Evropští provozovatelé přenosových soustav nouzově synchronizovali přenosové soustavy Ukrajiny a Moldavska. To znamená, že sladili dosud ostrovní sítě zmíněných zemí se svými sítěmi.
Provozovatelé přenosových soustav kontinentální Evropy tento týden zahájili zkušební synchronizaci přenosových soustav Ukrajiny a Moldavska. Stalo se tak na základě žádosti společností Ukrenergo a Moldelectrica o nouzovou synchronizaci kvůli válce na Ukrajině. O synchronizaci Ukrajiny a Moldavska s kontinentální Evropou se jednalo od roku 2017. A původně se plánovala na příští rok. Proces urychlila žádost o nouzovou synchronizaci Ukrajiny a Moldavska z 27. a 28. února 2022.
„Především v případě Ukrajiny jsme si v době ruské agrese byli všichni vědomi, jak zranitelná kvůli ostrovnímu provozu byla. Také proto jsem synchronizaci sítí podpořil na mimořádné radě ministrů zemí EU pro energetiku na konci února,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].
Zkušební synchronizaci provedla po analýze Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny [Entso-E]. Posuzovala parametry z oblasti bezpečnosti provozu, informačních technologií včetně kybernetické bezpečnosti či legislativní a regulační aspekty. Přijala mnohá opatření k zajištění bezpečnosti a spolehlivého provozu propojených evropských soustav.
Proč Evropa vyhověla i žádosti Moldavska
Moldavsko pak může být podle některých z analytiků po Ukrajině druhým cílem Ruska. Už v tuto chvíli v zemi působí ruská armáda v takzvané Podněperské moldavské republice. Zkráceně Podněstří či Podněstersko nebo také Zadněstersko. Republika je dle zákona integrální součást Moldavska, ale de facto nezávislý stát podporovaný Ruskem s účastí jeho vojáků na jeho území.
„Obávám se, že pokud Putina nezastavíme na Ukrajině, což vypadá, že ho asi nezastavíme, tak další na řadě bude Moldávie, kde už nyní Podněstří kontroluje ruská armáda,“ uvedl před nedávnem v podcastu FinTag.cz bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová tento týden vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky z Podněstří. Komentovala tím úterní prohlášení Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které separatistické Podněstří označuje za „oblast ruské okupace“. Moskva žádosti Kišiněva, aby své jednotky z oblasti stáhla, odmítla.
Podněstří mezinárodně jako stát uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Přičemž i jejich mezinárodní postavení je sporné. Ve světě je Podněstří známé taktéž pod rumunským názvem Transnistria. Podněsterské úřady sídlící ve městě Tiraspolu ale tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní takzvané Ukrajiny [Podolí]. Tam byli odsouváni rumunští Židé. To vše, pro jistotu dodejme, před více než 80 lety.
O synchronizaci se jedná od roku 2017
Podle představitelů energetického byznysu je synchronizace sítí Ukrajiny a Moldavska s evropskými sítěmi významný krok. Entso-e [European Network of Transmission System Operators for Electricity] totiž sdružuje 41 evropských provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav z 34 zemí, a to i mimo EU. Členy jsou například i Island a Velká Británie.
O synchronizaci moldavské a ukrajinské sítě s evropskými sítěmi viceprezident Entso-e a ředitel sekce Zahraniční spolupráce společnosti ČEPS Zbyněk Boldiš říká: „Jedná se o významný milník pro provozovatele přenosových soustav v kontinentální Evropě i společnosti Ukrenergo a Moldelectrica, kterým se daří provozovat své energetické systémy v mimořádně obtížných podmínkách.“
Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy [elektrická vedení 400 kV a 220 kV] na základě licence na přenos elektřiny udělené Energetickým regulačním úřadem podle energetického zákona.
ČEPS zajišťuje dále přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. Společnost se dlouhodobě aktivně podílí na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR a Evropě.
Daniel Tácha
