Babiš ví, jak na drahotu. Šest tisíc pro důchodce a nulová DPH

Hnutí ANO představilo svůj plán, jak bojovat s vysokou inflací, růstem cen energií či pohonných hmot. A v duchu své předchozí politiky znovu nešetřilo na penzistech a státních zaměstnancích. Náklady na svůj plán ale nevyčíslilo.

Šest tisíc pro důchodce, nulová daň z přidané hodnoty [DPH] na základní potraviny, elektřinu a plyn i vyšší platy pro státní zaměstnance. To je jen část návrhů na boj s vysokou inflací z dílny představitelů ANO. Ti se zároveň ostře opřeli do současné vládní pětikoalice za dle nich liknavý postoj k českým občanům v době „všeobecné drahoty“.

Na adresu současné vlády tak například poslankyně ANO a bývalá hejtmanka a současná zastupitelka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, jež se mimo jiné proslavila i proplácením požitků z krajských peněz svému manželovi, řekla: „Chce to více odvahy a méně bezradnosti v tom, jak pomáhat lidem!“

12 opatření proti drahotě pro český národ od hnutí ANO

A na sociálních sítích se přidal i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Tam také představil dvanáct opatření proti drahotě hnutí ANO. Zde jsou:

1. Mimořádný příspěvek pro důchodce nad zákonnou a inflační valorizaci šest tisíc korun.
2. Zvýšení rodičovského příspěvku z 300 tisíc na 400 tisíc korun s pravidelnou valorizací.
3. Zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 korun na 2 tisíce korun.
4. Vrácení slevy na jízdném pro seniory a studenty na původní úroveň 75 %.
5. Zvýšení životního a existenčního minima o 20 procent místo vládou prosazených 10 %.
6. Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje občanům a zaměstnavatelům.
7. Prosazení zastropování cen emisních povolenek na Evropské radě.
8. Snížení sazby DPH na 0 % na elektřinu, plyn a topení na rok 2022.
9. Zastropování cen pohonných hmot na maximálně 36 korun formou snížení DPH nebo spotřební daně.
10. Nákup plynu prostřednictvím distributorů na alespoň tři měsíce se státní garancí dorovnání cenového rozdílu.
11. Snížení daně z přidané hodnoty u základních potravin z 15 procent na 0 % a zastropování cen u základních potravin.
12. Zvýšení platů státních zaměstnanců.

Jak vypadá vláda rozpočtové odpovědnosti v praxi

Podle pozorovatelů návrhy hnutí ANO, jak se vypořádat s rychle rostoucí inflací, jistě zaujmou nejednoho voliče hnutí či Babiše jako případného budoucího kandidáta na prezidenta. Problém ale je, že každé z navržených opatření znamená hluboký zásah do výdajové stránky státního rozpočtu. A jak včera potvrdil ve vysílání Českého rozhlasu – Radiožurnálu znovu do funkce jmenovaný šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, české veřejné finance na tom nejsou vůbec dobře. A to v principu!

„Aktuálně jsme v situaci, kdy více než 99 procent příjmů českého státního rozpočtu jde na mandatorní či kvazimandatorní výdaje. To znamená, že jsme v situaci, kdy nám nezbývá nic na to, abychom si vytvářeli nějaké rezervy do budoucna. Na investice, zvládání krizí a podobně,“ uvedl.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

Jakkoli vláda Petra Fialy [ODS] je stále s to nacházet finance na mimořádné výdaje, například zvládání uprchlické krize či financování dodávek zbraní na Ukrajinu, i ona jednoznačně říká, že Česko nemá na rozhazování. A proto odmítá zavádět jakákoli nahodilá plošná podpůrná opatření v podobě jednorázových příspěvků všem. To s jedinou výjimkou, kterou jsou ukrajinští uprchlíci.

O peníze v Česku zažádalo již 180 000 uprchlíků z Ukrajiny

V případě Čechů vláda ale odmítá plošné zrušení DPH na cokoli, nebo poskytování příspěvků všem seniorům či domácnostem s tím, že by náklady na taková opatření negativně dopadaly do státního rozpočtu. Argumentují tím, že v konečném důsledku by výdaje na tato opatření zaplatili stejně daňoví poplatníci.

Ale i opatření pětikoalice povedou ke zvýšení zadlužení

Návrhy hnutí ANO a aktuální postup české vlády ukazují na dvě odlišné koncepce při řízení státu. Zatímco ANO v minulosti spolu s ČSSD a za podpory KSČM přirozeně pracovalo a dál chce pracovat s dluhy, současná vláda se je snaží neprohlubovat, a i je snižuje.

Poslanci schválili rozpočet. Premiér stvrdil už i jeho novelu

Obě vlády však mají společnou mimořádnou situaci, v níž působí. Andrej Babiš jako premiér v posledních letech své vlády řešil pandemii covidu-19, Petr Fiala bojuje za Ukrajinu s Ruskem. Covid i ruská válka citelně dopadají do ekonomiky a vytváří mnoho problémů, jímž je průvodním jevem rychle rostoucí inflace. I poruchy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, jež jsou citelné pro v ČR klíčový automobilový průmysl. Ale problémy má stavebnictví i další sektory.

Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

Na konci jsou ale vždy daňoví poplatníci, kteří plní příjmovou stránku státního rozpočtu. Přičemž již nyní je zřejmé, že i současná vláda vydává více, než si předsevzala. Jen náklady Ministerstva vnitra ČR na zvládání přílivu uprchlíků za posledních několik málo týdnů činily přes deset miliard korun. Ministerstvo financí ČR přitom odhadlo celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na 50 miliard korun. S nimi by dle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] měla pomoci Evropská komise. Dosavadní pomoc z EU stačit nebude.

Vyšší inflace hovoří pro státní rozpočet. Válka s Ruskem proti

Dříve či později se projevují zvýšené náklady ve zdravotním a sociálním systému i jinde. Z více než 300 tisíc ukrajinských uprchlíků jich v Česku začalo pracovat [to je podílet se na ekonomice] 12 600. Úřad práce ČR pak eviduje jen dalších 8 400 občanů Ukrajiny, kteří podali žádosti o zavedení jako zájemci či uchazeči o zaměstnání. Přičemž stále platí, že v Česku je nejvíce žen a dětí.

Výbor: Zdravotní turistika běženců se rozvíjí v ČR i jinde

Výsledek? Novelizace státního rozpočtu již brzy! A to při rostoucích nákladech a situaci, kdy 99 procent výdajů státního rozpočtu jsou, jak již bylo řečeno, výdaje mandatorní a kvazimandatorní. Což jsou výdaje nutné k tomu, aby se ČR vůbec udržela v chodu.

—

A o tom, že to není v pořádku, svědčí i dnešní komentář předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové: „Veřejné finance ale zůstanou pro další tři roky ve strukturálních deficitech ke 3 %. Pro vyrovnání struktury hospodaření bude třeba revize mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Vláda na tom bude muset hledat shodu.“

Veronika Táchová