměrný odvod na zdravotní pojištění u zaměstnanců v ČR je kolem 60 000 korun ročně a péče o průměrného pojištěnce stojí asi 43 000 korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let roční náklady vycházejí proti průměru trojnásobně. U osmdesátníků vycházejí výše pětinásobně. Za seniory, děti, nezaměstnané a nově i uprchlíky, kteří získali speciální roční vízum ke strpění, platí pojistné do systému stát.
„Na druhou stranu si musíme uvědomit, že celá řada těch občanů je v produktivním věku, snaží se najít práci,“ uvedl Kabátek.
Pojišťovna přitom predikuje, že to udělá zpočátku asi desetina dospělých. Pojistné se pak bude odvádět z jejich mzdy.
„Pokud prostor pro zaměstnání bude, ekonomika bude fungovat, tak si myslím, že systém to zvládne,“ říká Kabátek.
Obdobně se vyjádřil mluvčí Ministerstva financí ČR [MF ČR] Tomáš Weiss. Podle něj se příchozí dospělí co nejdříve zapojí na trhu práce: „Budou tak odvádět pojistné, což naopak přinese i dodatečné příjmy do tohoto systému.“
Pojišťovny počítají s využitím finančních rezerv
Už před začátkem ruské invaze na Ukrajinu pojišťovny počítaly pro letošní rok se schodkem veřejného zdravotního pojištění. Výdaje očekávají 440,7 miliardy korun, příjmy 423,9 miliardy korun. Sedmnáctimiliardový schodek zasanují pojišťovny ze svých zůstatků, rezerv. Ty byly podle ministerstva zdravotnictví na začátku roku 51,8 miliardy korun.
V současné době segmenty zdravotní péče navíc vyjednávají s pojišťovnami rozdělení peněz na úhrady pro rok 2023.
„Dlouhodobé finanční plány vzaly za své 24. února, když začala válka. Takže se snažíme dívat na ten rok dopředu, maximálně na tři. Predikce je zatížená celou řadou neznámých,“ uvedl ředitel VZP ČR.
Zároveň dodal, že VZP ČR, která hradí péči asi za 60 procent obyvatel, měla na konci ledna na běžných účtech 14 miliard korun. Finanční situaci pojišťoven přitom komplikuje i rozhodnutí státu zmrazit platbu za státní pojištěnce v letošním roce na loňskou úroveň.
