Meziroční míra inflace v Rusku minulý týden vyšplhala na 17,49 procenta. Je nejvyšší za posledních 20 let. Ruská centrální banka ale i tak snižuje základní úrokové sazby. I si pochvaluje posílení kurzu rublu.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku minulý týden zrychlilo z 16,70 procenta v předchozím týdnu. Vyplývá to z aktuálních údajů ruského ministerstva hospodářství. Prudký růst v posledních týdnech zaznamenaly v Rusku ceny téměř všeho zboží, od cukru a zeleniny, po oblečení a chytré telefony. Ruská centrální banka navíc předpověděla, že meziroční růst spotřebitelských cen dál zrychlí. Varovala rovněž, že budou pokračovat výkyvy v kurzu rublu. Což přispěje k dalšímu tlaku na růst cen. Ještě koncem loňského roku se inflace v Rusku pohybovala kolem čtyř procent.
Bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin aktuálně předpověděl, že v celém letošním roce by inflace mohla činit 17 až 20 procent. Analytici koncem března v anketě agentury Reuters v průměru odhadli, že inflace letos dosáhne 23,7 procenta, tedy nejvyšší úrovně od roku 1999. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní země.
Ruská centrální banka snižuje úroky
Inflace se nyní nachází vysoko nad čtyřprocentním cílem ruské centrální banky. Ta krátce po zahájení útoku na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 procent z předchozích 9,5 procenta, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Minulý týden nicméně banka základní úrok překvapivě snížila na 17 procent.
„Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále náročné a značně omezují hospodářskou aktivitu,“ uvedla banka ve své tiskové zprávě.
„Rizika pro finanční stabilitu jsou stále přítomna, ale prozatím se přestala zvyšovat, mimo jiné díky přijatým opatřením na kontrolu kapitálu,“ dodala.
Banka konstatovala, že na bankovních účtech dochází ke „stabilnímu přílivu finančních prostředků“ a že „tempo růstu běžných cen znatelně zpomaluje, zejména v důsledku dynamiky kurzu rublu“.
Ruská centrální banka dále naznačila, že základní úrokové míry nejspíš sníží i na jejím příštím zasedání 29. dubna.
„Centrální banka je přesvědčena, že nejostřejší fáze hospodářské krize již pominula,“ uvedli ve své zprávě analytici Capital Economics.
Ruské banky začnou opět prodávat devizy
Další zpráva z Ruska zní. Tamější banky budou moci od 18. dubna, jak potvrdila ruská centrální banka, znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Což po uvalení sankcí na Rusko kvůli jeho válečnému tažení na Ukrajině nemohly. Stejně jako jim firmy musely odprodat většinu svých devizových rezerv. A cíl byl jasný, podpora rublu.
Před pár dny ruská centrální banka dovolila fyzické osobám vybírat ze svých devizových účtů nejen dolary, ale také eura. Maximálně však mohou i nadále vybrat devizy v hodnotě 10 000 dolarů [cca 224 000 Kč].
Skutečnost je, že ruský rubl se v posledních dnech dostal na úrovně z doby před zahájením útoku na Ukrajinu. Po začátku invaze přitom kvůli sankcím výrazně oslabil a pohyboval se na hodnotě 121,5 rublů za dolar. Nyní se obchoduje za 82,35 za dolar. V době před válkou se přitom většinou pohyboval v rozmezí 70 až 80 rublů za dolar.
Mnozí analytici se přesto k oživení rublu staví skepticky. Upozorňují, že kurz zkreslují restrikce pro pohyb kapitálu, povinné prodeje deviz ruskými podniky a nízký objem obchodování.
Americká ministryně financí Janet Yellenová prohlásila, že oživení rublu není známkou toho, že ruská ekonomika odolává západním sankcím. Dodala, že ze současného kurzu rublu by se nemělo rozhodně nic vyvozovat.
–ČTK/DNA–
