Zdeněk Justoň: Největší riziko jsou přibývající lidé na Zemi

„Vzrůstající počet obyvatel na naší planetě. To je největší nebezpečí, které nám hrozí,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz ekonom a antropolog Zdeněk Justoň, který letos u nakladatelství Dauphin vydal knihu Ekonomie českého lidu.

Ta volně navazuje na jeho předchozí dílo z roku 2012 – Ekonomie přírodních národů. V obou titulech zkoumá lidskou činnost ve vztahu k hospodaření nejen na území Česka.

Jak ve své knize nahlížíte na ekonomii, ekonomiku? Které impulsy v historii se dle vás staly klíčovými pro jejich rozvoj?

Ekonomii v obou mých knihách definuji jako aktivitu dnes už takřka osmi miliard lidí na této planetě. Ta jednak vede k tvorbě a užití bohatství, jež má náš druh Homo sapiens k dispozici, a který udává do chodu toky energie, které plynou dvěma směry. To značí z přírody do kultury a obráceně z kultury do přírody. Ony toky energie mají jediný zdroj – tím je lidská práce, bez ní nelze vůbec o ekonomii mluvit.

Co považujete za hlavní předěly v historii, které určily vývoj ekonomiky?

Těchto předělů v historii našeho rodu Homo sapiens bylo v různých dobách a na různých místech mnoho Pro vývoj v Evropě bylo určující 16. století, konkrétně v Anglii, Holandsku a Porýní. V tu dobu se na uvedených místech zrodil kapitalismus a o sto let později průmysl. Šlo většinou o protestantské země. V nich rychle rostla gramotnost obyvatel, o kterou se tam přičinila „revoluční“ šlechta. Tedy k již jmenovaným oblastem přidejme ještě i jižní část Německa, Švýcarsko a severní Itálii.

Vraťme se ještě o dvě století zpět, kdy Evropou prošla morová rána. Černá smrt v Evropě urychlila konec nevolnictví. Jak se ale dotkla našeho prostoru? 

Mor v českých zemích, jak to komentuje profesor Čornej, zřejmě navždy zůstane u nás ve stadiu diskuse. Popírat jej nelze, ale rozhodně nezpůsobil u nás takové škody jako v jižní či západní Evropě. V nejvypjatějších chvílích se v Praze však objevili Romové. Ti zřejmě hledali v době po moru jisté útočiště.

Němci a Židé na území České republiky

Důležitým prvkem pro rozvoj ekonomiky v českých zemích byl německý živel. Jak ten přispěl do vývoje našeho hospodářství?

Musíme si uvědomit, že v dobách, kdy probíhala středověká kolonizace, byly Čechy i Morava relativně málo osídlené země. Největší hustota populace byla v úrodných nižších polohách podél řek. Leckde ve vnitrozemí byly Čechy i Morava takřka prázdné. Popsanou máme poměrně detailně kolonizaci území na sever od Humpolce, kam lokátor zvaný Jindřich přivedl německé kolonisty. Třeba do dnešní obce Kaliště, odkud pocházel slavný skladatel Gustav Mahler. Tuto kolonizaci organizoval pro Vyšehradskou kapitulu. Vše se dělo podle iure theutonico, tedy německého práva. Souhrn tohoto práva obsahoval spis Sachsespiegel z let 1220 až 1235. Ten platil od Holandska po Karpaty až do 19. století. A pokud bych se měl vrátit ještě k zániku nevolnictví, tak když to skončilo, mohli kolonisté podnikat i v jiných oborech než pouze v zemědělství, čehož samozřejmě hojně využívali.

Stejně se mohu zeptat i na příslušníky židovského národa. Jakou ti hráli roli?

My máme poměrně solidní přehled o pražských Židech. Jejich postavení v Praze bylo pod ochranou samotného panovníka a později císaře Karla IV. Také ale víme, že Židé žili v celé zemi a živili se hlavně tím, co nemohli dělat křesťané. Šlo o veškeré operace s penězi. To bylo jejich výhradní řemeslo. To všechno se změnilo v průběhu 19. století, kdy většina židovských rodin začala podnikat v mnoha odlišných oborech. Například na severní Moravě, tam hlavně v textilním průmyslu.

Ptejte se, v čem Židé vynikali, říká Zdeněk Justoň

Pokud byste měl charakterizovat Němce, Židy a Čechy. Jak si tyto skupiny stály ve významu pro rozvoj tuzemské ekonomiky?

Tu otázku je třeba položit jinak. Je třeba se ptát, v čem Židé vynikali. Odpověď pak zní, že to byli především oni, kdo porazil Napoleona. Rodina Rothschildů shromáždila takovou sumu zlata, která pomohla Napoleona zničit. Za to je rakouský císař povýšil do šlechtického stavu a oni postavili na „zelené louce“ Vítkovické železárny, které začaly chrlit koleje pro rozvoj železniční sítě.

