Ukrajinu podporujeme přímo, říká viceprezidentka EIB Pavlova

Evropská investiční banka [EIB] loni investovala v České republice necelých 30 miliard korun. Aktuálně EIB řeší dopady války na Ukrajině a vyjednává nastavení nového programu dostupnosti vlastního bydlení v Česku. 

Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova v podcastu FinTag.cz potvrdila, že podpora dostupnosti vlastního bydlení, které v Česku patří vůbec k těm nejhorším v EU, je a byla důležitou prioritou současné i minulé vlády. Česká vláda, jak ale i říká, dosud nemá ucelenou představu o tom, jak přesně má vypadat nový program na podporu vlastního bydlení v Česku.

„V tuto chvíli tedy financujeme nastavení tohoto programu. Technické podpory, pokud to tak mohu říci. V České republice vidíme, že neexistuje legislativní rámec pro zavedení programu na podporu dostupnosti vlastního bydlení,“ říká v podcastu FinTag.cz Pavlova.

Legislativní nastavení programu je tak podle ní vůbec prvním krokem, na kterém se EIB finančně podílí. Teprve pak následuje financování pilotního projektu, jenž se stane základem pro další projekty v rámci nového programu ve všech regionech Česka. Více k tématu na konci článku.

Měnová politika ECB „není můj byznys“, říká Pavlova

V podcastu FinTag.cz se Lilyana Pavlova vyjadřuje i k rychle rostoucí inflaci v Evropě. Podle ní nijak nepřekvapuje, protože ji všichni očekávali. Problém ale je její akcelerace v důsledku ruské agrese na Ukrajině a dalším růstu cen energií. Válka na Ukrajině tak dle jejích slov ještě více posílala energetickou krizi, s níž se Evropa potýkala již před ruským vpádem na Ukrajinu.

„My se snažíme situaci řešit zajišťováním dostatečné likvidity vládám unijních zemí. Aby mohly pokračovat ve svých investicích do důležitých infrastrukturálních projektů. A nejde jen o projekty spojené s energetickou bezpečností, ale i o dopravní projekty, jako je například železnice, ale jsou to i vodohospodářské projekty,“ vysvětluje Lilyana Pavlova.

Zdůrazňuje důležitost financování a kofinancování těchto projektů ze strany EIB. Zároveň ale odmítá hodnotit měnovou politiku Evropské centrální banky [ECB]. A to přesto, že ta je mnohými unijními státy, zejména Německem, kritizována za svůj vlažný postoj právě k rostoucí inflaci. Minimálně proto, že ponechává své základní úrokové sazby dlouhodobě na nule. Na rozdíl například od americké centrální banky či evropských centrálních bank s vlastní měnou. Typický příklad je Česká národní banka.

„Vyjadřovat se, hodnotit, měnovou politiku ECB mi nepřísluší. […] Avšak mohu říci, že co se týče zdrojů EIB, ty jsou stabilní a inflace či měnová politika ECB nám nepůsobí problémy v zajištění potřebného množství financí,“ říká v podcastu FinTag.cz Pavlova.

EIB působí na Ukrajině přímo i pomocí okolním státům

Ekonomický výhled EU pro následující období je dle viceprezidentky EIB nejistý. Také však zdůrazňuje, že ruská agrese na Ukrajině státy EU sjednotila více než cokoli kdykoli předtím.

„Velice dobře je to vidět, jak EU zvládá uprchlickou krizi. A důležité je, že teď, jak je unie pod tlakem, jednotlivé unijní státy mnohem přesněji definují potřebu svých strategických investic. To se netýká pouze energetické bezpečnosti. A to je přesně to, co EU potřebuje,“ říká Pavlova.

„A tak jsem optimistická, že současnou krizi, kterou Evropa musí překonat, překoná silnější a doufejme i nezávislejší,“ dodává.

V podcastu FinTag.cz vyjmenovává i finanční pomoc, kterou EIB aktuálně posílá na Ukrajinu i zemím, které nesou hlavní náklady na zvládání uprchlické krize.

„Pomáháme okamžitým přímým financováním Ukrajině. Na Ukrajinu jsme již poslali 668 milionů eur [cca 16,4 mld. Kč]. Další pomoc koordinujeme s Evropskou komisí. Společně identifikujeme cíle naší podpory. Ta směřuje hlavně na stabilizaci ekonomiky a znovuvybudování toho, co válka zničila. Věc konzultujeme společně s ukrajinskými autoritami,“ uvádí Pavlova.

