Při zdanění práce ukrajinských běženců v ČR sehrává roli určení jejich daňového rezidentství. Daňoví nerezidenti, kterými většina běženců v Česku i je, si uplatňují jen základní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Ostatní se jich netýkají.
V nejbližších týdnech se očekává, že si běženci z Ukrajiny začnou v Česku hledat zaměstnání. S tím souvisí i výše zdanění jejich příjmů a možnost uplatnění některých slev a daňových zvýhodnění. Podle informací Finanční správy ČR [FS ČR] pro uplatnění úlev na dani u těchto pracovníků ale nestačí pouze vyplnit prohlášení poplatníka. U zaměstnávání uprchlíků totiž sehrává roli skutečnost, o jakého jde poplatníka.
„Zákon o daních z příjmů v § 2 definuje dvě základní skupiny poplatníků – daňové rezidenty České republiky a daňové nerezidenty. Pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti je rozhodné, do které skupiny poplatníků zaměstnanec náleží,“ potvrzuje na svém webu Finanční správa ČR.
Daňový rezident ČR vs. daňový nerezident
Daňoví rezidenti České republiky s vyplněným prohlášením si uplatňuje každý měsíc jednu dvanáctinu všech slev na dani. Tedy pokud na ně prokáží také nárok. Výjimka je pouze sleva na manžela či manželku a sleva za umístění dítěte [školkovné, pozn. red.]. Tyto slevy si zaměstnanci uplatní až po konci zdaňovacího období.
„Daňový rezident České republiky může také uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti,“ dodává zástupci FS ČR.
Slevy na dani podle zákona o daních z příjmů
- Sleva základní 30 840 Kč, měsíčně 2 570 Kč
- Sleva na manžela/manželku, 24 840 Kč
- Základní sleva na invaliditu 2 520 Kč, měsíčně 210 Kč
- Rozšířená sleva na invaliditu 5 040 Kč, měsíčně 420 Kč
- Sleva na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč, měsíčně 1 345 Kč
- Daňová sleva na studenta 4 020 Kč, měsíčně 335 Kč
- Sleva za umístění dítěte 16 200 Kč
Daňové zvýhodnění na děti podle zákona o daních z příjmů
- Na jedno dítě 15 204 Kč, měsíčně 1 267 Kč
- Druhé dítě 22 320 Kč, měsíčně 1 860 Kč
- Na třetí a další dítě 27 840 Kč, měsíčně 2 320 Kč
Oproti tomu daňoví rezidenti Ukrajiny si dle českého daňového řádu po celou dobu roku uplatňují u svého zaměstnavatele pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta.
V praxi to znamená, že zaměstnavatelé s uzavřenou pracovní smlouvou či dohodou o provedení práce nebo činnosti s ukrajinskými občany musí při zdaňování jejich výdělku ze závislé činnosti vědět, jestli jde o daňového rezidenta ČR nebo daňového nerezidenta.
„Přičemž z pravidel je zřejmé, že ve většině případů se bude i nadále jednat o české daňové nerezidenty, ale daňové rezidenty Ukrajiny,“ dodává Finanční správa ČR.
Daňový rezident má v ČR bydliště a i v zemi pobývá
K určení statutu daňový rezident či nerezident u zaměstnance se podle úřadu nejprve berou do úvahy kritéria uvedená v tuzemských právních předpisech obou dotčených států. Tedy v daném případě České republiky a Ukrajiny. Kritéria daňového rezidentství fyzických osob jsou v ČR upravena v ust. § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona o daních z příjmů.
„Daňovým rezidentem České republiky je fyzická osoba, která má v České republice bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce,“ zní definice daňového rezidenta ČR.
Ukrajinci nebudou pracovat za nízké mzdy, tvrdí personalisté
Bydlištěm na území České republiky se pak podle FS ČR rozumí stálý byt ať už vlastní, nebo pronajatý, který má fyzická osoba kdykoli k dispozici.
„A za okolností jejího osobního a rodinného stavu, z nichž lze usuzovat na její úmysl trvale se v něm zdržovat. To je, žije-li v něm rovněž například s manželem/manželkou, dětmi či zda byt je využíván v návaznosti na její ekonomické aktivity, tedy zaměstnání,“ dodávají zástupci FS ČR.
Nejistý výklad zdanění práce objasní finanční úřady
Pokud by fyzická osoba byla zároveň považována i za daňového rezidenta Ukrajiny dle jejích vnitrostátních předpisů, pak se pro určení daňového rezidentství vychází z kritérií uvedených v čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou. Kritéria se použijí v uvedeném pořadí. To znamená, že prvním rozhodujícím kritériem je existence stálého bytu.
„V případě, že fyzická osoba má stálý byt v obou smluvních státech, tak se pro určení státu daňové rezidence použije kritérium střediska životních zájmů. Což je místo, k němuž má fyzická osoba užší osobní a hospodářské vztahy,“ vysvětluje úřad.
Český trh práce čekají změny. Malé firmy jsou na tom nejhůře
V praxi jde o doložitelnou skutečnost, kde žije například manžel a děti poplatníka. Dále ve které zemi má majetek nebo provozuje zájmovou činnost.
„V situaci, kdy by nebylo možné určit daňové rezidentství ani na základě střediska životních zájmů, použije se kritérium obvyklého zdržování se, pak kritérium státního občanství a posledním kritériem je dohoda smluvních států,“ dodává FS ČR.
Zaměstnanec svému zaměstnavateli sděluje své daňové rezidentství sám. Prohlášení tak musí umět úřadu i dostatečně obhájit a současně také doložit. Při nejasnostech či pochybnostech především ze strany zaměstnavatele se může obrátit na finanční úřad. Ten posoudí popsané okolnosti a daňovým rezidentům České republiky vydá potvrzení o daňovém domicilu.
„Příslušnost finančního úřadu k vyřízení žádosti se řídí adresou bydliště nebo obvyklého pobytu poplatníka,“ uzavírá úřad.