Po pádu Rakouska-Uherska jsme patřili k nejprůmyslovějším evropským zemím. Byli to Židé, kteří na tom měli největší zásluhu?

Ano i ne. Nesmíme zapomínat, že před vznikem Československé republiky byly obory, které u nás postavili na nohy němečtí investoři. Z Brna se stal moravský Manchester díky německým podnikatelům. Ti přišli z Porýní na Moravu a to přesto, že byli protestanti mezi mořem katolíků. A uspěli. Rodina Offermannů šatila vlněnými produkty nejen Brno a Vídeň, ale i vojenskými uniformami řadu evropských armád.

Jste už pamětník, zde narážím na dobu socialismu. Máte za to, že socialismus je z hlediska přirozeného rozvoje ekonomiky životaschopný?

Ne. Komunismus může existovat jen v malých uzavřených skupinách. Jakými byly skupiny přírodních národů, nebo některé náboženské společnosti, například naši Habáni na jižní Moravě. Do té samé kategorie spadají i izraelské kibucy.

Po roce 1989 se u nás vzýval volný trh a tržní principy. I mnozí kritici komunistického režimu ale upozorňovali, že některé „výdobytky socialismu“ dávaly smysl a neměly by se šmahem zavrhovat. Jaký je na to váš názor?

Těžko posuzovat něco, co nevzniklo, či neexistovalo. Co se ale mělo radikálně omezit od samého počátku, bylo benevolentní posuzování staveb na orné či zemědělské půdě.

Vzrůstající počet obyvatel na Zemi je největší riziko

Máme za sebou covid, teď řešíme válku na Ukrajině. Jak se podle vás tyto dvě události jdoucí v rychlém sledu za sebou promítnou do ekonomiky?

To je dotaz spíše pro politiky, nikoliv pro sociální antropology. Mám-li ale odpovědět, covid je problém vis maior. Nalézt jiné řešení než oddělit osoby nakažené a nenakažené lze těžko. Toto například přírodní národy řešily mnohdy velice radikálně. Rozhodně složitější je řešení válečných konfliktů. A to jak v dnešní době, tak v minulosti. Poučné je pro nás řešení celé řady válek v české minulosti. I tím se ve své knize podrobně zabývám.

Kde vidíte největší rizika pro budoucí prosperitu Česka a Evropy?

Vzrůstající počet obyvatel na naší planetě. To je největší nebezpečí, které nám hrozí. Ostatně lapidárně to řekl libyjský vůdce Kaddáfí, když řekl, že „naší největší zbraní jsou dělohy našich žen…“

Dovolte mi provokativní otázku – války často vznikají kvůli ekonomickým potížím, je válka dobrá pro ekonomiku? 

Je to vždycky dobrý kšeft pro některé podnikatele. Za napoleonských válek zbohatl neuvěřitelným způsobem rod Rothschildů. Oni byli skutečnými vítězi! Já se právě tomuto rodu ve své práci pečlivě věnuji. Díky jejich triumfu je, Židy, císař povýšil do šlechtického stavu. A oni? Koupili Vítkovické železárny a začali stavět železnice v rakouském císařství. Ale ptáte-li se, je-li válka dobrá pro ekonomiku, tak jeden můj učitel říkal, že válka a olympiáda jsou vždy dobré stimuly především pro stavebnictví.

Když byste měl pak porovnat vývoj v Evropě, USA, Číně, ale i dalších oblastech. V čem je podle vás Evropa z ekonomického hlediska silná? Na čem by měla stavět?

Evropa by měla těžit především ze své dvoutisícileté tradice, tam je skryto její moudro a důvtip. Ale probůh jen ne žádné ekologické výstřelky! Traduje se, že Němci prodali dubové lesy Angličanům, kteří si z jejich dřeva postavili válečnou flotilu, jež dobyla svět.

Daniel Tácha

—

Ing. Zdeněk Justoň studoval ekonomii v Praze, Nancy a Compiegne. Od roku 1970 se zabývá ekonomickou antropologií. Po roce 1990 přednášel kurz Claude Lévi-Strauss na UK v Jinonicích. Své eseje Zdeněk Justoň publikuje v Kulturním magazínu UNI, kde vyšlo kolem stovky portrétů osobností z oblasti antropologie. Deset let učil na Fakultě sociálních věd UK a vydal několik publikací. Klíčová byla Ekonomie přírodních národů [Dauphin 2012]. Na své nové knize Ekonomie českého lidu [Dauphin 2022] Zdeněk Justoň pracoval osm let.