Zahraniční dluh Česka činil na konci loňského roku 4,472 bilionu korun. To je 73 procent hrubého domácího produktu [HDP]. Vyplývá to z aktuálních předběžných údajů České národní banky [ČNB].
V meziročním srovnání vnější zadlužení Česka [státu, centrální banky, bank a firem, pozn. red.] stouplo ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 150,3 miliardy korun.
„Velikost zahraničního dluhu České republiky může v někom vyvolávat obavy, ale je třeba mít vždy na paměti, jak takový dluh vlastně vzniká. Co je za ním ve skutečnosti. Česká republika si nepůjčuje na to, aby mohla dovážet spotřební zboží nebo aby třeba zajistila směnitelnost české měny, jako tomu bylo kdysi v 90. letech,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Vývoj struktury zahraničního dluhu dle dlužníků [v mld. Kč]
[Zdroj: ČNB]
Naopak podle něj velká část zahraničního dluhu vznikla třeba jen tím, jak si zahraniční investoři ukládali peníze do tuzemských bank ještě v době kurzového závazku [2013 až 2017]. Tyto peníze pak dle něj nakonec většinou skončily v repo operacích ČNB, která je úročí repo sazbou. A ta od loňského června výrazně roste.
„Nebo dluh vzniká třeba tím, že si zahraniční banka koupí český korunový státní dluhopis, kterých nerezidenti drželi v lednu asi 28 procent v hodnotě 659 miliardy korun,“ dodává.
Zahraniční dluh Česka dle sektorů a dlužníků
Předběžné údaje ČNB potvrzují, že loni ve 4. čtvrtletí nejvíce rostlo zadlužení tuzemského bankovního sektoru. A to prostřednictvím navýšení stavu krátkodobých přijatých půjček a bankovních dluhopisů držených zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru na celkovém zahraničním dluhu Česka tvořil 42,9 procenta.
„Zvýšila se krátkodobá zadluženost ČR. Ta nyní představuje 59 procent celkového dluhu. Nicméně stále je výrazně nižší než třeba devizové rezervy ČNB. Navíc tento krátký dluh představují především závazky bankovního sektoru, který je atraktivní pro zahraniční investory z pohledu nabízených úrokových sazeb,“ upozorňuje Petr Dufek.
Devizové rezervy centrální banky dosahovaly na začátku letošního roku v přepočtu zhruba čtyři biliony korun.
ČNB intervenovala ve prospěch koruny. ČR hrozí až 15% inflace
Podíl vládního sektoru na zahraniční zadluženosti činí 15,2 procenta. Do jeho poklesu se promítlo snížení držby vládních dluhopisů zahraničními investory. A to v důsledku menšího zájmu nerezidentů o české státní dluhopisy.
„Byť tyto dluhopisy nesou podstatně více než papíry třeba německé vlády, zájem o ně ze strany cizinců přece jen ochladl,“ komentuje Dufek.
Centrální banka dále uvedla, že zahraniční závazky ostatních tuzemských sektorů loni ve čtvrtém čtvrtletí činily 41,9 procenta z celkového zahraničního dluhu ČR. Zvýšily se v důsledku čerpání úvěrů od zahraničních přidružených podniků, uvádí centrální banka.
Zahraniční dluh obecně
Na soukromý sektor připadá dle ČNB ze zahraničního dluhu 73,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru. V nich jsou závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky firem s majoritní účastí státu.
„Dluh jako takový je vlastně jen sumou závazků vůči nerezidentům, nic víc, nic méně. Pokud jsou v ČR úrokové sazby vyšší než v zahraničí, má tendenci v čase růst, protože pro nerezidenty je příjemné ukládat jejich peníze do českých aktiv. A pro tuzemské firmy je zase zajímavé půjčovat si na investice levněji v zahraničí,“ shrnuje Petr Dufek.
Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru v mld. Kč
[Zdroj: ČNB]
Dodejme, že v časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 procenta. Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu představují 41,7 procenta zahraničního dluhu. Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2021 činí na letošní rok 378 miliardy korun. Z toho je jistina 351 miliardy korun a úroky 27 miliardy korun.
–DNA–