Další pomoc Ukrajině vyjednává EIB s unijními státy. A nejenom těmi, které sousedí s Ukrajinou, ale i se státy, které jsou vtaženy do války na Ukrajině. Třeba v energetické oblasti. Ale zejména řešením uprchlické krize.

„Ta je v tuto chvíli vůbec nejdůležitější. Naše pomoc se týká financování bydlení, školství, zdravotní péče a vůbec všeho, co přímo souvisí se zvládáním krize,“ popisuje.

EIB v Česku spolupracuje zejména s NRB, ale i KB

Skupina EIB, kterou tvoří Evropská investiční banka a Evropský investiční fond [EIF], loni investovala v České republice v přepočtu 29,3 miliardy korun. EIB tak v Česku rozpůjčovala celkem 935 milionů eur [cca 23 mld. Kč]. A to v rámci sedmi operací ve veřejném a soukromém sektoru a v oblasti bankovnictví. EIF poskytl dalších 255,5 milionu eur [cca 6,3 mld. Kč] ve čtyřech operacích ve formě kapitálu, záruk a inkluzivního financování.

Loni EIB podpořila Česko při řešení dopadů pandemie částkou 371,1 milionu eur [cca 9,1 mld. Kč]. Její celková podpora na pandemii od jejího propuknutí tak dosáhla na 904,4 milionu eur [cca 24,3 mld. Kč].

Součástí podpory EIB byl úvěr Komerční bance [KB] ve výši 50 milionů eur [1,2 mld. Kč] či záruky vydané EIF v hodnotě 210 milionů eur [cca 5,1 mld. Kč]. Obě tyto operace uvolnily zdroje financování prostřednictvím úvěrů pro české malé a střední podniky a společnosti se střední kapitalizací. Zde sehrála významnou roli Národní rozvojová banka [NRF], která spolupracovala s Evropskou investiční bankou na poskytování úvěrů Covid.

Vůbec nejvíce úvěrů se státní zárukou Covid – III sjednala KB

Součástí loňských investic EIB v Česku bylo 191 milionů eur [cca 4,7 mld. Kč] poskytnutých NRF na dlouhodobé financování tuzemských projektů rozvoje měst, regionů a venkova. EIB poskytla rovněž dalších 142 milionů eur [cca 3,5 mld. Kč] společnosti ČEPS na zlepšení spolehlivosti a modernizaci elektrické rozvodné sítě. Dalších 400 milionů eur [cca 9,8 mld. Kč] poskytla na projekt rozšíření a posílení energetické sítě společnosti ČEZ pod názvem Čistá Energie Zítřka.

Daniel Tácha

—

Aktualizace: Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš [Piráti] dnes odpoledne [28.03.] vyjasnil pozici České republiky při přípravě nového nástroje na podporu vlastního bydlení.

„Situace na trhu s bydlením se v ČR stále zhoršuje a není to jen otázka stavebního řízení, respektive jeho délky, předvídatelnosti a přehlednosti. Dosavadní neexistence zákona o podpoře v bydlení, který by dal obcím nástroje řešit bytovou nouzi jejich občanů zatím není k dispozici mimo jiné i díky pasivní roli státu v minulých volebních obdobích,“ uvedl.

Státem zvýhodněné úvěry na bydlení de facto přestaly existovat

Z toho důvodu dle něj nově vzniká na MMR nový tým ministerský analytický útvar [MAU]. MAU zahrnuje víc oddělení, jež se soustředí výhradně na strategie v regionální politice se speciálním zaměřením na kvalitu dostupnosti bydlení i služeb v obcích a městech.

MMR upřesnilo: „Do řešení problematiky bydlení je třeba intenzivně zapojit i mezinárodní znalosti a zkušenosti. Ty lze získat od nadnárodních institucí. […] K výraznějšímu zapojení Advisory Hubu Evropské investiční banky si tak minulý týden ´plácli´ ministr Bartoš s viceprezidentkou EIB Lilyanou Pavlovou.“

„Náš společný cílem je kromě zákonů nastavit trvalý rámec, v němž se v dlouhodobém výhledu dá plánovat výstavba. Nastavují podmínky udržitelnosti a volí vhodný finanční nástroj pro financování výstavby a do procesu získat i soukromé investice,“ dodali zástupci MMR s tím, že klíčové je i dotažení nového stavebního zákona.