Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 59,1 miliardy korun. To je o 66,1 miliardy korun nižší schodek než loni v březnu. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Příjmy státu podporuje i vyšší inflace.
Podle úřadu za meziročním zlepšením salda o 66,1 miliardy korun stála specifika již ukončeného rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Roli sehrály menší restrikce související s průběhem epidemie a tomu odpovídající kompenzace ve srovnání s počátkem loňského roku. Nejvýznamnějším plusem byly meziročně o 14 procent vyšší daňové výnosy [cca 250 mld. Kč].
„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria. A zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného, které odpovídá očekávanému plnění rozpočtu,“ potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Zdůraznil, že vláda dodržela slib a ukončila rozpočtové provizorium k 21. březnu.
„Jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ uvedl.
Dodejme, že po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 55,3 miliardy korun.
Náklady na válku a uprchlickou krizi
MF ČR dále připustilo, že s ohledem na aktuální a budoucí důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajině lze ve zbývající části roku očekávat v hospodaření státního rozpočtu spíše pesimističtější vývoj.
„Samozřejmě vnímáme potřebu nových výdajů, ať už v souvislosti s uprchlickou krizí nebo dodatečné výdaje na obranu a bezpečnost. Realizujeme také konkrétní kroky pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami hlavně energií,“ řekl ministr.
Zdůraznil, že pomoc ale musí zůstat adresná a směřovat těm skutečně potřebným. Odvolal se na vývoj dluhu veřejných institucí, který tento týden zveřejnil Český statistický úřad.
Zadlužení Česka roste. Zvýšení daní vylučuje aktuální situace
„Podle dat ČSÚ jsme převzali veřejné finance s deficitem 5,9 procenta HDP. Což je bezmála dvojnásobek fiskálního pravidla EU, ke kterému chceme znovu směřovat. A to určitě nepůjde, budeme-li přijímat líbivá krátkodobá řešení za desítky miliard korun. Takový luxus si nyní kvůli populistické politice minulé vlády jednoduše nemůžeme dovolit,“ doplnil.
Příjmy státního rozpočtu podporuje vyšší inflace
Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci března o 4,9 procenta [+16,5 mld. Kč]. K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného [+9,4 %, +27,1 mld. Kč] s kladným příspěvkem všech hlavních položek vyjma daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Naopak poklesly o 8,1 miliardy korun příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů [5,6 mld. Kč].
„Solidní situace na domácím trhu práce a zvýšená inflace vedla k vyšším daňovým příjmům rozpočtu. Stále silná poptávka po pracovní síle se odrazila v dalším poklesu nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti. To spolu s vyššími cenami, které rovněž opticky zvyšují daňové inkaso, podpořilo meziročně vyšší příjem z DPH, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení,“ okomentoval výsledky analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.
Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB
Obdobně hovoří hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek: „Na rozdíl od úvodu loňského roku, kdy byla ekonomika v útlumu a prožívala už několikátý lockdown, letos naproti tomu zažívá výraznou inflaci, která se zatím příznivě odráží na příjmové straně rozpočtu. Vidět je to i na výběru DPH i spotřebních daní. Neboť nejenže žádný lockdown letos nebyl, ale právě inflace se postarala, že za každou dražší pořízenou službu nebo zboží státu odvádíme i při stejné sazbě daně vlastně více.“
Výdaje státního rozpočtu
Pro pokles celkových výdajů o 49,5 [-10,7 %] byl z hlediska objemu určující vývoj běžných výdajů [-41,9 mld. Kč, -9,5 %]. Ten ovlivnily nižší výplaty protiepidemické pomoci a nerovnoměrné čerpání záloh zasílaných územním samosprávám na financování regionálního školství a sociálních služeb.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+4,7 %, +8,3 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+5,6 %, +7,5 mld. Kč]. Do jejich výše se promítla letošní první valorizace o 5,2 procenta. Z ostatních dávek se zvýšil:
- Příspěvek na péči: +0,8 mld. Kč
- Přídavek na dítě: +0,3 mld. Kč
- Výsluhový příspěvek: +0,2 mld. Kč
- Příspěvek na bydlení: +0,2 mld. Kč
Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku [0,7 mld. Kč] a podpory v nezaměstnanosti [-0,3 mld. Kč]. Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 korun na 1 967 korun proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 3,3 mld. Kč [+10,3 %].
Riziko výhledu pro letošní rok je vlivem konfliktu na Ukrajině vychýleno směrem k navýšení výdajů.
„Konkrétní odhad objemu dodatečných prostředků, které budou vydány na pomoc válečným uprchlíkům a dalších s válkou spojených výdajů, však zatím nebyly vyčísleny. Jsou silně podmíněny dalším vývojem celého konfliktu,“ řekl Gec.
Hospodaření státního rozpočtu podle něj letos zhorší i nižší – než před válkou očekávaný – ekonomický růst. Ten například centrální banka tento týden ponížila o polovinu. Z předpokládaných tří procent na 1,5 procenta.
„Na druhou stranu bude ve válečné době hospodaření rozpočtu naopak zlepšovat vyšší inflace, jejíž prognózu na celý letošní rok jsme v důsledku války na Ukrajině zvýšili z původních 8,8 procenta na 11,5 procenta,“ dodal Gec.
DNA–
