Saxo Bank zveřejnila svůj ekonomický výhled pro letošní II. čtvrtletí. Podle ní starý svět skončil spolu s válkou na Ukrajině. Přičemž na ten nový nejsou připraveny státy, firmy a ani centrální banky.
Čas, který přichází, nazývají dobou Velké eroze. Dle Saxo Bank ale nemá smysl současnost spolu s její rychle rostoucí inflací srovnávat s inflací, jež zastihla svět s ropnou krizí v 70. letech. A vedla k dnes tolik zmiňované stagflaci. To je vysoká inflace, stagnace ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a absence podpory států a centrálních bank ekonomice.
„Jsou tu totiž minimálně dva velké rozdíly. Opatření přijímaná v rozvinutém světě v souvislosti s epidemií covidu-19 byla naprosto nesrovnatelná s čímkoli, co jsme znali z minulosti. A ve většině zemí eurozóny se neroztočila spirála cen a mezd,“ tvrdí vedoucí makroekonomického výzkumu Saxo Bank Christopher Demblik.
Upřesňuje, že v 70. letech se mzdy automaticky indexovaly podle vývoje inflace. Což dnes až na pár výjimek neplatí. Podle něj se tedy nejedná o stagflaci, kterou zažil rozvinutý svět v sedmdesátkách.
„Někteří ekonomové říkají tomuto novému období Slowflace. My mu říkáme Velká eroze. Jde o erozi kupní síly, firemních marží i ekonomického růstu kvůli prudkému vzestupu nákladů na globální úrovni,“ vysvětluje a dodává: „Čeká nás inflace, represe a v některých případech i státní bankroty.“
Saxo Bank hlásí konec jednoho paradigmatu
Podle čtvrtletního výhledu Saxo Bank na 2. čtvrtletí právě prožíváme zlom jedné epochy. Dvojí šok, který s sebou přinesla pandemie covidu a ruská invaze na Ukrajinu, totiž změnil priority na všech frontách – politické, fiskální, monetární i geopolitické. V Evropě to dle nich dokumentuje rychlé zadlužování Německa z důvodu záchrany ekonomiky a snížení dopadů rychle rostoucí inflace při nečinnosti Evropské centrální banky. A také nutnosti zbrojit.
„Ruská invaze na Ukrajinu přinutila Německo vyhodit oknem desítky let fiskální a obranné politiky,“ stojí ve zprávě, která pak konstatuje, co snad již každý ví: „Dny nepřetržitě klesajících reálných úrokových sazeb a rostoucí financializace jsou za námi.“
Změna paradigmatu podle ní vychází z faktu, že zmizela fiskální zdrženlivost. Ta byla přitom ústřední premisou globální hospodářské politiky od 90. let minulého století.
„To je ale pryč. Už během pandemie covidu-19 došlo k obrovské změně, ale reakce Německa na válku na Ukrajině je přímo do očí bijící,“ tvrdí hlavní ekonom a CIO společnosti Saxo Bank Steen Jakobsen.
Podle něj se teď tržní a vládní aktéři nyní začnou přetahovat o investice ve světě, který je dle jeho slov ale již do značné míry omezený absolutními energetickými, environmentálními a kapitálovými limity. To v situaci pádivé inflace, přičemž dle jeho názoru hlavní centrální banky zaspaly příležitost ji zkrotit.
V současnosti se dle něj na trzích projevují tři hlavní cykly:
- Trvalá krize na straně nabídky plynoucí z pandemie covidu a z války na Ukrajině, ale i z fyzických limitů našeho světa.
- Změna cen aktiv na pozadí rostoucí inflace.
- Nový cyklus zpřísňování ze strany FED, který započal v březnu a zatím nekončí.
Tyto cykly dle Jakobsena postupně přinesou dva zásadní dopady. Za prvé dojde na strategické, makroekonomické úrovni ke zvýšení výdajů na energetiku a obranu. Dále dojde k diverzifikaci dodavatelských řetězců. To proto, aby se ve strategických odvětvích eliminovala úzká hrdla a místa, jejichž selhání by způsobilo zhroucení celého řetězce. Za druhé, jak už bylo řečeno, se záporné reálné sazby postupně změní v kladné.
Jaký je výhled na akcie
„Už před ruskou invazí na Ukrajinu se akcie ocitly pod tlakem rostoucích cen komodit a zhoršujících se výhledů na vývoj úrokových sazeb. Válka a následující tvrdé sankce proti Rusku uvrhly svět do nepředvídatelného prostředí s maximální nejistotou. A jakmile začne růst nejistota ohledně budoucnosti, způsobí princip předběžné opatrnosti, že riziková prémie akcií prudce stoupá a jejich ocenění naopak klesá,“ vysvětluje hlavní akciový stratég Saxo Bank Peter Garnry.
Dále opakuje, že hodnota akcií se řídí převážně čtyřmi faktory: růstem výnosů, marží EBITDA, potřebou inkrementálních investic a diskontní sazbou budoucího cash flow. Když trvalé inflační tlaky ale pomáhají zvyšovat nominální růst výnosů, zbývající tři faktory míří v tu chvíli podle něj špatným směrem.
„Vysoká inflace podle něj představuje v zásadě zdanění kapitálu a zvyšuje laťku jeho návratnosti. Čeká nás nemilosrdná eliminace slabších a neproduktivních firem,“ tvrdí s tím, že sítem vyjdou spíše vítězně velké firmy.
A to kvůli tomu, že si mohou samy určovat ceny, takže dokáží efektivněji inflaci přenášet na bedra zákazníků než menší společnosti.
Výhled na průmyslové a drahé kovy
„S rostoucí pravděpodobností nás čeká dlouhodobý cyklus vzestupu cen komodit. Válka na Ukrajině, spolu s protiruskými sankcemi, v posledním čtvrtletí dál zvyšuje napětí v sektoru, kde už dřív panovaly obavy z nedostatečné nabídky,“ říká hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole S. Hansen.
Dodává, že v pandemii začaly vlády rozhazovat peníze a centrální banky srazily sazby na nulu. Což vedlo k nadměrné stimulaci globální ekonomiky.
„Předtím jsme si však zvykli na dostatečnou nabídku za stabilní ceny, což vedlo k omezení investic do nové výroby. A tak výrobci nebyli připraveni na prudké vzedmutí poptávky, jež následovalo,“ upřesňuje.
Vyjadřuje se pak hlavně k ropě. Podle něj její ceny zůstanou v následujících měsících v rozmezí 90 až 120 dolarů. A dál už neporostou. Důvod bude dle něj klesající poptávka kvůli ekonomickým potížím plynoucích z hospodářského zpomalení při vysoké inflaci.
„Když k tomu přidáme dočasný pokles čínské poptávky kvůli opětovnému výskytu covidu, není moc pravděpodobné, že by ceny znovu dosáhly březnového maxima,“ tvrdí Hansen s tím, že u ropy bude klíčové, jak dopadne jaderná dohoda s Íránem.
Na ní totiž vázne možné navýšení produkce ropy právě z Íránu. Dotýká se i plynu, v jeho případě upozorňuje na problémy USA zajistit pro těžbu břidličného plynu dostatek pracovních sil i nutných komponent.
Co se týče průmyslových a drahých kovů, jsou ceny již nyní na maximech. A vzhledem k válce na Ukrajině nelze očekávat, že by v brzké době klesaly.
–DNA–
