Průmysl v Česku dál nejede. Výroba aut klesla o 9,3 %

400
prumysl
Foto: Škoda Auto

Po nadějném 1% lednovém růstu skončila tuzemská průmyslová produkce v únoru opět v záporných číslech. Meziročně klesla o 0,3 procenta. Nejvíce se na poklesu s 9,3% meziročním propadem podílel automobilový průmysl.

Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle něj pokles průmyslové produkce v Česku ovlivnilo i teplejší počasí. Mělo dopad na výrobu elektřiny a plynu. Na druhé straně mírně meziročně vzrostl zpracovatelský průmysl [+0,4 %].

„Únorový výsledek je bohužel zklamáním s ohledem na to, jak složitá situace nás v příštích měsících čeká,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Bohuslav Čížek.

Obdobně hodnotí situaci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek: „Únorové výsledky českého průmyslu lze hodnotit jako jednoznačně slabší. Výroba poklesla oproti lednu o 2,4 procenta, meziročně byla vyšší o 0,4 procenta, ale jen kvůli nižšímu srovnávacímu základu. Celkový výkon průmyslu se tak už mírně snížil pod průměr roku 2019.“

Zklamání vyjadřuje i ekonomka Komerční banky [KB] Jana Steckerová: „Průmyslová výroba v únoru zklamala.“

Upozorňuje, že propad ve výrobě automobilů se negativně podepsal na souvisejících odvětvích. V nich o 0,2 procenta klesla výroba pryžových a plastových výrobků. K mírnému poklesu výroby došlo i ve zpracování dřeva a farmaceutických výrobků.

„Ostatní kategorie průmyslovou výrobu zvyšovaly, ačkoli pouze mírně. Nejvíce se dařilo výrobě nekovových materiálních výrobků a strojů a zařízení,“ upřesňuje.

Růst hodnoty nových zakázek táhne zdražování

Hodnota nových zakázek v průmyslu v únoru podle ČSÚ meziročně stoupla o 5,6 procenta. Na první pohled je to dobrá zpráva. Avšak analytici se shodují v tom, že hlavní důvod jsou rostoucí ceny.

„Předstihová čísla včetně nových objednávek naznačují další útlum výroby v nejbližších měsících, ale žádnou velkou tragédii. Válka na Ukrajině zvýraznila již existující problémy s nedostatkem dílů a rostoucími cenami vstupních materiálů a energií,“ komentuje situaci ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Zůstává však optimistou. Jako příklad dobré praxe uvádí přesun výroby kabelových svazků firmy PEKM Kabeltechnik pro Škoda Auto z Ukrajiny do Mladé Boleslavi. A to včetně cca 30 zaměstnanců.

Takové případy jsou ale podle Bohuslava Čížka spíše ojedinělé. Naopak zdůrazňuje, že do únorové statistiky válka na Ukrajině [od 24.2. pozn. red.] ještě ani naplno nepromluvila.

„Rostoucí ceny, sankční opatření nebo nedostatek některých vstupů tak ovlivní průmysl hlavně v dalších měsících […] Bariéry, u kterých jsme doufali, že se budou postupně v průběhu roku snižovat, se naopak prohloubily,“ říká.

Odkazuje přitom na průzkum SP ČR, ze kterého vyplynulo, že 86 procent tuzemských firem očekává negativní dopady války na Ukrajině na jejich podnikání.

Po zásahu vlády do cen energií a paliv volá velká část firem

„Podniky v jejich růstu omezují rostoucí náklady v podobě vysokých cen energie, pohonných hmot i surovin. Vysoká míra nejistoty a cenová nestabilita nevytváří vhodné prostředí ani pro potřebné investice,“ upřesňuje.

Je tu riziko absence energií a šíření covidu v Číně

Patrik Rožumberský jmenuje další problém pro průmysl, jímž je riziko zastavení dodávek energií z Ruska. To by mělo zásadní dopady do průmyslové produkce. Pokud k tomu ale nedojde, mohla by se tuzemská produkce dle něj zhruba od poloviny roku odrazit do trvaleji plusových meziročních čísel.

„I tak ovšem průmysl letos k hlavním tahounům české ekonomiky zřejmě patřit nebude,“ dodává ekonom.

Pokud Putin zastaví dodávky plynu, nebude plyn pro všechny

S jeho slovy souhlasí ekonomka Steckerová. Podle ní další vývoj tuzemské průmyslové výroby ovlivní zejména vývoj konfliktu na Ukrajině.

„Vzhledem k přerušení některých dodávek do průmyslu z této oblasti lze v březnu čekat ještě výraznější propad českého průmyslu,“ upozorňuje a jako další riziko přidává lockdowny v Číně kvůli šíření koronaviru.

Ty totiž opět mohou vážně narušit dodavatelské řetězce. Což by vedlo jak k výpadku komponent, tak k jejich dalšímu zdražení.

„Pozitivní je, že objednávkové knihy [průmyslových firem] zůstávají plné a poptávka se zatím zdá být silná,“ snaží se zůstat pozitivní ekonomka KB.

Petr Dufek je i v tomto ohledu obezřetný: „Výsledky průmyslu táhne dolů především automobilový průmysl… Největší tuzemský průmysl rozhodně netrpí slabou poptávkou, ale není v dané situaci schopen jí dostatečně vyjít vstříc.“

Průmysl brzdí i inflace a s ní vyšší úroky ČNB

Situaci průmyslovým firmám komplikuje inflace a zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky [ČNB]. To jim totiž zdražuje úvěry. Naposledy ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent v minulém týdnu.

„Zvyšování úrokových sazeb ekonomice rozhodně nijak nepomůže. Je tedy otázka, zda je nyní opravdu nutné zvyšovat úrokové sazby a jak funkční je to nástroj měnové politiky, protože ekonomika bude teď bohužel zpomalovat i sama od sebe,“ reagoval na zvýšení úrokových sazeb Čížek.

Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

Podle něj úrokové sazby u úvěrů pro firmy již letos v únoru dosáhly 5,74 procenta. Což je nejvíce od roku 2004. A již nyní je dle něj jasné, že úrokové sazby ČNB dále porostou. Což dle něj přinese další zvyšování nákladů firem a dražší zdroje financování.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here