Loni zavedené takzvané náhradní výživné, kdy vyplácí výživné na nezaopatřené děti stát, provázely pochybnosti. Praxe ale ukázala, že zájem o něj přeci jen je. Od začátku loňského července do konce roku o něj žádalo přes sedm tisíc lidí.
Statistiky ukázaly, že od loňského července do konce roku 2021 přijaly úřady práce více než sedm tisíc žádostí o náhradní výživné. Podle dat Úřadu práce ČR [ÚP ČR] v drtivé většině případů [86,3 %] žádaly o náhradní výživné matky dětí. Pouze ve 13,7 procenta muži. V téměř 90 procentech případů ÚP ČR dávku přiznal. Průměrná výše přiznané dávky náhradní výživné činila 1 737 korun.
„Zájem o náhradní výživné v České republice navíc velmi rychle narůstá. Zaznamenáváme to i my v naší společnosti. Obrací se na nás o pomoc s vyřízením dávky stále více lidí,“ potvrzuje ředitel společnosti SOS výživné Erik Žákovec, která poskytuje bezplatný servis s řízením a dokumentací žádostí o tuto dávku u úřadů práce.
Náhradní výživné se míjí účinkem, nákladný je úřednický aparát
Náhradní výživné je dávka, jejíž smysl spočívá po přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené dítě. A to v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu – na základě exekučního titulu – platit výživné, svou vyživovací povinnost vůči dítěti či dětem ale neplní. Tedy výživné neplatí vůbec nebo ho platí v nižší částce.
Jak uplatnit nárok na výživné od státu
Podmínka pro výplatu náhradního výživného je vydaná exekuce na neplatiče. Výživné se přitom dá vymáhat dvěma způsoby. Prvním je výkon soudního rozhodnutí, takzvané soudní vymáhání.
„To samozřejmě funguje, ale na rozdíl od vymáhání skrze exekutorský úřad má často dost svázané ruce. Nebo jinak – má omezené možnosti oproti vymáhání skrz exekuci vedenou u exekutorského úřadu,“ vysvětluje Žákovec.
Upozorňuje, že při podání návrhu na exekuci je důležité právní zastoupení. To je ale dle jeho slov drahé. Advokáti si často účtují odměnu dle úkonů, kterou si rodiče ve složité finanční situaci rozhodně nemohou dovolit. Řešení vymáhání výživného s advokátem, případně exekutorem, navíc stojí čas a nemalé úsilí.
Přesto ale: Od státu může žadatel o náhradní výživné získat až 3 000 korun měsíčně. V případně, že je výživné placeno rodičem jen zčásti, stát doplatí rozdíl mezi soudem stanovenou částkou a placenou částkou. To znamená, že pokud je soudem stanovené výživně 4 000 korun měsíčně a je placeno 1 500 korun, stát vyplatí 2 500 korun v rámci náhradního výživného. Pokud by bylo soudem stanovené výživné 4 000 korun a nebylo placeno vůbec, stát přizná dávku ve výši 3 000 korun. To je horní limit náhradního výživného.
Kdo má nárok na náhradní výživné a jaké jsou náležitosti
Nárok na výživné od státu má každé nezaopatřené dítě s trvalým pobytem v ČR. Jde hlavně o malé děti až do doby skončení povinné školní docházky. Dále jej čerpají děti do 18 let a studenti do 26 let věku a ti, kteří nestudují a nepracují ze zdravotních důvodů taktéž do 26 let.
Žádost o náhradní výživné má i své náležitosti. Žadatel spolu s řádně vyplněnou žádostí doloží dokumenty, které potvrzují nárok na náhradní výživné. Jedná se o:
- Rozsudek o výživném s doložkou právní moci a vykonatelnosti, který určuje výši výživného.
- Dále je to potvrzení o částečné nebo žádné úhradě výživného.
- Potvrzení, že dlužné výživné bylo přihlášeno do exekučního řízení – exekuční návrh, vyrozumění o zahájení exekuce apod.
- Potvrzení, že dítě splňuje definici nezaopatřeného dítěte – třeba potvrzení o studiu.
Co následuje po podání žádosti
Po podání žádosti ÚP ČR posuzuje, zda žadatel splňuje všechny podmínky pro vyplácení náhradního výživného. ÚP ČR poté stanoví výši dávky pro následující čtyři měsíce.
„Po vyplacených čtyřech měsících situaci znovu posuzuje. A pokud klientka či klient má i nadále nárok na vyplacení výživného, vyplácí mu úřad náhradní výživné po dobu dalších čtyř měsíců,“ popisuje Žákovec.
Nárok na výživné od státu trvá dle zákona nanejvýš 24 měsíců. Pokud se státem určené výživné v průběhu této doby [24 měsíců] změní, dotkne se to i náhradního výživného. A to následující měsíc po rozhodnutí o změně jeho výše.
–DNA–
