Zástupci Svazu měst a obcí ČR [SMO ČR] jednali s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou [ODS] o pomoci vybraným obcím a městům, jimž způsobil potíže pád ruské banky Sberbank. Jednali také o penězích na uprchlíky.
Podle zástupců SMO ČR 180 obcí a pět krajů se aktuálně nemohou dostat ke svým finančním prostředkům uloženým u ruské Sberbank. Ta v Evropě zkrachovala v důsledku vojenského vpádu Ruské federace na Ukrajinu.
„Jedná se celkem asi o pět miliard korun,“ uvedl šéf SMO ČR František Lukl.
A to přesto, že Garanční systém finančního trhu [GSFT] již začal prostřednictvím poboček Komerční banky [KB] vyplácet základní náhrady pohledávek z vkladů klientům zkrachovalé banky. Na výplatu náhrad vkladů má nárok přes 106 tisíc klientů banky. KB jim v součtu vyplatí 24,2 miliardy korun.
Problém však je, že vybrané kraje, města a obce měly u ruské banky vyšší vklady, než limitní sumu 2,5 milionu korun. Do této částky KB klientům ruské banky vyplácí prostředky bez dalších podmínek, což ale neplatí pro vyšší vklady. V ruské bance mělo třeba 30 klientů vklady přesahující i 100 000 000 korun.
Řešení spočívá v dřívější výplatě peněz na státní správu
Podle Lukla ze SMO ČR řešení současných problémů postižených obcí a krajů spočívá ve výplatě příspěvku státu na výkon státní správy již v květnu, a to za celý letošní rok. Lukl uvedl, že se na takovém postupu již předběžně domluvil s ministrem financí Stanjurou.
„Jsem moc rád, že se k tomu pan ministr takto postavil. Situace našich měst a obcí se v posledních letech výrazně zkomplikovala. Bojovali jsme s covidovou epidemií, propadem ekonomiky, nedostatkem pracovních sil i výrazným zdražením. A bohužel, k naprostému šoku nás všech, od 24. února i s následky války na Ukrajině a naprosto výjimečnou uprchlickou vlnou,“ postěžoval si Lukl.
Dodal, že vítá návrh ministra Stanjury na zahájení individuálních jednání s každou obcí a městem v problémech. Do návrhu řešení bude dle něj také nejspíš zapojena Národní rozvojová banka [NRB]. Ta již nyní spolupracuje s některými municipalitami na financování jejich strategických investic. Lukl upřesnil, že v jednání jsou už i možnosti využití dotačních titulů zaměřených na náklady měst a obcí vynaložené na uprchlickou vlnu.
„Bylo nám sděleno, že je již připravuje ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí by pak dle možností a požadavků uvolnilo potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu,“ řekl.
Nedohoda u rozpočtové určení daní a peníze na uprchlíky
Shodu s ministrem financí zástupci SMO ČR naopak nenašli v tématu úpravy rozpočtového určení daní. Jeho současné nastavení dlouhodobě kritizují především statutární města, která fungující jako regionální centra.
„Bohužel tady shoda mezi zástupci Svazu a ministerstva nenastala. Hledáme tak další průsečíky možných řešení,“ potvrdil Lukl.
Ukrajinu podporujeme přímo, říká viceprezidentka EIB Pavlova
Podle něj je při zvládání začleňování uprchlíků do české společnosti klíčová spolupráce napříč státní správou. V této oblasti je dle něj nutná úzká kooperace krajů, měst, obcí a vlády.
„Bude to o nás, jak dokážeme udržet tu vlnu empatie a solidarity. Jsou to především ženy a děti, které potřebují pomoc. Chtějí se začleňovat. Vrátit nám naši pomoc jakýmkoliv způsobem,“ řekl již dříve Lukl.
Také za SMO ČR ale vyjádřil obavy, aby náklady uprchlické krize stát nepřenesl právě na municipality. To by dle něj vedlo ke katastrofálnímu finančnímu propadu samospráv.
„Voláme po nastavení systému financování. A to zejména stravování, provozu školských zařízení, personálního zabezpečení všech sociálních i zdravotnických služeb a zejména financování ubytovacích služeb. Voláme i po zjednodušení legislativních procesů při rekonstrukcích vhodných volných prostor na další ubytovací kapacity,“ uvedli zástupci Svazu měst a obcí ČR.
–DNA–
